Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
O UMĚNÍ Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Filozofické
Díky za zajímavý komentář. Ten můj text na rozdíl od Tvého komentáře není odborný, je to jen moje zamyšlení a je to samozřejmě jen pouhá zjednodušená zkratka a nahozené téma. Za Tvou reakci jsem rád, stojí za přemýšlení a nemám vlastně vůči ní ani žádné zásadní výhrady.
Západní civilizace (tržní posthumánní společnost) podle mne spěje k zániku ne proto, že vytlačila umění na okraj svého zájmu, ale proto, že nahradila morální imperativy trhem – vše je prodejné, tedy je to zbožím zbožím, i sama demokracie už je jen předmětem koupě a prodeje, nejde už tedy ve skutečnosti o demokracii, ale jen o hru na ni, o jakousi její nedůstojnou parodii. Mnou popsaná marginalizace umění ve společenském vědomí je vlastně důsledek, jakýsi lakmusový papírek toho vztahu. Umění ani dříve nebylo dostupné širokým masám, ale ti, kteří společnost ovládali, sami alespoň vytvářeli podmínky pro rozvoj umění, sami se duchovně a kulturně kultivovali, byli mecenáši atd. Dnes je vládnoucí partokracie vesměs v rukou duchovních a kulturních primitivů, kteří se za to dokonce ani nestydí.
Souhlasím s tím, že umění se v této situaci přelévá a bude přelévat do mimotržních sfér (např. i na Liter :-D ). A zánik západní civilizace si skutečně nepředstavuju ani já jakou nějakou apokalypsu, ale spíš jako transformaci. Na jejích mravních a ekonomických troskách se zrodí nová, lepší civilizace, jako ostatně v dějinách vždy. Současný systém už ekonomicky pohlcuje sám sebe, krach bude samozřejmě především ekonomický a už koneckonců začal a začíná být i zjevný. Zjevný zatím není jen ten způsob tranformace, i když i zde už existují náznaky, ale to by bylo už mimo tento rámec naší diskuse … :-)
Za posledním výběžkem... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Na Shledanou není naštěstí Sbohem – budu se zatím těšit na Tvé filosofující texty, které tu budou zřetelně chybět, než se vrátíš. Ale určitě je pak obohatíš o spoustu dalších zajímavých myšlenek – tak ať se v tom světě neztratíš! :-)
O UMĚNÍ Publikoval(a): Amonasr | Úvahy » Filozofické
Pěkný příklad - byl jsem dokonce svědkem něčeho velmi podobného asi před 30 lety, tenkrát se musel přemalovávat celý kůň :-D Ano, řada dnešních tržně úspěšných "umělců" nepochybně domalovává prsty a přemalovává koně, dokonce ještě dřív, než je o to někdo požádá (ve všech druzích umění)... ;-)
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
:-D Věděl jsem, že si to z vrozené skromnosti nenecháš líbit - ale vybruslila jsi z toho mnohem líp, než bych se opět nadál... :-)) No... /už raděj mlčím.../ ;-) A palec nahoru :-)
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
Je mi ctí, že to takto vnímáš, děkuji :-)
LITUJI Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Tvůj komentář i po těch letech toho osmnáctiletého kluka příjemně pohladil - děkuju, Jitko :-)
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
Takového uznání od básnířky Tvého formátu bych se nenadál - moc si ho považuju… Děkuju :-)
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
To už bys byla celá planeta, ale proč ne...? :-D
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
Ty jsi celá hora vrstevnic... ;-)
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
...a vše (každý), co (kdo) se nám vryje nezapomenutelně pod kůži, nás současně obohatí, stává se další z vrstev v nás... :-)
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
Děkuji Eliško, Tvé vpravdě poeticky formulované uznání mi nejen působí skutečnou radost, ale má pro mě i velkou váhu... :-) Prima večer! :-)
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
Děkuju, Blanko, já Tebe taky :-) Snad se na mě Tvůj muž nebude kvůli tomu škaredit… ;-))
APRÍL 1983 NEBYL Publikoval(a): Amonasr | Básně » Smutné
Tak takovéhle poklony si moc vážím - v daných v souvislostech o to víc... Děkuju :-)
KYTIČKU FIALEK Publikoval(a): Amonasr | Ostatní próza » Ze života
:-D Díky, Blanko :-) Však jsem mu toho zas tolik neudělal, přeci jenom to byl můj spolubydlící a kamarád a vzájemně jsme se respektovali. Nakonec závidět jsem mohl jenom já jemu... ;-))
KYTIČKU FIALEK Publikoval(a): Amonasr | Ostatní próza » Ze života
Moc děkuju, i když se červenám... :-) Mně osobně to dnešním pohledem připadá až příliš vzletné, ale zřejmě to je tím, že se už tak vznášet neumím... Ale když se odmyslím od toho, že jsem to byl já, tak bych tomu mladíčkovi asi s úsměvem fandil (a možná i záviděl) i dnes... ;-))