Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
První kapitola Publikoval(a): Čtverák | Povídky » Ze života
Si tu děláš z lidí srandu, že máš v každém druhém slově hrubku, nebo o co Ti jde?
Русалка Publikoval(a): Petbab | Básně » Ostatní
Ах какой же ты мой милый
чрезвычайно торопливый
я плету всю ночь косу
берегу свою красу
берегу на берегу
за тобой не побегу!
Говорю тебе я смело
для другого я одела
мох и листья и цветы
милый мой совсем не ты
;-)
Lit.weby Publikoval(a): Jezero | Recenze » Smutné
Tak jsem si Tě Jezero, chtěla trochu prolustrovat a narazila na tuhle recenzi. Vůbec jsem netušila (nikdy jsem se za tím nepídila), že těch litwebů je tolik. Mám vlastně zkušenost jenom s Pištepovídkama, kam jsem nějakým nedopatřením vlezla už v roce 2009. Tehdy se to tam teprve rozjíždělo a docela fungovalo co se soutěží i konstruktivní kritiky týče. Lidi psali jak diví a dílo se nikdy na nástěnce nezdrželo dýl, jak pár minut. (Dneska, když něco ráno vložíš, tak to tam v klidu straší i do odpoledne.) Před PéPéčkama jsem vlastně zkoušela psát jenom scénáře a obesílala jsem i různé profesionální soutěž. A jako amatér s drzostí pro mne příznačnou, jsem se dokonce jednou (vlastně hned napoprve) ocitla mezi šesti finalisty z asi stovky (ten film stejně nebyl nikdy natočený). Tenhle můj prvotní "úspěch" mě nakopnul k tomu, že jsem to pak zkoušela ještě několikrát v televizi i v RWE Barrandv, ale už jsem se vůbec nechytala. Tak mě napadlo, že bych zkusila psát třeba prózu, což mi oproti scénářům připadalo nesrovnatelně těžší. Člověk tam musí myslet na to, jak "umělecky" tu kterou situaci, či osobu uchopit a to mě moc nebavilo. Ale protože mi mých nevyužitých námětů přišlo líto, začala jsem hledat, jak se naučit psát literatůru. No a našla jsem ta PéPéčka a zakotvila asi na 3-4 měsíce. Zkoušela jsem nejdřív psát drabblata, pak jsem začala vkládat i delší kusy těch scénářů přepracovaných na literatůru a setkala se s poměrně dobrýmni ohlasy (až na gramatiku, s tou mám stále problémy). Nebyla to ovšem žádná velká hitparáda a cítila jsem, že mnozí píšou o hodně líp...Pak mě to nějak přestalo bavit a několik let jsem svůj profil nechala ležet ladem. Pak se mým životem převalily nějaké události a mě napadlo, že bych ty události třeba mohla zaznamenat a třeba i samizdatem publikovat. Nebýt PéPéček před tím, tak by mě taková zběsilost nikdy nenapadla.
Takže jsem sedla a začala psát a když jsem měla prvních cca 20 stránek, napadlo mě (opět s mojí drzostí) obeslat s tím 6 nakladatelství. Páč líná huba – holý neštěstí, že? A proč bych do toho měla vrážet svý prachy, když můžu naopak dostat honorář...Spíš jsem ale vůbec nepočítala s tím, že by se mi kdokoli ozval (známe ty nakladatele, že?). K mému obrovskému překvapení, se mi uzvali všichni, tři mi tedy napsali, že se jim to nehodí do edičního plánu. No a další tři mi na to kývli!!! Takže se stalo, že jsem si nakonec vybírala nakladatele já a né on mě. A volba padla na Euromedia, tak jsem s nima podepsala smlouvu, že jim za dva měsíce odevzdám celou knihu. Takže jsem psala a psala a odevzdala a knížka mi za pár měsíců opravdu vyšla v edici Universum a jak jsem tak byla rozjetá v tom psaní, jak lokomotiva, tak jsem z jedný vody načisto naflákala další knížku a oni mi ji zase k mýmu udivu vzali a vydali v edici Ikar...Tak jsem nestačila zírat, že jsem se z ničeho nic a bez jakéhokoli velkýho úsilí stala vlastně tak trochu profesionální spisovatelkou. Tak jsem pak přemýšlela, co bych tak ještě dalšího u těch Euromédií uplacírovala a dostal se mi do rukou ten tátův rukopis. No a ten jsem začala teprve doopravdy vyňuňávat (dělám na něm už rok).
Když jsem ho ale dopsala a nabídla redakci, tak už nechtěli, že prý se ty první dvě knihy neprodávaly tak, jak se očekávalo. První mám teda prodáno podle aktuálního výpisu "jen" 2 364 ks. A té druhé 861 ks. Ale Gaislerová, nebo Láďa Hruška jde asi přecijen na odbyt líp.
No a proč to vlastně všecko píšu? Měla to být vlastně z mé strany taková malá pocta Pištepovídkám, protože jsem se opravdu odrazila jenom a pouze od nich a těch pár drabblat...A co je hodně důležitý! Ta kritika tam tehdy byla opravdu spíš "sluníčková". Kdybych totiž na Pépéčka narazila poprve až v roce 2015, (kdy jsem se tam vrátila), tak bych asi se svojí vztahovačností a urážlivostí, nejspíš nikdy nic žádnému nakladateli neposlala a nikdy bych nic nevydala.
Takže konstruktivně kritizovat pochopitelně ano! Ale s obrovským citem, protože my všichni tvůrci jsme nesmírně ješitní a zranitelní a tvůrce se zraněným sebevědomím, jen těžko cokoli vytvoří.
Šmankote, sem zas chytrá jak rádio! Moc se omlouvám za tak dlouhej koment. Ani nevím co to do mě taklec hned poránu vjelo...Tak se měj milé Jezero a piš! Příště si zkusím od Tebe raději přečíst nějakou prózu. Ale předem upozorňuji, že jako kritik stojím za starou bačkoru ;-) Jo a kdyby Tě zajímaly soutěže, tak zrovna teď na PP jednu pořádám. A bacha! Je nonymní a o ceny!