Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
TAK TROCHU NEVÁNOČNÍ POHÁDKA Publikoval(a): Vivien | Prozaická miniatura » Ze života
Po mě je to velké, nedořešené téma. Jak je možné, že se tak snadno mohou setkat dva lidé, kdy jeden nehřeší a ani hřešit nemůže (ateista) a druhý(křesťan) hřeší, nehřešit nemůže a musí přijít někdo, aby po něm ten svinčík "uklidil". Jak mohou tito dva lidé žít vedle sebe? Který systém je (bez ohledu na Boží existenci) lepší? Jak mohly vedle sebe tyto dva systémy vzniknout?
Napětí těchto dvou pólů bych chtěl doopravdy a už léta lépe porozumět. Pokud se mi v tom vůbec daří se posunovat, jde to jen po milimetrech.
Jeden moderní francouzský filosof řekl, že Je možné, aby pro někoho Bůh existoval pro někoho ne. Já s Bohem žiju už mnoho let. Jistě mám stále v hlavě, že bych s ním mohl žít i těsněji. Nyní jsem ale klidný a nic si nevyčítám. Nejsem nespokojený se svou vzdáleností k Bohu. Ta léta jsem si říkal Bohu o pomoc, Bůh mi pomáhal, zvykl jsem si na Jeho pomoc, těžko bych se bez ní obešel.
Potom píšeš o různých tanečcích, které můžeme v tomto období, které je vlastně jedním z nejhorších v roce, dělat. Dřív se dělal půst, dnes se dělá stres, což je vlastně také druh půstu.
Možná jsou Vánoce právě pro lidi, kteří lásku nemají. Lidé s láskou mají Vánoce (Boží příchod), celý rok. Je to ale křehký byznys, protože hodně lidí se zasebevraždí.
Jeden farář říkal něco ve stylu, že pohlavní styk je vlastně svátost, při které Bůh dává do těla hostii nového života. Nyní bych se mohl rozepsat o antikoncepci, ale nemohu, protože nechci a hlavně neumím.
Prostě? Publikoval(a): Ophelia81 | Básně » Láska
Chtěl jsem to smazat, ale už uplynulo 10 minut, které to umožňují. Prosím, ber to s extra velkou rezervou. Problém je čas. Kdyby ho bylo víc, udělal bych to lépe.
Prostě? Publikoval(a): Ophelia81 | Básně » Láska
Milá Ofélie,
použil jsem Tvou inspiraci a připojil dvě vlastní. Celé je to šité horkou jehlou, protože mám velmi mnoho práce. I tak děkuji.
První dvě strofy jsou mou inspirací, další dvě jsou od Tebe a poslední dvě jsou mojí skutečnou vzpomínkou.
KAM SE PODĚLA SLOVA VZPOMÍNEK NA PROVÁZCÍCH?
Má duše onemocněla
v zrcadlení Tvé podoby
uviděla sebe samu
možnost k sobě postavit most
Na druhé straně
vtlačila otisk boty těla
do vlastního obrazu
spatřeného v Tobě
Má duše onemocněla
štítky na dveřích všech doktorů
se proměňují na nápis
JATKA
Svlékl jsem obuv
a šaty svého těla
sevřel zakrvácenou kliku
bílých dveří s kostlivcem
Za dveřmi chlapi ve zmijovkách
a kostkovaných košilích
pijí kafe
z hrnků špinavých tkáněmi vnitřností
Jeden se na mě zazubil
řekl mi, abych k nim šel pracovat
že mě naučí pít pivo
a sežene mi holku
Prostě? Publikoval(a): Ophelia81 | Básně » Láska
Druhá strofa je zvláštní. Při prvním čtení jsem se jí vyhnul. Rozkrájená nahota za dveřmi mi připomíná nějakou rituální vraždu - postava rozporcovaná na plec, kotletu, panenku ..
Rozkrájené jablko by bylo něco jiného. Jablko ale nepokládám za nahé. Možná jádro vlašského ořechu svlečené ze šatečků, ale to se zase nekrájí.
Možná i kraje jsou rozkrájené.
Není to negativní kritika. Je to má bezradnost v utkání s obrazy, které posíláš tak, aby nebyly v rozporu s 1. a 3. strofou.
Kolik stojí báseň Publikoval(a): Ophelia81 | Básně » Filozofické
Pěkné.
Teď prakticky. Z poetiky do ekomiky, kde není jen křivka nabídky, ale i poptávky. Tyto křivky se u skoro všech básní zde protínají v nule. A pokud jsou nějaké jiné, musí mít stejně velký nebo větší marketing po svém boku. Promiň to povzdechnutí.
Mě toto téma zajímá. Jsem v napětí neporozuměného. Čas mi zřejmě zjeví i toto tajemství, jak to má ve zvyku.
Cizí muž s tvojí tváří Publikoval(a): annanymsová | Básně » Smutné
Je to pěkné. Při čtení jsem myslel na Erbena.
Světlo tmou Publikoval(a): DeepThink | Básně » Ostatní
Jan 1:
1Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
2To bylo na počátku u Boha.
3Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
4V něm byl život a život byl světlo lidí.
5To světlo ve tmě svítí a tma je NEpohltila.
V sevření Publikoval(a): Dreamy | Básně » Romantické
Teď nevím, zda je to třeba dalších 500 nebo třeba žádných dalších 500. Možná ale máš na mysli něco smutného a já jsem natvrdlý. V tom případě se omlouvám.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Já jsem asi natvrdlej, promiň. Je vidět, že už asi v rozhovoru nechceš pokračovat, tak toho nechme.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Jsou dva světy. První Ty nazýváš za myslí a já Ráj. Tam není dobro, zlo a smrt. Druhý je u Tebe v mysli a u mě je jím svět, ve kterém žijeme. Je v něm dobro, zlo a smrt (mimochodem jsou to dvě škatulky). Když zůstaneme ve "špatném" světě, tak je v něm všechno podmiňováno dobrem a zlem. Mohu to napsat jinak: Jaká Tvoje konkrétní aktivita není podmiňována dobrem a zlem? Případně mi popiš úhel pohledu, ze kterého nazíráš Ty. Případně děkuji.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Neshodneme se v tom, ale to nevadí. Naopak to může být dobře. Alespoň pro mě. Neuvědomoval jsem si, že cokoliv, co dělám, dělám pro to, že je to lepší, než cokoliv jiného v tu chvíli. Nebo to dělám automaticky - kdysi v minulosti to bylo nejlepší. Platí to i o tom, když jdu na záchod.
Říkáš, že na Tebe myslím a jsem tedy v Tobě. Mám ale na ušcíh sluchátka a jsem na schůzi. Poslouchám, co mi říkají. Mám v mysli i jiné lidi, třeba svojí ženu. Jsme tedy jakési rozkrájené dorty, které se vzájemně požírají a tím paradoxně umožňují svoji existenci.
Pak je třeba nějaký strážce majáku nebo vězeň zavřený na samotce nebo mystik v meditaci. Ten je tak sám, že podle toho, co píšeš, přestává být úplně.
Ty ve mně, já v Tobě - Jan 14:
7Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“
8Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“
9Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
12Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
13A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.
14Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.
Nemyslím to nijak zle, chci tomu lépe porozumnět.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Budu odpovídat na toto: Však to moc neřeším. Ano mám v sobě jisté svědomí, které mi říká, co je dobré a co špatné, jak se mám asi chovat. Ale když je situace zlá, tak je to stejně jedno, protože to neovlivním.
Je potřeba si uvědomit, že zase až tak moc neděláme. Bez mě bys v tuto chvíli nebyl ty a já bez tebe, rozumíš?
Každou věc děláš proto, že je to k dobru něčeho nebo si to alespoň myslíš. Bez myšlení, že je něco dobré, se nedá dělat vůbec nic. Ani to nic se nedá dělat s tím, že to není dobré.
Píšeš, že bych v tuto chvíli nebyl bez Tebe. Já ale jsem, i v tuto chvíli, na mnoha úrovních. Na některých bez Tebe nejsem, na některých jsem. Museli bychom se bavit o úrovni (o úrovních), ve kterých bez Tebe nejsem.
SRDCE NA DLANI Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
A čím jiným chceš jinak naplnit svůj čas?
Rozdrceno životem Publikoval(a): Lioness | Ostatní poezie » Romantické
Je mnoho přístupů k tomu, co (kdo) je duše. Nedávno jsem se setkal s takovým, že duše je od nás hodně oddělená, žije si svým životem, má zde vlastní úkol, hodně rozdílný od našeho. Lidé, co si myslí, že duše je taková, si myslí, že bolest jí jde spíš k duhu.
Báseň se mi velmi líbí.