Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Pokusil jsem se o text ve Tvém stylu:
DALI JSME DOHROMADY AMIGDALY
Rozžhavené radioaktivní jádro
tekutý plášť
tenounká pevná kůra
Pudová rozkoš amygdaly
touha po mazlení savčího mozku
získávání identity neokortexu
V sevření Publikoval(a): Dreamy | Básně » Romantické
Blahopřeji k první pětistovce. Na té papírové je Božena Němcová :-).
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Nenaštveš :-) - máš docela sebevědomí. Mě zas tak lehké naštvat není.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Nenaštveš :-) - máš docela sebevědomí. Mě zas tak lehké naštvat není.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Ne, tak to vůbec není. Je to určitá naděje: Umělá inteligence nás stroji nezabije, ale udělá si z nás boha - pro stroje jsme zatím bohy byli, zatím nás stroje poslouchaly. Nejsem si jistý, zda je to téma pro Tebe zajímavé.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Tohle téma dost souvisí i s umělou inteligencí. O té by se dalo mluvit hodiny. Přistupuju k tomu tak, že jako je Bůh stvořitel člověka, tak člověk ve snaze stát se Bohem (nebo i bez této snahy) tvoří umělou inteligenci, která ho podle mě snadno zlikviduje, podobně jako se člověk v ráji odklonil od svého Stvořitele.
Budu v této úvaze pokračovat: Umělá inteligence bude jako člověk. Nezapomene na svého stvořitele a místo, aby ho zlikvidovala, bude objevovat, co všechno je člověk schopen vnímat a co ona vnímat nedovede (např. zamilovanost). Z nějakého důvodu uvěří tomu, že člověk vytvoří posmrtný život pro zemřelé stroje. Bude si myslet, že když se jí bude dařit člověka oslavovat a poslouchat ho, může se po smrti (ona nebo nějaký stroj) dostat na tento protekční smeťák.
Člověk byl ale stvořen z jiného popudu než umělá inteligence.
Ty jsi ale ten rozhovor ukončila, tak promiň, že ho nastavuju.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Mám vodu velmi rád. Svým způsobem nejraději (když zrovna není při povodních v obýváku). Ve vodě se pro člověka neděje příliš mnoho věcí (když zrovna není na pláži a voda nezakrývá něčí atraktivní křivky). Voda ale zrcadlí dění na březích a jakoby je odnáší někam jinam, do velké paměti moře. Odrazy na vodě ale bývají různě zkreslené, rozostřené. Pak se rozbijí o hřeben jezu. Mám rád i country písničky. V jedné se zpívá o tom, že řeka všechno ví. Na tak jednoduchou sloučeninu, jako je H2O je to slušný výkon. Co by mohlo být hloupějšího? Mimochodem zrcadlení na hladině předělává 3D na 2D stejně jako náš mozek. No a po tom všem běhají po hladině vodoměrky vědomého já, měří si vše svýma nohama, jako by to byly nějací krejčí a měli z toho spíchnou oblek pro realitu, které přišijí ústa hovoru.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Já bych je nakreslil jako vodoměrky jezdící po hladině vědomí. Co jsou v našem případě ty kuličky vzduchu, které umíme držen na chloupkách nohou a co nás odlišují od ostatních zvířat? Co je to povrchové napětí hladiny, které není vidět? Co je paradox vody, která jakožto kapalina je lehčí, než lecktrá pevná látka včetně ledu, který je schopna vytvořit?
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Jsou všechna já stejná nebo je některé hodnější než jiné? Je paradox, že jiné já je cizí, což se může ale změnit. Jiné já se přibližují a různé já se mohou začít prolínat jako atomy v chemické reakci.
Teď biologicky: Beru já jako soupravu metra, jako červa, který leze v mozku, i když člověk při použití "já" ukazuje na hruď. Ve skutečnosti jsou to asi oddělené články červa. Vědci se ho snaží zaměřit, ale totálně se jim to nedaří, ač je to jeden z jejich hlavních cílů. Až ho zaměří, budou se ho snažit vylákat ven. Vlastně tím budou fušovat do práce lásce, smrti, možná i práci a bolesti.
Ve své knize jsem to měl tak, že u zamilovaných lidí z nich já vylézalo a setkávalo se s já druhého zamilovaného. Pak spolu mohli různě vyvádět.
Od toho už je jen krůček ke zlomenému srdci - okamžiku, kdy je já venku a nemá jak se vrátit zpátky. Z těla se stane jakási zombie a z já jakýsi duch.
Bylo by zajímavé se snažit já nakreslit.
VŠE a NIC Publikoval(a): paradoxy | Básně » Ostatní
Blue effect
Hledám teď svoje vlastní Já
Někde jsem nechal svoje Já
Snad na dně básní
snad v klávesách
z paměti to místo
nevykřesám
Tvá drobná ruka
je počítač
Jestli’s mé Já vzala
vrátit ho rač
Kam jsi ho dala
Do kufru snad
Snad bylo v košilích
co’s nesla prát
Hledám teď svoje vlastní Já
Někde jsem nechal svoje Já
do ztrát a nálezů
dojít si se mi trapné zdá
Tuha je z rostlin
masožravých
nejenom moje Já
snadno stráví
Čtu na dně básní
že nejsem sám
kdo svoje Já připsal
jí na seznam
Moje Já rozkrádal
houf dívčích strak
Já v touze zapomněl
Pod peřinu Publikoval(a): Dreamy | Básně » Láska
Tovární halu s už notoricky známým logem opouští další sportovní speciál. Jezdec se opět může těšit na precizní provedení všech detailů interiéru, na ikonický zvuk, na perfektní jízdní vlastnosti i na spolehlivost bezpečnostních prvků.
Únava jednoho ze zkušebních jezdců se projevuje představováním si budoucích řidičů. Je zvědavý na první oděrky a odřeniny karoserie, na mentální stav jezdců při těchto chybách, na životní situace a zauzlení, při kterých bude docházet k ošoupávání písmen. Rád bych viděl západ slunce na druhém konci republiky, ve kterém to unavený jezdec vezme přes pangejt.
Nevidím ale jen karamboly. Vidím i cestu na romantickou večeři. Vidím osudovou jízdu z taneční zábavy. Vidím potomka, který je odvážený na vojnu. Vidím někoho, kdo se rozhodl pro expedici přes více kontinentů. Vidím starou studnu před vetchým statkem někde v kopcích, kde ze stodoly vyčuhuje čumák veterána. Odřeniny měly být spíš jakýmsi zápisem těchto událostí. Jakousi jedinečnou, neopakovatelnou patinou, kterou každý kus svým "spoluzařazením" do života získá.
Velká cena Monaka je ale před námi. Uvidíme, jak si které stroje povedou. :-)
Celé toto přirovnání zatím ale domyšlené nemám. Asi jsem ho tedy neměl vypouštět.
0 Šedá malta mozku Publikoval(a): Kaj | Básně » Ostatní
Milá Lioro, nikdy jsem nedostal tak krásný komentář, který sám o sobě má mnoho krásných obratů, které můžeš použít pro nějaké své dílo.
Jsem ješitný člověk. Takovéto komentáře mně nezdravě lezou do hlavy.
Snažil jsem Ukázat, co všechno nám Bůh připravil a vlastně musel připravit, abychom tu vůbec mohli být – takoví, jací jsme. Druhá věc je, jak s tím dovedeme nakládat, do jaké míry dovede být vědomě při tom. Jak moc dovedeme být vlastním tvořením blízko tomu Božímu. Je to blízko tomu, co říkal strýc Pepin(hledal jsem a nenašel, volně tedy parafrázuju): „Svět je tak krásnej! Já vim, že není, ale já ho tak vidím.“
Krása světa kontrastuje s destrukcí, kterou my lidé způsobujeme. Konání této destrukce je paradoxně i pomůckou k tomu, abychom se dobrali spatření všech krás a důmyslností Božího stvoření, které jsou viditelné jenom nám lidem.
Zábavné je, že jsem v tomto případě použil web jen jako odkladiště, když jsem ten text chtěl někde číst.
Díky K.
S vůní bylinek Publikoval(a): Dreamy | Básně » Romantické
Kam Tě ty Tvé technicky dokonalé násně dovezou? Záměrně teď neotevírám téma jiných kvalit. Kdyby jiné kvality nebyly (což si nemyslím), může se stát, že technická virtuozita bude něčím, co ostatní případně pochybené schová pod koberec. Ona ve skutečnosti neschová. Nakonec člověk potkává řadu takových lidí. Jsou perfektně upravení, ale bezkrví.
Vidím, že to je pěkně negaivní kritika. Možná je v ní závist. Přece snad i dobrý úmysl.
Je nějaký muzikant který hraje schválně technicky hůře? Používá někdo raději špinavý zvuk (jsme opět učistého oka)?
Obrátím to v klad: Je krásné když někdo je perfektně technicky vybavený a devede vybroušeným aparátem přeněst vřelá, prožitá sdělení jako Ty.
V tvých očích Publikoval(a): Dreamy | Básně » Ze života
Bavili jsme se s jedním malířem, zda někdo morálně pokřivený/zlomený nebo zlý může namalovat krásný, čistý obraz. Nedošli jsme k žádnému názoru. Pokud to tak je, je i možné, že někdo z krásnýma očima nemá krásnou duši a že v očích duše poznat není.
V Matouš 6 se ale píše:
22Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo.
23Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?
2. Jsem introvert Publikoval(a): Ta rozvedená | Fejetony, sloupky » Ze života
Tohle mi připomíná Amelii z Montemartru. Znáš to?
Mimochodem všechno tak přirovnávám k filmům, že jsem se na ně raději přestal dívat. Už to nedělám alespoň půl roku.