Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
pitoreskní příběh Pivoňkových Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Pro dospělé
no Tebe to teda pěkně vzalo, Opilý Johne...! nejspíš jsi byl střízlivej...
takže: vzhůru na pivo, ať tě to nesloží úplně...přeju super pivní den...m
poste restante: děkuju za přečtení a reakci
dovolenková Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
Vám všem srdečný pozdrav z naší dovolené...Vláďa a Marunka
retro retra Publikoval(a): Frr | Ostatní próza » Ze života
...mě bylo 17 tehdá (tak aby jste si nevypočítali, kolik mi je teď) a jel v Praze z Vršovic na spodní část Václavského náměstí, tedy na Můstek. Jel jsem tramvají, tuším č. 22, z Moskevské ulice. Nahoře Václaváku, tedy přímo u jeho sochy, na koni, a zároveň u Muzea, jsem, visící jednou rukou za horní vodorovné madlo, přibližně jak nedbale pověšený starý kabát, otevřel jedno oko. To pravé oko. Vždycky jsem otevíral pravé oko, když jsem jel do práce, jako dnes, či někam jinam, prostě podle počasí. Nebyl jsem ještě
zdaleka při sobě, jako ostatně mnohý z mých spolucestujících. No prostě byl jsem ještě ožralej jako prase. No a právě když jsem pravé oko zase zavíral,zaslechl jsem poprvé ten hluk. Byl mi krajně nepříjemný a rušivý, i když jsem měl už druhou stanici vystupovat. Měl jsem být vlastně rád, že mě probral, jinak bych nejspíš přejel. Zvenku byly otevřenými okny slyšet rozčilené hlasy a za chvíli někdo do vozu hodil svazek novin. Pomalu jsem začal rozeznávat ty davem vykřikující písmenka, které se, zase velmi pomalu, začínaly slévat ve slovíčka. A akorát, když jsem za chvíli vystoupil z tramvaje, jsem rozeznal první slovíčko: okupace...
stál jsem jak vykulenej pulec a koukal na ten rozčilenej dav a ničemu nerozumněl. Když jsem vysoupil a opravdu bych chtěl jít do práce, musel jsem se otočit do leva, překřížit koleje a jít ještě kousek po Národní
třídě směrem k divadlu...když jsem tuto otočku doleva tedy udělal, vystřízlivěl jsem téměř okamžitě...pří o na kolejích stál tank a z něho k nebi trčely dvě postavy a dva samopaly...byl to můj první tank v první den
okupace vojsky zemí Varšavské smlouvy...
promiň mi Frr, nějak mi to nedalo...hezky jsi to napsal, zase z druhého konce Prahy...měj se, Frr...v
pitoreskní příběh Pivoňkových Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Pro dospělé
milý šerý,
děkuju Ti s plným vědomím
že Tebe jen tak nedohoním...
tím spíš si ale vážím Tvého posouzení
které chmury případné mi v úsměv změní...
děkuju a měj se krásně, v
pitoreskní příběh Pivoňkových Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Pro dospělé
...no a Ty zase můžeš hádat, na koho jsem myslel, když jsem název tohoto něčeho házel na papír...
milá Pittoresque, tolik chvály
to aby se mý šedý buňky pomalu už bály
jestli nedojde jim dech
aby další dílka za něco stály
a přitom jsem hlavu neměl jako měch
trochu přeháním...a mám fakt radost, moc děkuju a měj se co nejlíp, v
pitoreskní příběh Pivoňkových Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Pro dospělé
mňau,Jituško milá
díky že jsi u mě byla
náramně jsi mě potěšila...
však jestli i kočičkám jsi mé dílo předčítala
no pak sláva
kočky které básním rozumí
česká rarita, to se ví...
děkuju a měj se moc hezky, mkinko milá...v
pitoreskní příběh Pivoňkových Publikoval(a): mapato | Balady, romance » Pro dospělé
...to jsem moc rád, Frr...děkuju a měj krásný den...v
obal od nanuku Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
Vivien milá, díky za krásné řádky a prosím promiň, že až teď, mrzí mě to...jsem vždy moc rád když vidím, že jsi mě navštívila a vždy mi tak hezky píšeš...já teď se na moc nezmůžu, nic celkem nečtu, jen mi to nedá a sem tam něco pošlu...bude ale líp, pak to zase rozjedu...měj se krásně, milá Vivien a ještě jednou promiň a děkuju...v
obal od nanuku Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
Emilko milá
vůbec jsi mě nepřekvapila
opět krásná básnička
ta určitě jde od srdíčka...
děkuju moc, že ses zastavila
a mě zase potěšila...!
měj se moc hezky a dej na sebe pozor...pa, v
Měsíc a mé slzy Publikoval(a): mapato | Ostatní poezie » Láska
...a k Tobě letí zase od nás...
všechno krásné a milé
prožij si ty nejkrásnější chvíle
v duši mír, a v srdci lásku
o smutku však ani hlásku...
děkuju moc milá Miluško, jsem rád, že jsi četla...v
Ďáblovy housle Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
jsem moc rád, že se Ti líbí, milá Maruško...a děkuju že jsi přišla...a kdyby jsi snad slyšela ďáblovy housle hrát, věř, že mají v sobě i něco božského...objímáme Tě,
V a M
jak sosáčkem motýlím Publikoval(a): mapato | Básně » Láska
děkuju moc, milá Maruško, jak bylo tak i bude...Ty víš...svůj sosáček nezastrčím...děkuju a pa, v
Měsíc a mé slzy Publikoval(a): mapato | Ostatní poezie » Láska
šerý, nějak se mi to přerušilo, tady to jde dál...
jinak - Tvé úvahy jako klíč do zámku...
a ještě jednu poznámku: já jsem si tu druhou stranu měsíce vočíh...celkem plochá, žádná sopka...jak jsem jednou v dobách mého bouřlivého mládí v nějakým tehdejším časopise, myslím že ve Květech, jehož titulní stranu vyplňovala Olga Schoberová v barvě, opřená o nějaký strom (tuto fotku mám ještě někde zahrabanou, podle ní jsem ji namaloval tužkou, myslím, že docela zdařile) četl (hrozná věta) odpověď na otázku nějakého děvčete k děvčeti, jaký jsou vlastně ti Italové: ...voni jsou jenom hezký...
ale, sicher ist sicher sicher!
...tak díky šerý, a měj se...v
Měsíc a mé slzy Publikoval(a): mapato | Ostatní poezie » Láska
dej květině vodu, zase se vzchopí
dej muži vodu, ale hlídej ho, ať se neutopí...
no my oba b8y jsme myslím byli typickými kanditáty na nafouklá břicha těch utopenců...
Měsíc a mé slzy Publikoval(a): mapato | Ostatní poezie » Láska
a já to zase rád napsal, milá Jituško...mimochodem i pro Tebe...
děkuju, že ne zbytečně, že jsi četla...krásný den Ti přeju a až půjdeš okolo jasmínového keře, přivoň...snad Ti připomene tuhle básničku...v