Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Anděl u hřbitovní zdi Publikoval(a): Divoženka1 | Básně » Ostatní
jsem vítr, který laská anděly
a chci být jednou anděl, co polaská vás
chci duším odchozích se o stráží podělit
v květech i ve slunci, v listí i když udeří mráz...
Mírně ovíněná Publikoval(a): Divoženka1 | Básně » Ostatní
některé básně nechci rušit svými slovy
upíjíš víno a jeho jazyk místo mne Ti poví...
* * *
je n.e.s.k.u.t.e.č.n.ě krásná!!!
Županová siesta... Publikoval(a): Sladkalu | Básně » Ostatní
já taky si ji dávám
a někdy županovou, jindy nahatou
a tělu dopřávám pak péči bohatou
ať nadále mi přízeň zachovává...:)
užívej si!
Masky Publikoval(a): Sladkalu | Básně » Ostatní
Vyndej kopíráky
a vybal z pouzder olejové tuby
rozšněruj kazajku, co tělo tiskem hubí
a zahoď masku taky
každý den Tvoje rozhodnutí, jaká barva bude
a radost leží kdekoli, fakt téměř všude...
... a pije mou krev Publikoval(a): René Vulkán | Básně » Bůh, víra
Ámen!
řekl jsi, napij se ze mě!
chutnej ten pramen
horce a temně prýštící...
a poznáš život nekonečnem končící!
ú.ž.a.s.n.ý
Vzpomínka veršového hejkala Publikoval(a): j.c. | Básně » Ostatní
Jen luční zvonky zazvonily
v tom čase prvních setkání
kdy přitančila šťastná Lili
a hejkal tleskl do dlaní
a nad hlavou se z modra nebes
k nim snesla víla Vichřice
Lili mu dala chleba s medem
Pak sladkou pusu na líce
A ve vážky se proměnily
Krášlíc ho v mužných ramenou
Tak pospolu si v lesích žili
A tančí, kdy si vzpomenou…
Dny vlály jako vůně Publikoval(a): hašlerka | Básně » Láska
Dny vlály jako vůně stromoví
a kdo se nadechl, tak snáze odpoví
na vzkaz, který se uvelevil pro jediné oči
na malé lavičce tam v parku na nábřeží
/ jen pisatel moc dobře tušil, že mu na to skočí
i jiní čtenáři, co na srdce jim sněží /
ta věta ovšem měla význam svůj a jediný;
"toužím po těle hříšných cest a duši bez viny"
je n.á.d.h.e.r.n.á!! jsi svěží dech..ale to jistě víš :)
Mrazivo Publikoval(a): nejsembásník | Básně » Ostatní
tohle mrazivo znám na vlastní kůži
to ochlazení bez příčiny,
rampouchy do srdce, a laviny a stíny
a výroky či teze, které nitro pruží...
tu šibenici ze dřeva a gilotinu ze železa
smyčku kol krku, hřeby vprostřed ruk
a čím víc slyší se, tím více vadne luk
a čím víc tupý nůž, tím více snaha řezat...
Lazar Publikoval(a): zenge | Básně » Sex, erotika
přijdou dnové
kdy nemám love
a srdce v trapu
pocity napůl
na skobě visí
půlnoc mě křísí
ráno mě topí
kůži chci propít
a tuba něhy není k dostání...
Pak lákám aspoň měsíc do dlaní...
lovec perel Publikoval(a): zenge | Básně » Sex, erotika
vždy, když čtu báseň větu za větou
a fantazie pomáhá mi při představě
tak tehdy oněmím, jen slova jdou mi v hlavě
a pocity zas kolují si tělem sem a tam
pak vím, že z citu vnímání mi květy rozkvetou
a že se k vypravěčům těm já ráda vracívám...
klaním se! je s.k.v.o.s.t.n.á!!
Hvězdné nebe Publikoval(a): Cecilka | Básně » Ostatní
mám přání, obyčejné, běžné, nenáročně malé...
tak dlaně nastavuji a svou hvězdu chytám
kéž brzy dopadne a její barva sytá
se nitrem rozzáří a pak srdečním sálem...
anketní... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
Všichni vypadali sebejistě
/ jen Ona byla nejistá /
A všichni vypadali tolik čistě
/ jen Ona zdáním nečistá /
Nevěděl, od kdy existuje
/ a ani Ona nevěděla /
I poslední vlak dávno ujel
..ač odpověď mu šeptnout chtěla
/ tak jí se vůbec nezeptal /
Chtěl okouzlení, které měla!
Chtěl rozptýlení / o to stál /
Chtěl občasnosti, jimiž zněla
Chtěl nevím co? / však nežádal /
•
Poslouchal, kdy se rozezvučí
by zvuky různé pochytal
a v dlouhé chvíli v tajném místě
jí potom oči zavázal
a ústy zkoušel tělo mučit
pak symfonii rozehrál
…a za cíli šli jistojistě, když ve dví tělo rozeťal…
Probouzení Publikoval(a): Noc17 | Básně » Láska
miluji probouzet se i usínat
a v noci v procitnutí objímat a hřát
a v polosnu se něžně milovat
a v samozřejmosti rty tělem otírat
a nohu skrze pas mu obmotat
a pak ho pomalu a chtivě ochutnat...
miluji probouzet se a nechat se hřát
a pod tuhnutím vydechnout a tát...
Přízraky Publikoval(a): Skalsky Pavel | Básně » Ostatní
Buď němý - já budu Tvůj hlas
Buď zatracen - však já pak na márách
za Tebe poležím si
Buď smutný - já budu Tvůj dech
Buď zasněný - však já Ti pro poslech
zašeptám verše z římsy...
beduíni... Publikoval(a): enigman | Básně » Ostatní
O d p o č í v a l a
jsem u ohně plamenů
/ byla to jedna z nocí
v nichž se plní přání /
Krajina koní divokých se zdála pomalá
Křídla nechali v oblacích
neb touha klidu spát je dohnala
tak uvelebila jsem se. Převlékla za ženu
a hrála dámu s hvězdnatými kotouči
které jsem stále měla ve své tiché moci
…tu utrmácen došel ke mně z plání
Skrz plameny probleskl úsměv můj
dvě zbylé hvězdy bezděky jen
vsunula jsem k uším
• s myšlenkou; tak si dešifruj…
„Chceš-li, tak přisedni. Musíš být unaven…“
Jen kývnul hlavou / procedil, že sluší
mi třpytky přizdobené /
A pak jen sdělil do prostoru;
že už to dávno, co si vyšel ven
a od té doby cesty svoje žene
a vody před sebou zas plaví
a honí hoře zase jinou horu
a hraje na hranice
i slaví jako slavík
a vítr vítá kdekoli a do úmoru
a líbá libost na líce
a právě nyní že se trochu ztrácí ve spleti mých vzorů…
A já jen zase sundala tu dvojhvězdici
A nastavila dlaň až směrem k němu
„...jsem kočovnice. Živelná i snící.
A dneska je noc pro lásku. Zde máš pár tantiemů…“