žena, víla, plastiková dáma

u jezera si válím šunky
právě jsem vylez' z lesní tůňky
však nadarmo číhal jsem na vodní pannu
tak koupil jsem panu tady vedle v krámu

tajil jsem to, to se ví
tahle panna ale nic nepoví
opatrně jako duch
vypustil jsem jí všechen vzduch

brzy však zachtělo se mi panny němé
ale bože, to moje COPD
marně namáhal jsem průdušky
skoro vypadly mi halužky

tak zklamán já uklidil tu potvoru
rychle, žena jde už nahoru
o panně nesmí se dovědět
hlavně, že stála dolarů sto pět

"pojď, laskej mě, ale ať to má styl!"
nejraději bych jí taky vypustil
"jsem dosti krásná, můj milý?
jako v tůňce naší vodní víly?"

"jsi krásnější i než královna víl
tvojí krásou opojen já o tobě jen snil"
lhal jsem, a myslel na dámu z plastiku
zůstanu s ní už ve styku

"děkuju ti můj milý,
strávíme teď spolu hezkou chvíli?
vidím, že pannu jsi už vypustil
co kdyby vlasy jsi mě teď rozpustil?"

snad mámí mě můj zrak, pro boha
s vílou ta strašná podoba
s královnou vodních víl
po řadu let já z číše lásky pil

před chvíli ještě tak roztomilá
ve zrůdu změnila se moje víla
"ty chtěls podvádět mě s plastikem?
teď navždy zůstaneš už pod víkem!

"leda, že splnil bys mi jedno přání
každý den už od svítání
k lásce musel bys být připraven
pod tím slibem pustím tě zase ven"

neváhal jsem ani chvilku
v okamžiku seděl jsem už v hrnku
zamknul jsem rychle pokličku
teď smím už zůstat v hrníčku

jak se mi hned ulevilo
už bolelo mě celý tělo
ta sexualní maniačka
ať si jí teď sama mačká...
u jezera si válím šunky
právě jsem vylez' z lesní tůňky
však nadarmo číhal jsem na vodní pannu
tak koupil jsem panu tady vedle v krámu

tajil jsem to, to se ví
tahle panna ale nic nepoví
opatrně jako duch
vypustil jsem jí všechen vzduch

brzy však zachtělo se mi panny němé
ale bože, to moje COPD!
marně namáhal jsem průdušky
skoro vypadly mi halužky

tak zklamán já uklidil tu potvoru
rychle, žena jde už nahoru
o panně nesmí se dovědět
hlavně, že stála dolarů sto pět

"pojď, laskej mě, ale ať to má styl!"
nejraději  bych jí taky vypustil
"jsem dosti krásná, můj milý?
jako v tůňce naší vodní víly?"

"jsi krásnější i než královna víl
tvojí krásou opojen já o tobě jen snil"
lhal jsem, a myslel na dámu z plastiku
zůstanu s ní už ve styku

"děkuju ti můj milý
strávíme teď spolu hezkou chvíli?
vidím, že pannu jsi už vypustil
co kdyby vlasy jsi mě teď rozpustil?"

snad mámí mě můj zrak, pro boha
s vílou ta strašná podoba
s královnou vodních víl
po řadu let já z číše lásky pil

před chvílí ještě tak roztomilá
ve zrůdu změnila se moje víla
"ty chtěls podvádět mě s plastikem?
teď navždy zůstaneš už pod víkem!

"leda, že splnil bys mi jedno přání
každý den už od svítání
k lásce musel bys být připraven
pod tím slibem pustím tě zase ven"

neváhal jsem ani chvilku
v okamžiku seděl jsem už v hrnku
zamknul jsem rychle pokličku
teď smím už zůstat v hrníčku

jak se mi hned ulevilo
už bolelo mě celý tělo
ta sexualní maniačka
ať si jí teď sama mačká...