beze jmen___

Její nebe padalo dlouho
snášelo se zvolna na chvostech povětrných komet
a nebyl u toho nikdo

                                                           Když je nejhůř, tak jsi vždycky sám.
                                                           Sám v sobě schovaný křičíš
                                                           všechny ty litanie,
                                                           sám sobě odpovídáš
                                                           a nakonec i směješ.

teď visí v cárech mlhy na větvích
všech těch modrých stromů
a někdy křičí do zbláznění
v noci
z něj vytančí hvězdy
beze jmen
a zapálí všechno kolem
a les hoří
jen tehdy jste spolu
:
do nebe
do nebes
(ne)ber
sny
co nechtěj už chodit domů
jen tam jste ještě spolu
někdy je tak těžký a někdy
se tiše plazí kolem nohou jako dým
ale stejně
ještě
pořád nakukuješ
do hnízd všech těch ptáků
a ráno
dáváš do oken
červené muškáty
to tě baví