Anotace: @&@
OBČAN KTERÝ CINKAL
je jako liška chycená do želez
k odhryznutí nohy
mu však odvaha chybí
svobodu mění za trpné čekání
na pytláka
co kdyby…
Praha, 8.12.2015
https://www.youtube.com/watch?v=xwllhmcQSw8
měňme jako jednotlivci... jako dav to jde rychleji, ale kde je kvalita? ,ale to kecám... taky je, ale nejsme schopni táhnout za jeden provaz...
v těch malých dimenzích to lze v malých dávkách... ty třeba já vnímám a snažím se dělat... pak ten pocit vnímám třeba jen já a ten daný, ale i to je asi třeba... tohle dílo má velkej odkaz... ale upřimně teď nevím, za koho bych si měla odhryznout nohu... s ní dovedu v těch menších dávkách víc...
12.12.2015 03:00:17 | zelená víla
Probůh, to je jen metafora, nohu si rozhodně neodhryzávej... ;-)) To už je na každém, co si do té nohy promítne - třeba je to pohodlnost, zbabělost, strach, nechuť kriticky myslet...? Nechal bych to otevřené. Ale začít odhryzávat od sebe, to je myslím důležité - odhryzávat cizí pohodlnost, to myslím moc nefunguje - to spíš příklady táhnou... :-D
12.12.2015 11:32:33 | Amonasr
...třeba si ta lištička myslí,že pytlák při otvírání pasti podlehne
chvilkové nepozornosti a ona,byť indisponována,stihne prchnout...
09.12.2015 19:23:25 | jitoush
A co když přijde pytlákova schovanka? :O) Mám-li si cokoli hryzat budu radši nezmar než liška. Já konkrétně Hydra viridissima aby bylo jasno a žahnu, když si někdo dovolí, co nemá. :oD ST
09.12.2015 12:02:59 | Tichá meluzína
Blanko, nepochybuju o tom, že nezmar jsi, i když na lišku podšitou bych si vsadil taky… :-D A pokud jde o pytlákovy schovanky, těmi se myslím mediální les jen hemží, aby se lišky v železech nenudily a nezačaly pak třeba moc přemýšlet… :-D
09.12.2015 14:02:49 | Amonasr
Otázka zní,kolik v sobě máme odvahy něco změnit?
09.12.2015 11:00:33 | básněnka
Ano, toť otázka ;-) Můžu-li soudit ze svých vlastních pozorování i zkušeností, touhu po výrazných pozitivních změnách mají skoro všichni, ale chuť něco pro to udělat má jen málokdo, o odvaze ani nemluvě :-)
09.12.2015 14:01:49 | Amonasr