Hledala ve tmě a dešti a mlze
kohosi
kdo by jí nakrmil neexistující duši
napadlo ji
jestli ve chvíli kdy vidí jen mrholení
lidé tam nahoře za okny
mezi tisíci zářivými lákadly
mohou pozorovat hvězdy
raději se očima vrátila k zemi
kolísala mezi realitou
pro jednu tady pro druhou tam
hledala dobrodince
jenž nosí po kapsách rozesmáté štěstí
když z husté promrzlé mlhy
kdosi napřáhl živou a teplou dlaň...
Ztotožňuji se se Zdeničkou "po kapsách nosí rozesmáté štěstí" ...moc hezký Helenko:-))
03.11.2015 07:48:32 | Nikita44
Aspoň v jednom ze světů určitě našla někoho, kdo jí dokázal existenci duše.
Mimochodem, "po kapsách rozesmáté štěstí", to se Ti moc povedlo.
02.11.2015 22:25:21 | A42
Nádhera. Přesně jako název sbírky. Plná laskavosti. ST :O)
02.11.2015 21:30:19 | Tichá meluzína
...rozehřála své srdce z posledních sil
a přála si,velmi si přála,
aby kousek štěstí zapadlo do její děravé kapsy,
aby bylo tak velké,že by nepropadlo na holou zem
přála si tak vroucně...
ovinulo jí teplo toho,koho si přivolala...
02.11.2015 21:27:07 | jitoush
Jakobys viděla až do duše...
Děkuji Ti, Jituško, mám Tvé komentáře nesmírně ráda, často přesahují vlastní text... Dobrý večer :-)
02.11.2015 21:32:12 | Helen Zaurak
Dlaň mne zmrazila docela.
02.11.2015 21:21:46 | Lilien
Ach, to je mi líto, Lilien...
02.11.2015 21:28:38 | Helen Zaurak
Och, to nemusí.
02.11.2015 21:29:40 | Lilien