Až za konečky prstů
Až za konečky prstů
Anotace: ...
Dívka stála uvolněně, ruce rozhozené
jako rozbitá hračka, a sála
paprsky rezavého slunce.
I teď si přála jasně vidět kolem sebe.
Věděla,
že život ve skutečnosti je velká nesnáz,
neustálé polo objetí,
chladné, i láskyplné až za konečky prstů,
žádané i obávané,
světla, stíny,
před čím by bylo lépe uniknout trhlinou v jsoucnu...
Nestačí jen jít stále stejnými směry,
kdy jeden vede k výšinám,
druhý až ke dnu snesitelnosti.
A není nikoho a není nikdo, kdo by běžel vstříc.
Lidské nitro nelze zachytit žádnými vzorci,
cosi nás ujařmuje,
cosi nám chybí,
přitom nevíme přesně co,
když hlubině bytostná úzkost proráží přes všechny úsměvy.
Dívka se otočila,
jako ze skla pod rezavým sluncem se rozpustila,
to, co z ní zůstalo, křišťálově průhledné vločky
vítr rozvál...
Hvězdné nebe se nepohnulo.
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Nádherná imaginace Helen. Člověk se bojí vztahu a zároveň ho potřebuje a hranice je tak tenká a křehká. Krásné obrazy
26.09.2015 08:29:26 | Akrij8
Krásně vnímáš můj text, jsem moc překvapená, že jsi zahlédl a přečetl sis, mám nesmírně velkou radost, děkuji Ti, děkuji :-)
26.09.2015 08:42:45 | Helen Zaurak
....ano,Helenko,vztah,sdílený a souznělý...je opravdu dar nad dary...
na druhé straně...samota "učí"tomu....neupínat se....poznat se na dřeň....
....tak nějak Ti rozumím.....některá jsoucna jsou vskutku bolavá
a něco je tak neuchopitelné.....rozluštit ten příběh není zrovna snadné,
myšlenky víří....jen je duchovně "učesat"....uplést copánek z pramínků
něžných....slza stéká,ale jde se dál.....Ji.
18.09.2015 20:43:17 | jitoush
Tak přesné a tak neuchopitelné.
17.09.2015 21:50:05 | A42
jsem moc ráda, že sis přečetla, a za tvoje pozdravení ti nesmírně moc děkuji! mám radost :-)
17.09.2015 22:10:09 | Helen Zaurak
Já si vždycky tvoje věci ráda přečtu, máš dar vystihnout to třepotání na okraji vědomí s očima vzhůru k obloze a ještě dál. ;-)
17.09.2015 22:15:29 | A42
světlo a stín...Rembrandt...úsměv.z
17.09.2015 19:50:58 | zdenka
Děkuji Ti, Zdeni, mám radost z Tvého zastavení... děkuji za připomenutí Rembrandta, navodila jsi mi světlosnubné myšlenky na tmavém plátně :-)
Děkuji.
17.09.2015 22:08:34 | Helen Zaurak
Pozoruhodná citová obrazotvornost Helenko. Polo objetí světla a stínu..to je nádherný obraz..ST
15.09.2015 21:55:08 | Nikita44
Nikitko, velice ti děkuji za vlídné přijetí; obraz, který tě zaujal, jsi dopomohla stvořit, já ho neměla tak šikovně, děkuji :-))
Asi bych neměla, ale přece dám k textu vysvětlení, jsem si vědoma, že je formou neobvyklý, ani poezie, ani próza, jen jsem se pokusila vyjádřit myšlenky, které mě zaměstnávají... text vnímám jako syrovou až hrubozrnnou realitu, a platí dle mého soudu obecněji..
Samota v životě je téměř jistotou.. vztah je dar, na který nikdo nárok nemáme...
Ještě jednou děkuji, Nikitko, dobré ráno :-)
16.09.2015 07:26:39 | Helen Zaurak
Já děkuji za vysvětlení:-))takto si vzájemně "vysvětlovat" je příjemná forma komunikace:-)
16.09.2015 20:25:12 | Nikita44
"a není nikoho a není nikdo"
jen vracející se ozvěny
pelyňkový vůně
Tvýho věčnýho
příběhu
ST :-D *
15.09.2015 21:22:14 | Frr