Mít odvahu skočit

Daniela Ostatní poezie » Ostatní

Anotace: ...

Mlčím..

tak nejtišeji, jak jen dokážu,

aby jen neutekla,

jediná boží myšlenka.

Slova ztrácejí význam,

v nekonečném moři života,

Poslouchám ticho mezi slovy,

topím se o oceánu bytí.

Křičím, ale jen vnitřním hlasem,

vím, že

každý vězeň smí sundat své okovy,

tvořené z pavučin nesmyslných lží.

Vše se rozpadá na kusy,

myšlenky, okovy .... i vězni,

srdce tluče rychleji,

touhou po vyslyšení.

Stojím na okraji skály,

a sbírám odvahu skočit.

(po) letím.

Autor Daniela, 01.04.2014

Přečteno 701x

Tipy 21

Poslední tipující: kiksik, rendus, Martin Šimeček, Barčík, Jort, Martinecka23, jitoush, básněnka, Romana Šamanka Ladyloba, Amonasr, ...

Komentáře (8)

Komentujících (8)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Ach to je neskutečně krásné....Inspirativní:-)

20.02.2016 01:44:11 | tvořilka

moc hezké.... :-)

24.09.2014 21:08:01 | Martin Šimeček

Let na pokraj sveho osudu
vystoupej na vrchol te skaly
ale nepadej dolu.

Najdi novy smysl sveho zivota
a sundej okovy z nohou.

preji ti dlouhy bezbolestny let
az do koruny stromu.

04.09.2014 17:02:36 | Barčík

..Tady a teď mně úplně padla do noty Tvá báseň....asi mi něco velmi naléhavě připoměla.Ji.

02.04.2014 21:45:34 | jitoush

Dekuji velmi

02.04.2014 08:25:01 | Daniela

Leť...pro tu odvahu, něco změnit, držím vše, co mám...:-)

02.04.2014 07:52:46 | básněnka

Tak leť, leť, leť!!!

02.04.2014 00:26:44 | Romana Šamanka Ladyloba

líp se lítá vzhůru...

01.04.2014 23:22:51 | enigman

Mít odvahu skočit

Mít odvahu skočit

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (2+1)

Návštěvnost