Anotace: :::
Kdy že končí dětství?
-
Když se pro sny
musí zavírat víčka?
Někdy člověk prostě
nemůže najít ořezávátko-
a všechny věty pak
Slova
zdaj se
-silnější-
Nepamatuji si
na Den
kdy jsem Tebou
oslepl
vím ale
že některá Slova
se jen těžko
-gumují-
Pořád si sakra říkám:
Co asi skončilo
s Tebou
?
Tohle se mi, Gio, hodně líbí - každý řádek cosi vypovídá, zajímavě a promyšleně jsi volil metafory, vnitřně bohatě a přitom navenek úsporně je vrstvil. Žádný zbytečný patos, žádná ufňukaná sebelítost, takové až chirurgicky přesné a nekompromisní zářezy do vlastního masa. Působí to na mě jako opravdu "mužná" poezie, která se nepotřebuje uchylovat k líbezně nasládlé sebelítosti či naopak „machovskému“ bití se v prsa pro jakýsi vnějškový zastydle pubertální efekt – působí to na mě přirozeně a autenticky a ten jakýsi vědomý odstup od sebe sama, pohled na sebe jakoby zvenčí, tomu dodává i působivý odér příjemně vyzařující citové zralosti... :-)
18.01.2016 10:12:03 | Amonasr