Anotace: ---
U potoka zase rozkvétají sasanky
jsi sám
měsíc jim srpkem potichu podsívá sukni
vůni i chuť
Kolikrát musíš ublížit zvířeti
než v posledním vzepětí
vypáře tvůj řev z břicha?
---
Prosím, prosívat jen bílé křemeny, co je nesezobou ptáci.
Pohádkové odkládat bokem.
Pěšina se ti nalepí na plosky nohou
bude se odrážet tvými patami
pohoupá loňské hnízdo
znáš něco opuštěnějšího?
křehkost uvázaná na pocitu náhlého smutku zaplaví krk
---
stále se vrací
němý k otázkám
kolikrát sis dal vyprat košili do šílenství chlastu?
řvals do něj
jelene stůj a netrub
jsem tu
tvůj spasitel a zkurvený ráj
tak umíraj
...vždycky se už dopředu těším na to, co u tebe najdu*
06.03.2025 01:27:03 | cappuccinogirl
No, na Písmáku mě dneska Nor poslal do prdele... :o) Pomalu si začínám zvykat.
08.03.2025 22:24:25 | Philogyny1
Jste krasné zvíře s poetickým dechem. Vím že plachá, hrdá zároveň. Možná i ryba dravá, která spoutá povodeň.
Mám ztezku a studánku, kam žízní verše chodím pít. Jak opilec s chlastem na kahánku, chtěl bych život pochopit.
Mám rád vaše básně. Číhám na ně, jako na posedu... a trefa*
06.03.2025 00:01:11 | šerý
.....Ty "vidíš",co jiní ani koutkem..........líhnutí...to je pravda....Ji.
05.03.2025 20:06:02 | jitoush
..ještě že jsou neznámé pěšiny a po nich bloudí naštěstí pořád ozvěny dusotu Tvého věrného srdce..ST*
05.03.2025 18:11:13 | Frr
Jirko, pročítala si staré básně a komentáře, něco hledala. A nikdy, nikdy nezapomenu, jak jsem tu poprvé napochodovala a ocitla se mezi tvou básní a z druhé strany byla Iluzionistka. Lekla jsem se, co tu vlastně dělám. Kdysi jste mi hodně pomohli. Bylo vás víc. A pořád je. Na to nejde zapomenout.
08.03.2025 22:16:22 | Philogyny1