Kodex
Kodex
Anotace: Podvečerní dialog
Krájím jablka a přitom ševelím
aby nebylo takové ticho
stejně vím že neposloucháš
Tak jako jsou různé druhy hluků, jsou
i různá ticha, tohle bylo jen bez rádia
a s lehkým šustěním novin.
A tak nahlas uvažuju
o zážitku s Vyšehradským kodexem
jak moc jsem se ho chtěla dotknout
dlaně se mi samy otvíraly a zavíraly
strčila jsem ruce do kapes
a nakonec je zaklesla do sebe za zády
a na mysl mi přicházely
naléhavé hlouposti
Kdo byl ten písař? Měl rád štrúdl? Karty?
Vadil mu průvan? Nebo opat?
A touha prolnout se skrze staletí
byla tak silná
že jsem se znovu vracela k vitríně
a znovu stála frontu v Klementinu
abych překonávala ten samý problém
Byl něžný? S prsty od zlata z iluminací?
Čí podoby na sebe vzaly jeho Marie?
Měl temné oči?
Sypu jablka na plech
ponořena do svého monologu
Najednou slyším hlas
Nebyl to ten písař.
Možná by ses mohla zkusit dotknout
někoho živého
zástupně bys tak mohla milovat
svého hrdinu skrze věky
třeba i se zavřenýma očima
A jen tak letmo jsi mi odhrnul vlasy z čela
dřív než ses odvrátil.
A já se zastyděla
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
P/r/amínko skvělé..a pamatuj : Kdo rád často putuje v čase, bývá potom štíhlý v pase :-) :-D
04.03.2015 09:55:48 | Frr
Vždyť je to hezké, jaképak stydění...? ;-)) Já někdy čtu i myšlenky. Koutkem oka zahlédnu, jak u řízení pro sebe gestikuluje rukou, tak se třeba zaníceně zeptám: "A jak to dopadlo, poslechli Tě?". Vždycky překvapeně vypění a kdyby neřídil, tak bych to schytal i ručně... ;-)
03.03.2015 21:48:57 | Amonasr
Toho bych se trochu děsila, kdyby mi partner četl myšlenky :-)
Ale nepochybně to má i své výhody, určitě dovedeš včas přečíst i to, že je všude prach a bez verbální výzvy to dáš do pořádku :-))
03.03.2015 22:31:40 | Pamína
:-D Hmmm, na takové čtení jsem bohužel analfabet, ne a ne se ho naučit. To bude asi myšlenková dyslexie. A nepomáhají ani verbální výzvy, někdy jsem strašně nedoslýchavý.... ;-(
03.03.2015 22:40:35 | Amonasr
...Krásné zasnění se a ztrácení se ve vlnách času....tady a tam,tehdy
a nyní.....myšlenky nás unášejí do krajiny srdce a tam je vše možné.....
čas neznamená nic...vrstvy se prolínají.....Ji.
03.03.2015 21:31:04 | jitoush
Ano, přesně tak, milá Ji. Tak hezky se putuje v čase - ulítávám tam dost často :-)
Děkuji!
03.03.2015 22:28:35 | Pamína
Je to krásné, Pamínko. A myslím, že se nemáš za co stydět, každý se občas upíná k někomu nebo něčemu "neskutečnému", pokud se to tak dá říct. Možná je to i jakási cesta chvilkového úniku z reality...
03.03.2015 18:24:05 | iluzionistka