Anotace: ...."Odvaha není absence strachu"/citace/....
Dotkl se jejího spánku,aby nechuravěla
lehounce si povzdechla
když vydechovala vonné esence
za hranicí uchopitelnosti
zavoněla pod doteky
jakoby by byla uprostřed
TAM
odkud je všude stejně daleko
a slyšela jak šumí,jemně preluduje
snad možná libuje si ve zvláštní písni.
Plynutí sotva slyšitelného provlhčovalo
pukavou suchost
zacelovalo ostré trhlinky,kde se jen žízní
zkropené churavění
omyté proschlé rány zasyčely
tak jak tísnivá úzkost unikala
nasycená citlivost se rozprostřela do ztracena
zachycovala všechny odstíny
všechny ty maličkosti
které mohou ale i nemusí být první směrovkou.
Dotkl se jejího pohybu
aby věděla,že zrychlit v běhu
někdy znamená nevšimnout si a minout a
zpomalit znamená nestihnout zachytit návrat
otevřít dokořán a nechat se rozproudit.
Pokorně poprosila o svoji řeku času
tu pro ni podprahově
aby se ponořila do svého jedinečného okamžiku
po proudu i proti proudu.
Dotkl se a ona procitla
ve vzduchové lázni
na boku.
Zabořila se
spojila se
a vyrostla.
Jituško, když čtu tu tvou poezii,tak se do ní zabořuji, spojují se s ní a vyrůstám z ní, protože je to potrava pro ty z nás, co vyměnili kulturu za pokaděný plenky ;-)
15.08.2020 23:29:29 | Lůca
....Lůcí...to je Poezie všedního dne.../úsměv/...prošpikovaná neopakovatelností a jedinečností dětství a s ním spojeného mateřství...
....tak ráda Tě tu vidím a děkuji....Ji.A jsem ráda,že si se "zabořila",
to mě těší..../úsměv/
15.08.2020 23:53:24 | jitoush
Uf, mám Tě. Tedy pěkně si chytla a vytahala múzu za pačesy* Kdysi jsem Enigmanovi napsal do vzkazu, že jeho tvorba (styl) mě připomíná mystického P. Coelha. On se s názorem neztotožnil, což mě zamrzelo, protože si jmenovaného považuji. Tak, a teď čtu tvé dílo a napadlo mi to samé. Tak tohle já nezvládám... a chtěl bych, to jo. Na to musí být ten nejjemnější poetický hmat a vědět kudy se dostat mysli na kobylku. Pěkná, moc pěkná práce a je zde vidět nejen zaujetí tématem, ale i pečlivé vypracování*
"... jako by byla uprostřed
TAM
odkud je všude stejně daleko..."
To je hloubka, panečku.
Této básni je dané, aby se k ní čtenář rád znovu vracel. A třeba jen tak... přivonět si. K Chanelu, voničky poezie.
13.08.2020 23:56:13 | šerý
Drahóšku Šerý, ťuknul jsi byť nevědomky hřebíček ...s tím Chanelem je to opravdu chaneling...taková díla co píšou ti dva (Jituš a enigman) se nevypracovávají...ty se opravdu stahují (z ponebeských drah:)
14.08.2020 21:36:31 | Malá mořská víla
Krásně si umíš hrát s pocity,umíš se ponořit i vzlétnout,navíc vše podebíráš s něhou.Děkuji za pohlazení.
13.08.2020 20:31:52 | Danger
....Když já ráda hladím..../úsměv/.A naskočí mi Bucííí. ...Ji./úsměv/.....Tak ráda jsem se "dotkla ",jsem totiž "doteková".....děkuji. ...
14.08.2020 21:45:15 | jitoush
To naplnění
..které tam pocítila
..když byla celistvá.
Moc krásné milá Jitouško
..opravdu prožitek niterní. * ST ;-)
10.08.2020 23:50:36 | jenommarie