Zkazit

Seděla tam tak samotná. Nebála se, věřila, že les ji ochrání.


Díval se na ní, seděla tam každý den. Každý den na stejném místě, ve stejnou dobu a stejným způsobem.


Půvabná dívka, obklopena zelenými krásami lesa, seděla na hnědém staletém pařezu obrostlým měkkým mechem. Své dlouhé štíhlé a jistě hedvábné nožky měla ponořené v potůčku. Nevadil jí chlad, kterým tento horský pramen objímal její nahou pokožku. Sluneční paprsky prosvitující vysokými stromy hladily její obličej, jenž měla připraven na každý jejich dotyk. Nahé tělo ovíval slabý větřík. Zvířátka kolem ní volně chodila, občas některé i svým teplým tělíčkem o ni zavadilo. Les ji miloval, tak jako milovala ona jeho. Chránil ji a ona si myslela, že je v bezpečí, ale i les je malý pán nad zvráceností a temnotou, co ukrývají lidé v sobě.


Nevnímal nic z toho, co dívku uklidňovalo. Viděl ji, s rozpuštěnými vlasy, andělskou tváří a bez oděvu. Od té doby, kdy se jednou zatoulal až sem a poprvé ji spatřil, sem chodil pravidelně. Kochal se pohledem na její štíhlé a pevné tělo. Na její růžovoučkou pokožku, která jako by ho vybízela k líbání. Její plné ňadra se zduřelými bradavkami. Chtěl okusit vůni a chuť jejího těla. Chtěl cítit její teplo, žár a její slastné vzdychání ve svých ústech. Představoval si, jak se lačně prohýbá pod jeho doteky, jak prosí o to, aby již do ní pronikl. Představoval si, jak si spolu zvráceně hrají.


Nemohl to vydržet, neuvědomoval si nic, pouze svoji zničující touhu.


Vylekala se, ani si nevšimla, že někdo přišel. O to zvlášť byla vystrašená, když to byl nějaký frajírek v kožené bundě. Díval se na ni se zvráceností. Znala tyto typy kluků, chcou jenom jedno a vezmou si to, co chtějí a zase odejdou. Ve škole jich byla spousta, ale tam na ni nemohli. Copak už ani zde není v bezpečí?


Jeho oči hypnotizovaly její tělo, bylo jí to nepříjemné. Nechtěla být před ním nahá, proto se zvedla, aby se oblékla.


Ani si nestačila nic obléct a hrubě ji popadl ze zadu. Škubala se, neměla však jedinou šanci. Byl větší a silnější a zde, hluboko v lese ji nikdo neuslyší. A on to dobře věděl.


Snažila se prosit, slzy jí stékaly po tvářích. Před očima se jí objevili rodiče, tatínek se zvedlým prstem, kdy se jí snažil vysvětlit, že lidé nejsou hodní.


,, Pšt, pšššt. Neplač. Nechci ti ublížit. Neboj. ŠŠŠŠt, přece by jsi neplakala."


Snažila se uklidnit, ale byla nahá a sama s mužem, který ji očividně chtěl. Mohl si ji sice vzít, hned, ale asi si to chce více užít.


Stála už naprosto v klidu, muž povolil sevření a nosem a rty jí přejížděl po lopatkách a šíji. Říkal jí, jak nádherně voní a že krásně hřeje. Kdyby natočila hlavu, viděla by dvacetiletého chlapce, který ji naprosto podlehl. Jeho ruce jí jezdily po zádech, občas zajel i na bříško.


Čekala co jí udělá.


Pomalu ji otáčel čelem k sobě, když stanuli tváří v tvář, pohlédl jí do očí. Byly nádherně pomněnkové, ale plné strachu. Snažil se jí říct, že jí nechce ublížit, ale moc ji to neuklidnilo, stále se klepala.


Jezdil ji palcem po obličeji, přejížděl nos, tváře, čelo, oči a pak i přes ústa. Vychutnával si jak jsou plné a měkké. V té chvíli vůbec neřešil, že je úplně nahá a on se jí dotýká celým tělem. V hlavě měl pouze její rty. Zajel jí prsty mezi rty, měla je pevně semklé, ale po menším nátlaku, co udělal povolila. Žasl nad teplem v jejích ústech, připadalo mu, jako by neměl žádné zkušenosti a vše znovu objevuje, ale opak byl pravdou. To ona, ta neznámá před ním byla panna a z neznámého důvodu to on věděl.


Ač nechtěla, trochu hlavu zaklonila. Nechtěla si to přiznat, ale vzrušovalo jí to. To co dělal i on sám. Byl pěkný. Tmavý se světlou pletí. Uhrančivé oči ji pozorovaly a ona se cítila jako pod rengenem.


Poodstoupil kousek od ní, chtěl si ji prohlédnout celou. Potěšilo ho a zároveň překvapilo, když zahlédl zklamání v jejích očí.


Naklonil se k ní, jeho rty se jako motýlí křídla dotýkala jejích rtů. Pootevřela je, bylo to automatické. Nechápala, co dělá, ale nějaký pocit jí říkal, že má podlehnout, otevřít své srdce.
Nakonec překonal i poslední milimetry mezi jejími ústy. Napřed jí líbal jemně, byl to její první polibek. Nechal jí chvíli, aby si na to zvykla, pak polibek prohloubil. Napřed bez jazyku, ale nakonec ho také přidal. Líbal ji zuřivě a naléhavě, touhu, která v něm byla přenesl do políbení. Ona mu všechno vroucně oplácela. Snažil se jí ukázat, že ho může držet kolem krku a jemně ho hladit, dělal jí to samé.
V životě se mu nestalo, aby byl vzrušen jenom z polibku, při představě, co bude dál a co to sním udělá se usmál.


Pomalu ji přinutil, aby si lehla. Ležela tam, vlasy kolem její hlavy zářily a její oči též. Usmívala se. Jemně ho pohladila po tváři, sice nejprve s rozpaky, ale pak ho hladila prsty po obličeji, jako on před tím. Naznačil jí, že může zajít i níž. Váhavě, doprovázena jeho pohledem a s ruměncem ve tváři se dotkla jeho hrudi. Pomalu po ní jezdila, občas zavadila o bradavku. Byla vztyčená, všimla si, že je vzrušenější, když se jí dotkne. Začala si s ní hrát, stále pokukujíc, co udělá za reakci a ta byla uspokojivá. Vlastně si ani nevzpomínala, kdy si sundal triko a bundu, ale nezajímalo ji to, nyní ne.
Jezdil svými dlouhými prsty po jejím těle. Svíjel se pouze pod jejími doteky, bál se, že nevydrží a zkazí jejich předehru a její přípravu. Už ji nechtěl pouze odpanit, chtěl jí ukázat, co je to slast.
Lízal její bradavky a v duchu se usmíval nad dalším ruměnce, který ji polil, když se mu pokoušela rozepnout kalhoty. Nešlo jí to, proto jí pomohl.
Zrudla však ještě víc, jelikož nic pod nimi neměl a jeho chlouba trčela vzrušením. Byl polichocen jejím překvapením a reakcí. Ptala se ho, jestli to nebolí. Bolí a jak, chtěl už ji, ale slíbil si, že si to užije především ona.
Stále ji líbal, ale všiml si, že je nějak ztuhlá. Její pohled směřoval k jeho mužnosti. Pochopil, přemýšlela, co s tím bude dělat, byla nádherně nevinná. Vzal její malou ručku a položil si ji na něho, otřepala se, chtěla ruku dát pryč, ale nepustil ji.
,, Dělá mi to dobře, prosím, neboj se. Hraj si s ním."


Za jeho ochotné pomoci ji naučil co má zhruba dělat, šlo jí to téměř samo. Měl co dělat, aby na ni neskočil. Jeho vzrušení a touha rostly. Nemohl to vydržet. Překulil ji na záda a nalehl na ni. Důvěřuj mi, to pouze řekl. Za celou dobu jejich předehry se neodvážil sáhnout do jejího klína, ale nechtěl být nic dlužen. Pomalu rukou jel níž a níž a kontroloval její pohled, byla vzrušena a červenala se. Styděla se. Zajel jí mezi stydké pysky. Chtěl zajet prsty do pochvy, ale byla moc naplá. Potřeboval, aby se uvolnila. Rozhodl se, že ji napřed uspokojí ústy. Snažila se dát jeho obličej pryč od jejího klína, ale ujistil ji, že to bude příjemné.
Taky bylo. Jeho jazyk z počátku byl pouze na povrchu, ale když se uvolnila vklouzl dovnitř. Sál ji a lízal. Vzdychala a držela jeho hlavu rukama. Vyprostil se a ve chvilce jí tam vrazil jeden prst, pak přidával a dráždil ji. Ani ona nebyla pozadu. Používala to, co ji naučil.
Jeho bolest už byla nesnesitelná, vzal bundu a složenou jí ji vložil pod pánev, nelehl na ní a začal do ní pomalu pronikat, líbal ji přitom a uklidňoval, hladil a šeptal slůvka, aby se uvolnila, pak do ní pronikl celou svou délkou.
Dvě těla uprostřed lesů spojila se v jedno. Rychlé pohyby, zpocená těla a udýchané vzdechy.... Pak vše utichlo. Muž se ženou vyvrcholili najednou a pak on se svalil vedle ní. Zhluboka dýchali. Začal ji potom líbat a pak se začal oblíkat. Poslední políbení a pak řekl tu strašnou zprávu. Zítra začnu chodit k vám do školy, ale nehlas se ke mně, vedle mě není místo pro tebe. Sbohem.


Teď stále na sebe tajné pohledy háží a celá škola vidí, jak se ti dva trápí a že se milují, jen si to nedokážou říct. Zkazil ji vášní a ona zkazila jeho láskou.