Povídky doktora Cvokaře 2. NEMÁM CHLAPA

C: „Tak co vám schází?“
P: „Nemám chlapa, pane doktore.“
C: „To se chlubíte, milá paní... nebo... vy byste snad chlapa chtěla?“
P: „No jistě! Vždyť je mi přes třicet.“
C: „Ve vaší kartě čtu: třicet devět.“
P: „Tak vidíte... ztratila jsem všechny kamarádky. Stydím se jim lézt na oči. Všichni dávno mají rodiny. Některé už druhou rodinu... i třetí...“
C: „A pročpak se nestydí ty vaše bývalé kamarádky, co se tak často rozvádějí?“
P: „Jak to mám vědět, když jsem s nima už léta nepromluvila?“
C: „Neměli bychom se, společnými silami, pokusit právě TOHLE napravit?“
P: „Co mi pomůže, pane doktore, vdaná kamarádka?“
C: „Rád vám na to odpovím. Větší kontakt s vdanými kamarádkami vám s největší pravděpodobností vezme chuť si vlastního chlapa pořídit. To zaprvé. Zadruhé: když se budete stále uzavírat do sebe, těžko navážete hezký vztah.“
P: „Víte, já se zase tolik do sebe neuzavírám. Přes deset let zkouším seznamovací inzeráty, píšu na všechny strany... Už mi dochází trpělivost, pane doktore. Jestli to takhle půjde dál, máte mě brzo v blázinci. Podívejte se na tuhle fotku. S tímhle mizerou jsem si dopisovala čtyři měsíce! Víte, co dneska stojí pošta? Copak kradu? Před týdnem jsem mu také poslala svoji fotku, když ji tak vermomoci chtěl, že jo. Víte co mi, ten hajzl, odpověděl?“
C: „Klid, paní... hlavně se nerozčilujte. Pamatujte na svůj vysoký tlak a cholesterol...“
P: „Von mě napsal, že ho fyzicky nepřitahuju!“
C: „To je tím, že jste příliš sázela na jednu kartu, abych tak řekl. Rozhoďte pěkně sítě ze široka. Pak se určitě nějaká rybička zachytí.“
P: „Proboha, co mi to radíte? Jaký ze široka? Pojďte se podívat ke mně do vedlejší místnosti! Metráky korespondence! Prej málo ze široka...“
C: „No jo, paní... ještě jsem se vás chtěl zeptat: proč musím docházet k vám domů? Pročpak nepřijdete za mnou do ordinace, jako ostatní klientela?“
P: „A jak asi? Copak projdu dveřma? Vždyť vidíte, že mám čtyřista padesát kilo živé váhy!“