Povídky doktora Cvokaře 13. BUDE PLES

C: „Tak co vám schází?“
P: „Povolení, pane doktore.“
C: „Jsem napnutý jako struna. Celou delegaci ze Zájmového klubu bývalých sebevrahů jsem v ordinaci ještě neměl. Takže povolení... Copak máte za lubem?“
P: „Rádi bychom tu pořádali menší ples přátel Zájmového klubu bývalých sebevrahů. Šlo by to?“
C: „Udělám pro to všechno. Dopředu už jasně říkám – ŠLO.“
P: „To je dobře. Rádi bychom také ten ples ozdobili nějakým nápisem. Sókrates sice vymyslel: „NEPIJ CO TI NECHUTNÁ!“ ale nám se to nějak nezdá. Navíc Sókrates není žádný sebevrah, ale popravenej, že jo. Ale s vámi, pane doktore, to je jiný. Vy jste čestný člen. Neměl byste nějaký pěkný slogan?“
C: „Měl. Ale nevím, jestli se vám bude líbit. Zpaměti ho neznám, ale já ho... tady někde... najdu. Jo, tady: Sebevražda je čin, jímž jedinec přičítá svému životu neodůvodněně zvláštní význam.“
P: „Jéé... to je hezký. Já bych to mohla třeba na ten transparent vyšít. Holky mně pomůžou.“
C: „Mohl bych na ten váš ples přijít s manželkou a přáteli? Jeden z nich je nefalšovaný neúspěšný sebevrah – nějaký Martin Černý. Neznáte ho? Vstupenky si samozřejmě zaplatíme.“
P: „Přiveďte si koho chcete, pane doktore. Ale žádného Černého neznáme. Nebo jo? Tak ne... To víte, nás sebevrahů je strašně moc.“
C: „Nejhorší je, že se povede jen třetina sebevražd. Kdybyste se před činem poradili nejdříve s lékařem, mohli bychom úspěšnost vylepšit.“
P: „Vy jste šprýmař, pane doktore. Ale mně tenkrát do skoku – myslím z mostu – nebylo. Dokonce jsem si pořídil psa, aby byl vůbec někdo smutný, až se zabiju.“
C: „Nezlobte se, to já jen, že se s vámi cítím moc dobře. Kdo uteče smrti, takoví lidé většinou získají na kvalitě, abych tak řekl. Lidé si pak váží každé vteřinky života. Na vás všech to je vidět.“
P: „Já měl dlouho období, že jsem se těšil, jak se budu popelit v urně. A vidíte – teď vymýšlím nákup věcí do tomboly.“
C: „Bude tam ta velká tlačenka? Víte... film Hoří, má panenko – ten patří mezi mé oblíbené.“
P: „Když ji neukradnete, pane doktore, tak tu tlačenku koupím.“
C: „Za sebe ručím, ale za moji paní už moc ne.“
P: „Kdyby vás slyšela, tak nám do plesu nevydržíte, pane doktore. A musím vás varovat. Bude to nealkoholický ples. Tady jsem si k tomu dovolil namalovat plakát: láhev s lidskou kostrou.“
C: „Aby si to lidi nevyložili jinak. Třeba: chlastej až do smrti. Měl bych tu taky pěkný plakát s touto protialkoholní tématikou. Namaloval ho jeden pacient... podívejte. Dole, pod tím propletencem těl, je nápis: Zpili se do nahoty. Líbí?“
P: „Líbí... ale ten na náš ples rozhodně dávat nebudeme, pane doktore...“