Cigarety

Návod k použití:
Jedná se o různé povídky, úvahy a črty,jejichž motivem jsou cigarety.
Dále se jedná o pokus zachytit svět cigaret jako takových. Zachytit je z více úhlu pohledu, aby se člověk dozvěděl, co vlastně ty cigarety jsou, kromě toho klišé, že škodí zdraví, způsobují neplodnost a tak podobně.
A neposlední řadě to je také můj drobný a obzvlášť nepovedený hold Lawrenci Durellovi a jeho Alexandrijskému kvartetu, který mimochodem doporučuji všem k přečtení (je to taková tenoulinká knížečka).
Tak pohodlně se usaďte a přeji příjemné čtení…

Cigarety

Poslední ani svině nebere. První taky ne a tu „přací“ už vůbec.

„Nebezpečí cigaret netkví v tom, že způsobují závislost, ale v jejich sociální zakotvenosti. Chcete si soukromě popovídat? Pak jdete ven na cígo. Chcete si s tou holkou popovídat o samotě? Jdete ven na cígo. Chcete si během školy, práce a jiné činnosti popovídat? Jdete na cígo. Zkuste si jít bez cíga na kuřáckou pauzičku. Budete za vola, budete mimo a budete stejně dýchat kouř z cigaret, nebudete mít smysl s těmi lidmi chodit ven na cígo, protože nebudete kouřit. A tak co uděláte? Přestanete chodit na cígo? Budete tedy společensky mimo?
Ne. Začnete radši kouřit, než být outsider. A z tohoto se rekrutují noví kuřáci. Nejde o fyzickou závislost ani o zvyk, že si člověk při nějaké příležitosti zapálí, ale o tuto sociální provázanost. Cigarety jsou napojené na přirozený lidský sklon intrikovat a jednat za zády. Napojené na strach z pomluv a klevet.“

…Zlost a rozkousanej ret,
nahmatal krabičku cigaret…

„Kouřím, protože mi to chutná. Zatím.“

„Na balení cigaret není nejlepší to kouření, ale ten proces balení, ta práce prstama, to rolování toho válečku smrti. Nesmíš při balení cigaret spěchat, musíš být pečlivá a trpělivá. Nesmíš balit s tím, že si zakouříš, protože pak myslíš do budoucna a zatím ti uniká přítomnost. A bez povedené přítomnosti se ti nepovede budoucnost. V tomto případě je to jenom to, že si příjemně zakouříš. Už zase špatně. Jdeš na to, jak říkám, moc hrr.“

„Po jídle jsou nezdravé.“ (A kdy ano? )

„Balený cíga jsou lepší než ty v krabičce. Nebo aspoň mně chutnaj. Podívejte se, co lidé dnes kouří. Redka, Vicekrále atd. Samý levný cigára, která by před pěti lety nikdo nekouřil, a tomu, kdo by je kouřil, tak by se akorát vysmívali, co to kouří za hnus. Ale teď si každý jen posteskne po těch Máčkách, na kterých začínal.“

Krabička cigaret a do kafe rum, rum, rum
Dvě vodky a fernet a doktore čum, čum, čum…

„Cigarety si člověk spojuje s něčím příjemným. Ať už se jedná o kafíčko, pokec s kamarády v hospodě, či pauze, při které potřebuje přemýšlet. Také na uklidněnou, protože by to člověk jinak nezvládl. Každý má svoje použití cigaret. Já to mám také spojené s příjemným. Potřebuji číst jednu knihu (LD:AK) a k tomu si vždycky zapálím. Barva knihy je jak barva tabáku. Jak příznačné a osudové.“

„Zapálíš mi?“ řekla prosebným hlasem.

„Vždycky odtrhnu kousek papírku a pustím ho po větru. To je moje oběť bohu větru, aby nefoukal, když si chci zapálit. No a jinak papírek je hnus, takže čím míň, tím lépe.“

„Proč musej všechny pěkný holky kouřit?!“

„Koukal jsem se na ty jejich stránky a ty byly tak pěkný, že by mě přinutily začít kouřit. Ale nějak je zrušili.“

Mongolská vláda vlastní značku Čingischán (Genghis khan) a tu uděluje pouze kvalitním výrobkům. Existují mongolské cigarety Genghis khan. Vyrábí je tabákový koncern BAT. Zajímalo by mne, kolik si zaplatili za tu značku.

Naše společnost působí na poli velice kontroverzního průmyslu. Snažíme se našim zákazníkům poskytnout co nejkvalitnější produkty.

Dělám to, čím bych před půlrokem pohrdal.

"Kouřím již 3 roky a ... je mi 16 ... někdy mam pocit, ze chci přestat, ale ono to nejde ... tak budu kouřit dál ... na něco umřít musím."

„And now, I would like one cigarette.“ Podala mu ji jedna cizinka. Zapálil ji, což byla součást jeho noční pirátské fireshow na mostě. „Tfuj, mentolka, jak to může někdo kouřit.“

Za trafikou stál hlouček kluků, bylo jim tak třináct a zkoušeli svoje první potahy cigaret. Mysleli si, jak jsou nenápadní. Nenávidím tohle. Když už kouřím, tak jsem na to hrdý a neschovávám se jako nějaký vyvrhel.

Nechával vždycky kousek u značky. „To nechávám bezdomovcům, ať si z toho poskládají cigarety,“ říkával. Jak solidární.

Šel jsem si ven umotat to svoje cígo. Ona za chvíli vyšla ven, a volala, či psala zprávu. Když dopsala, to já už pokuřoval, tak se chvíli rozhlížela, dovnitř se jí nechtělo a tak si ke mně přisedla. Jen tak konverzačně se zeptala, jestli bych jí neubalil a já na to, že bych musel dokouřit, a tak si jenom potáhla.
Další den jsem šel ven, byl jsem sám, šel jsem si zakouřit. Šel jsem do takového výklenku, abych si našel svůj klid a stála tam. Tak jsem jí nabídl jedno. Neodmítla, po chvíli takové konverzace skoro povinnosti, kdy se ona směje tím způsobem, že člověk neví, jestli ho sleduje anebo jestli si dělá srandu, mi povídá, že přestala před čtyřmi měsíci kouřit. Omluvil jsem se jí a hlavou mi procházely myšlenky o pokušiteli.

Takhle jsme se šli jednou projít a šli dva proti nám, a jestli nemáme jedno cígo. Kámoš říká, že jo, ale že jich má málo. Tak ten jeden z těch dvou, pořádně nalitej, nám prej poví takovej vtip. No už si ho nepamatuju, ale nakonec těch vtipů bylo několik a furt se v nich vyskytovali želvy, krabi poustevníci a pořád tam byla pointa vtipu:“ Drž hubu, nebo si z tebe udělám suši.“ Nakonec tu cigaretu získali, ale pobavili nás dobře. Ten vypravěč se divil, že znám Daniila Charmse.

„Kuřáci snadněji navazují vztahy. To je asi pochopitelné, když potřebujete někoho oslovit, jestli nemá oheň či jedno cígo. Odnaučí se strachu, že jim ten druhý řekne ne. V tom případě by všichni introverti měli začít kouřit, aby se prolomily ledy.“

Ten člověk s těmi zbytečky pro bezdomovce. To jsem já. Pokrytec jeden.

„Nechci, aby kouřila v tomhle pro ni slabším období.“
A po pár dnech po vyřčení tohoto citátu, jsme ji viděl, jak nasává ze všech sil kouř z cigaret, z kterých jsem skoro blil. Takové ty redka a vicekrálové. Snadno se člověk zmýlí v osobě, nebo je to o dost vážnější, než by prozrazoval nadnesený hlas prvního citátu?

Člověk, když je vidí, s jakou chutí nasávají, tak se až bojí zběsilosti, která jim vyzařuje z očí. Dělají něco zakázaného, něco proti vůli rodičů. Dostávají pocit svobody a toho, že si dělají, co chtějí. Ale mezitím se svobody zbavují. Nasávaným kouřem. Ale jde o svobodu, anebo jen pocit být proti autoritě? Nahrazovat autoritu jinou autoritou? Prozřou, ale bude pozdě.