Povolání : sex

Jako každé ráno se pořádně zadívala do zrcadla, nečekala změnu, proč taky? Zahodila svoje bílé tenisky, které zářily novotou do botníku a věnovala se svému odrazu. Věděla přesně co bude říkat, tušila co bude chtít, bylo těžké den, co den vědět přesné znění jeho náplně. Pro jistotu zvolila drsně vypadající střevíce v rudém odstínu s přezkou, aby alespoň opticky dodala svému odrazu větší vzhled. Nic nebylo jednoduché...
Vcházela mezi papíry zaskládanými stoly z masivního buku, které tvořily úzkou uličku. Už nevnímala ty pohledy, nedokázala se soustředit na jejich tiché slova pronášené davem tak, aby je zachytila a alespoň na malý moment dodala své duši výčitky. Nebylo proč byla daleko smířená, než aby se zaobírala ironickými poznámkami, které v sobě ukrývali tolik zamindrákovaných z nich. Zahleděla se do davu a vydala se ladným krokem ke dveřím, vcházela přesně tak, jak si to každé ráno plánovala, její plnější boky se pohupovaly v rytmu a větší svůdnost jím dodávala upnutá látka. Její kašmírová sukně sahala až ke kolenům, ale jemný rozparek na boku procházel až k tmavě opáleným stehnům. Dokázala využít svého původu a jemně si domýšlela ten vztek a závist všech žen, které v místnosti očima probodávali rudou barvu její sukně a s nemalým důrazem dávali najevo jejich rozhořčení. Stejně tak, jako obepnutá suknička kolem jejího většího ,ale dobře vypracovaného zadečku, který zdědila po babičce, musela tyhle nasupené kočičky, které byli připravené vytasit drápy, pokud by jen svým zelený očkem hodila na některého z mužů, z těch mužů, co jen nevěřícně seděli za svými stoly a nedokázali spustit své slizké pohledy z jejich vnad.
Nehodlala se žinýrovat, neměla v úmyslu postavit se před těžce věřícího kněze a vyzpovídat se mu ze svých hříchů. Čerpala energii z všeobecného chaosu, který nastolila svým příchodem mezi dámy, které ji v podstatě záviděly, nebyly schopné, ani nemohly být, pochopit co vlastně cítí. Prokazatelně byly pohoršené, ale nedostatečně. Jen ona sama věděla, že uvnitř jejího těla, toho těla , který tady neskrývaně promlouval jazykem chtíče, byla malá vesnická holka, která žhnula žárem vzteku, studu, nenáviděla to v čem uvízla, ale nedokázala se vrátit zpět. Nenašla únikovou cestu ze světa pronikavých očí, naučených her, které dokázaly vytvořit umělou rozkoš.
Na moment se zastavila v chodu dlouhou uličkou a přímým pohledem se otočila na lidi, kteří ji propalovali pohledy. Jemným pohybem si odhodila černou dlouhou hřívu s ramenou, aby odhalila dekolt. Už od dob, kdy poznala, že mužské pohledy neskrývaně táhnou k jejím vnadám, si začal kupovat o velikost menší oblečení. Vycítila pocity, které snaživě museli muži ukrývat pod stoly, když zahlédly na těsno obepnutou halenku tak, aby obrysovala její pevné a velké ňadra. Mlsně se olízla jako kočka na lovu a obratně prstem zavadila o nejvrchnější knoflík, který pod jejím dotykem maličko povolil látku. Vzduch, který byl nasáknutý neprostupnou atmosférou se ještě stížil, když chtivé oči dokázali své pohledy jen zamiřít na jemnou linii jejich prsou, která vynikala na její sametové pokožce. Kočky vytasily drápy, ale to už nevnímala soustředila se jen na pohled na dveře, které se skrývali pod zataženými žaluziemi, které sahali až po zem.
Vešla stejně ladně jako předtím do kanceláře a zadívala se na kupu fotek na černém stole. Brunet objímající dobře vypadající, ale starší, blondýnku se mile usmíval směrem na malého bloňdáka, který poletoval s drakem v ruce. Udělalo se jí zle, nikdy nedokázala pochopit takovou nemorálnost, kterou její práce vytvářela. Zapřemýšlela se, jestli pak ten malý kluk s nevinným výrazem, který upíná ruce k drakovi jako k nové hračce, ví, že jeho otec nedokáže žít život bez přetvářky, pochopí...časem se i ten malý nevinný kluk změní jen v lidskou osobu, která je poháněná sexuálním apetitem.
Teprve až našla svou odpověď se zadívala jeho směrem. Nemohla si jí všimnout, stála tam němě a svůj zrak upínala její opálenou pokožku. Prošedivělého bruneta už znala, jeho choutky, myšlenky, slova, které pronáší pořád dokola jako zadrhnutá deska se strašnou nadějí v hlase, že nejen jemu přináší uspokojení.
" Dneska si to trošku okořeníme..." řekl slizce hrubým hlasem, aby mu dodal důraz, ale jí přišel směšný. Pomalu došla k vyšší hubené blondýnce s bledou kůží, která na ní pořád mlčky civěla, jako by si snad mohla vybírat. Dotkla se její kůže, která chladila. Ironicky se usmála na bruneta, četla mu z očí jak těžce oddychuje při myšlence na vzájemné hlazení dvou dívek, které se teď poznávaly jen lehkými doteky. Byla už daleko zkušenější než si mohl myslet, díky jejímu mladému vzevření. Sjela rukama po její šíji až k výstřihu a jedním trhnutím strhla modrou haleku, aby měla výhled na menší prsa, které byly uzavřené v růžové podprsence. Zapomněla na výraz nevinného chlace, věnovala se jen pohledům na udivené oči modrooké blondýny. Sjížděla rty po hedvábné ale chladné pokožce, až slyšela jak se jí zrychluje tep. Hladkými pohyby vyjela rukou až na její stehno a masírovala ho, aby jí dokázala uvolnit. Celou hru si vzala do svých rukou, každým dotykem ji přiváděla do svého světa, světa malých hravých děvčátek, které poznávají okolí svého těla. Zapomněla na mužskou roli, kterou měl vykonávat ten, jenž si myslel, že je tu pánem, proto jen na moment se udivila, když zacítila i jeho horké doteky, ale zavřela oči a dělala vše tak, jak jí svět naučil, pomalu, přesně, pružně..jen minuty, ne hodiny je dělily dokonce jejich mazlení, které připomínalo jemné rozkošné lázně s vyvrcholením jako ziskem. Za všechny přání, ty minuty, kdy se musela rozdělit do vášně, ale zároveň něhy, dokázala jen říct "díky". To samé poděkování jako každý den, její obživa byla hrou, ale ona nebyla herečka, jen levná hračka na prodej.