Absolutní audit
Absolutní audit
Anotace: Také si potrpíte na předsevzetí. Tak ano, ale také je konečně naplňujme! Zubatá koná a neslibuje.
Někdy mívám strach. Že je to normální a zcela lidské? Ano, to snad. Ale přesto. Ten strach je takový – no, takový podivný. Je to strach z kružítka!
Takhle jednou, když jsem si vytyčoval svůj poloměr životního dosahu, vymklo se mi z ruky a nekontrolovaně se mně zabodlo do mého sebe středu. Do toho mého pasivního, poklidného já. Poté se rozkročilo (snad proto, aby bylo objektivně vyvážené a nezvrhlo se na jednu, či druhou stranu) a jasně pěkně z ostra vytyčilo okruh mé sebekritiky.
V této načaté jasnozřivé chvilce, jsem to pojal jako motto a impuls k auditu svého osobního účtu pravdy. Tak si říkám.
„Zamysli se konečně nad sebou! Právě v tento moment, ti uběhla další minuta tvého jalového života. Hraješ si na mučedníka neschopným s tím cokoliv učinit!“
Zřetelně odněkud z hlouby mého nitra se konejšivě ozvalo.
„Nevěš hlavu, chlape! Máš také důvodů k optimismu, já to přece musím vědět. Máš času dost a dost. Nějaká ta minutka, hodina, den a snad i měsíc, ti do konce života stále zbývá.“
„Proboha, ale to je přece strašný!“ zpanikařil jsem a ta zpráva ve vteřině aktivovala miliony mých obraných buněk. Strach mě hryzl do žaludku. Zalil mě lák potu a koktavě se zeptal.
„Jak to můžeš tak jistě vědět? Ty lháři!“
„Protože jsem tvé já. Zemřeš nenaplněným životem a podživeným duchem, které sytíš planou sebekritikou a hnile přezrálými, nekonečnými sliby.“
„A jen za to mě mučíš a vyhrožuješ smrtí?“
„Jsi nepolepšitelný! Tvé romantické básně recituje sám měsíc nad řekou a k příteli chováš faleš… když spíš s jeho ženou. To jsi charakter? Líný jsi i koukat a kouříš, jednu cigaretu za druhou. A to není vše. Snažím se tě permanentně varovat a popuzuji svědomí. A ty? Nic, nic a sto krát nic!“ vyjeklo nasupeně.
„Aha. Já vím, už vím. Promiň. To se musí okamžitě a radikálně změnit!“
Konečně, abych už ten svůj "kvartální" životní audit odpovědně zakončil a konstruktivně vyhodnotil.
„Jdu do toho!!“
„Tak, že musím… především. Měl bych. Je třeba!“
Hm, tak jinak.
„Já udělám! A myslím, že je nutné. Je nevyhnutelné - jednou.“
Zakručelo mě zoufale v nitru. Okolní svět potemněl. Sevřelo se mi srdce a bez odkladu… dorazila smrt.
Komentáře (45)
Komentujících (20)
Doporučit
Tisk
Nikdy bych neřekla, co jedno obyč kružítko všechno dokáže...jsem docela ráda, že ho už nemusím brát do ruky, bůhví, jakej prostor by mi vymezilo a jestli já bych se do něj uměla napasovat :-)
Hovory se svým já určitě taky vedu, ale ne takhle drsný a doufám, že to ještě dlouho zůstane beze změny:-) Hoooodně dlouho beze změny bych prosila, fakt nechci, aby mě z toh taky trefil šlak!!!
Tahle byla zas skvělá...a neskutečně silná...dokonce tak, že ji ani srdce nevydrželo... ještě že bylo jen písmenkový... :-)*
11.12.2023 20:53:37 | cappuccinogirl
Sebekritika je otravný prevít, kterého nezveme na kávu ani navštěvu. Blíží se konec roku a stoupá novým rokem riziko klamných přecevzetí. To se zase poměju!
Ale šel jsem do sebe a některá jsem splnil.
Třeba že budu mlsat kopce zmrzliny. Že nebudu krotit svoji přirozenou vášeň, když se mi líbí holky. Mám to splněno!
Teď jen vyřešit kde na ty kopce zmrzlinu vezmu, když k sakru holka "zapadla" a budu platit alimenty.
Děkuji, za tvůj plodný pobyt, Cappuccinogirl*
11.12.2023 21:40:01 | šerý
Můj plodný??? Já mám pocit, že plodnej jseš spiš ty, šeráčku, když ti ta holka zapadla až tak, že do Alimentova :-)
Ve stejně veselém duchu, jako si svůj koment pojal ty, já honem ještě dodám, že kdybys chtěl na ty alimenty pučit, tak za mnou prosimtě nechoď, ale kdybys chtěl koupit zmrzku, tož to ja, tu bych zvládla :-)*
11.12.2023 22:40:51 | cappuccinogirl
"I must go on, I can't go on, I will go on."
Co píšete mluví mi do ucha a obzvlášť proto, že já sám jsem se v tom přečetl.
Mějme se.
30.03.2021 12:43:17 | Nevyhledáš
Literatura, je tak trochu nabízeným, léčebným doplňkem stravy. Jestli jste si rozbalil a zabrala, jsem potěšený!
Díky moc, za pěknou návštěvu*
30.03.2021 13:25:05 | šerý
že to byl apríl...
08.03.2021 13:53:48 | enigman
Když "přijde" uvelebí se na jazyku. To je zvláštní a je to tedy podivínka. Dost možná, si může někdy čeno-humorně i zubatá zašprýmovat. Ale na její znalost českých folklorních aprílových rčení, bych raději nespoléhal.
Tedy jen názor. Jinak potkat milosrdnou a vtipnou smrt, nemusí být zase pro někoho tak špatná zkušenost...
Dík za nahlédnutí a bezva důvod k zamyšlení.*
08.03.2021 15:46:14 | šerý
mě napadl paradox...dobrá den tak jsem tady...překvapeně vzhlédla o vás nic nevím...jo určo mě máte v záznamech...zalistovala v záznamech no vážně ani ťuk...APRÍL!...rozesmála se upaluj...
08.03.2021 16:02:01 | enigman
Tak tedy nad Tvým popukavím, popukám. Super replika!*
Kdysi jsem četl nějakou črtu od Woody Allena o smrtce v černém, která mu vlezla s kosou oknem do pokoje. "Co tady ženská děláte. Kdo jste a co chcete?" zeptal se pan domácí. A ona dotčeně. "Co tady dělám a kdo jsem? To snad není možné... co bych asi tak mohla od vás chtít?"
Tenkrát mě ta naivita velmi pobavila. Takový sarkastický černý humor - to mám docela v oblibě. Vlastně trochu i paradoxy našeho reálného života.
Možná to necituji přesně, je to už mnoho let co jsem to četl. On vůbec ten Woodyho intelektuální humor je pěkný.
Bezva s Tebou vedený dialog, Enigmane. Díky*
08.03.2021 21:24:31 | šerý
lidské
otevřené psaní
se sebereflexí
no a samozřejmě
že mě dostala ta smrt
rád jsem četl
brácho
:-)
01.03.2021 11:52:11 | kaše
Vymlouváme se vlastnímu já a pak to takhle dopadá.
S tím kružítkem jsi měl skvělý nápad, výhružně mě to nadzvedlo hned, jak jsem o něm přečetla. To proto,že se mi vybavil spolužák sedící v lavici za mnou.
Inu, i takové zacházení s kružítkem je dobré umět. :-)
29.01.2021 09:44:33 | Dreamy
Když bloudím v kruhu, napadne mne něco uklidňujícího.. tady to znám, tady jsem už byl! Cesta se stačí doleva.. a tady na zemi, spona na bankovky po dědovi, co jsem se jí nahledal, musel jsem ji vytratit, když mne doba srazila na kolena # pak ten hlas - čas vypršel!
27.01.2021 08:06:09 | Knoflík
Tvůj prima koment poplatný tvému stylu*
Ale že my se spolu nedáme, Knoflíku. To by safra bylo, abychom něco nenaslibovali a nedodrželi. Proč hnedky Zubatou. Když i naděje umírá poslední...
Fajn, že ses přišel podívat*
27.01.2021 15:06:42 | šerý
Ten audit v kruhu sebe samém . Za všechno může to kružítko :) Všechny naše předsevzetí drží pěkně uvnitř .
Pěkné čtení *
26.01.2021 20:26:27 | Isla
Bodejď, předsevzetí sotva vylezou... a šup, hezky k nám nazpátek do líného teplíčka. Možná by to chtělo vykroužit jen malej kroužek. Ale říkej to tomu roztržitému maximalistovi.
Že se líbilo? Tak to mě potěšilo.*
26.01.2021 21:00:08 | šerý
Diskutují s ní už řadu let. Dokonce s ní uzavírám dohody. Že až dodělám barák, uvidím všechny vnuky,procestují východ, postavím další sochy naučím se psát a budu skoro všechno vědět. Pak kdo je blázen. Asi se mnou ztrácí trpělivost. Chápu ji. víš, ale mně se ještě nechce. Mám před sebou hromadu práce. Ahoj
26.01.2021 05:40:47 | umělec2
Komu by se ze života chtělo? Je vidět, že to máš se Zubatou, stejně takticky vykoumaný. Tak se nedej a kdybys přišel na nějaký její slabiny, tak dej vědět. Teď randí s tím koronavirusem. Jsem zvědavej, jak jim to spolu dlouho vydrží...
Díky a zdravím*
26.01.2021 19:59:10 | šerý
to nevadí... to nikomu dospělému nrvadí a neptá se na předsevzetá druhého - protože k sobě se z různých důvodů chováme všelijak...alespoň já myslím, že bych se na to neptal - určitě bych se na to neptal hned...
26.01.2021 01:58:46 | ttragelaf
S kružítkem jsem měl taky vždycky problémy, místo řádné kružnice jsem měl ušmudlaný koláč. Sebekritika měla celistvou plochu a pochvala bývala něco nepřípustného. Musel jsem se učit ji přijmout a i dnes mám vůči sobě značné výhrady, Mince má ale vždy dvě strany a každá kružnice vzala někde začátek, i když se hledá obtížněji, lze do něj vstoupit a začít jinak, nejde změnit směr, ale lze využít obsah a tvořit to uvnitř sebe. Předsevzetí jsem vlastně nikdy moc neměl, spíše vůli, jsem totiž hrozný paličák. Domnívám se, že důležité je, co člověk dělá nyní, teprve to se štěpí na minulost a budoucnost, to vybízí k tomu, aby člověk konal. Kdo nechyboval nežil, milý Šerý, na audity je času dost ač hovory se svědomím jsou nevyhnutelné a jistě správné, nic se neuzavírá, vždyť život je kruh, který je třeba vyplňovat
25.01.2021 23:24:29 | Akrij8
Pročítám si a musím jen s Tvým názorem souhlasit. A to se zdá, že kružnice je milosrdnější, nežli třeba čtverec, kde můžeš být zahnán do kouta.
Líbí se mi tebou zmíněné ... co člověk dělá nyní, teprve to se štěpí na minulost a budoucnost, to vybízí k tomu, aby člověk konal."
Velké díky, Jirko.* A kruh zdárně vyplňujme!
25.01.2021 23:43:02 | šerý
On ani čtverec není k zahození, z rohu se lépe odrazíš a každý roh je nový bod a tedy další začátek. To důležité je tedy vyplnění onoho prostoru bez ohledu na tvar. Rovněž Ti děkuji a vyplňujme prostor, jenž nám byl dán, milý Šerý.
25.01.2021 23:55:19 | Akrij8
...Vyvážit to do zlaté střední cesty.....tedy zdravá a přiměřená sebereflexe je vítaná...jak to přejde do končin trýznivého sebezpytu,tak
to jen "proděraví"nitro....tudy nejspíše ne...vyhmátnout to své a najít se,to je cesta dovnitř i ven....přestat se porovnávat a poměřovat,
nacházet svůj vlastní středobod,ale "nepropichovat"jej kružítkem nelásky...stačí,že někdy bodnou jiní.......být jak ten hrnčíř....nahodí na kruh hromádku hlíny a v krouživém pohybu dlaněmi pomalu,ale jistě jemně tvaruje.....tu přitlačí,jinde zjemní tlak a pod těmi pohyby,které
je potřeba si postupným zkoušením si osvojit,se postupně vyloupne tu hrníček nebo džbánek či něco jiného.....a někdy je potřeba začínat úplně od začátku.....aspoň na tu dlouhou cestu budeme mít nádobku na pití....Ji./úsměv/
25.01.2021 19:54:05 | jitoush
Také se někdy Jituško přistihnu, jak se v sobě nimrám! Nad tím hrnčířem se musí zamyslet. Ale jak píšeš "na dlouhou cestu?" To zní až zlověstně.
Samozřejmě, že jsem psal v nadsázce. O splněných předcevzetí si nevedu statistiku a ani nevím, kolik jsem si jich za svůj život uložil? Ted v posvádčí jsem zjistil, že jsem nějak přibral. Jsem jako gravidním ve třetím měsíci a když to takhle půjde dál, tak se začnu kutálet. Já vím, že nejsem v tom sám... a stejně jsem na předsevzetí, že zhubnu, nějak zapoměl. Tak neplánuji a jen doufám, že se mě jaro nezeptá. "Co že jsem to všechno "sežral" v zimě?" No, život je otevřeným bojem! A tam se slogany transparentů o předsevzetích nenosí.
25.01.2021 22:18:00 | šerý
...Nebojuj,beztak jej nepřepereš /úsměv/.....jdi mu vstříc jak chutě do ústřic.../smích/
....s jarem popoběhneš a krapet se "vyfoukneš"...a nech si ta předsevzetí
vyfouknout......jiní je pak zahodí do nesplněných a Tobě se uleví....a tu dlouhou cestu zvládneš...bude olemována místy,kde budou na Tebe čekat nečekaná rozuzlení.......i nějaká ta potěšeníčka...Ji./úsměv/
25.01.2021 22:26:48 | jitoush
Jsi pozitivního myšlení... a zkrátka bezva! Vlastníš nádhernný a veliký trychtíř, kterým si mě naplnila optimizmem. Děkuji, a zase k tobě někdy přijdu i pro nášup úsměvu**
25.01.2021 22:36:54 | šerý
Předsevzetí jsou směšná, stejně je vždycky všechno
jinak.hezká hra se slovíčky.
25.01.2021 17:54:06 | takova
Náhodou, Taková. Předsevzetí nejsou "vždycky směšná." Zejména, když jsi jej usmyslíš uplatnit zcela "vážné" vůči své zlé tchýni plnou jedu. Nenápadně pod záminkou výhodné a šťastné dovči, jí vyvéz odpočinout na Borneo a nalíčit jí jako návnadu v hlubokém pralese kanibalům. Já bych to tenkrát udělal, ale komouši mě pustili jen do států RVHP a tam bych o kanibala nezavadil. Dnes zase ten koronavir. Ono je to vlastně fuk. Někdy to odhodlání je hodně silné, ale dnes na Borneo? Kdo ví, už tam žádný lidojedi stejně nebudou. Sakramenská civilizace.
Ale díky za přečtení.
25.01.2021 21:50:22 | šerý
...a co koupit si zrcadlo duše
to řekne ti asi víc než suše
o co ti vlastně jde
...a pomůže ti najít tvé propasti bezedné...
máš-li vůbec jaké
a nerýpat se jen ve svém středu
prohledej i své periferní kouty
ty řekl bych, Tě tolik nezarmoutí
jsi silný, ale nehodláž toho využít
neboť o čem mohl bys pak snít
čeho mohl by ses bát...
jakej dělalo by to špás
život je žvást...m hezký zbytek dne, šerý...
25.01.2021 15:25:48 | mapato
Zrcadlo na duši? Ach to raději ne! Už tak jen na mojí tvář se dívat. Ani se Mapato, raději moc neholím!
Ale díky, za povzbuzení. Správnej chlap si má do svého středu vystřílet celej zásobník sebekritiky. Musí být jak řešeto na cezení špaget.
(Ježiši, jestli sem to trochu masochysticky nepřehnal... tak raději by postačilo, sítko na cezení čaje.)
25.01.2021 21:08:37 | šerý
Předsevzetí jsou jen falešná alibi pro odklad čehokoli... Jak se říká, "sliby - chyby" nebo taky "slibem nezarmoutíš". Takže raději nic neslibovat, ani sobě samému, a rovnou konat, co je třeba. Hezky názorně jsi ten sebeklam zobrazil :-)
24.01.2021 18:40:19 | Amonasr
Sebeklam je povrchním přítelem pravdy a skutků, i posledním chabým stéblem sebedůvěry.
Většinou každý si tím projde. Ale pokud se to stane podstatným rysem naší povahy... tak ouha.
Děkuji,Amonasře. Tvůj výklad podstaty tématu, je prfektní.
25.01.2021 14:48:07 | šerý
Milý Šeráčku, chtěla jsem jen krátce, ale jak vidíš sám, tak se mi to nepovedlo. :)) Občasné bolestné zapíchnutí do středu,(jejda..já pamatuji do pozadí..au)i to se stává, ale raději jej rozehnat. Může rozdrtit náš dosavadní život na kousky. Síla podvědomí a vlastního myšlení je asi nejvíc. Sčítat a odčítat, sám sobě kalkulovat..pak může být tak trochu vše asi v háji* háječku a začneme pociťovat různé.
Líbí se mi..co napsala Vivien.
Ale vím moc dobře, co nám tvým Auditem chceš sdělit, že ten čas je neúprosný a na zamyšlení může už být pozdě. Smrt chodí, jak se jí zachce, tak to je (m*cha :D..pardon). Pokud člověk může pro sebe udělat víc, má se o to také snažit (a to už je asi špatně..musí se o to snažit).
Sečteny budou i tak naše všechny. Život nabizí spoustu lákavých. Člověk může mít VŠE a přesto nebýt šťastný ..i toto se stává. Tak určitě záleží především na tom vnitřním rozpoložení a podvědomí. Psát básně o lásce a lásku neprožít, je jedno z těch, které by k naplnění dojít měli. To máš naprostou pravdu. Vlastně to předsevzetí dobře znám. Tak proč píšu dlouze :D. Kdy..teď?...už..a co teď.. dali jsme si..slibili...jjj slibili..a s tou zubatou..si zahrávat nebudu
..jenže víme, že JE to... potvora. Tak..milý Šerý, hlava se mi z toho asi dnes trochu zatočila, neboj nejdu účtovat, jdu si dát čerstvý vzduch :);).
Děkuji za podnět. Měj Krásnou neděli TI* a kružítka raději sobě ne. Snad malé zamyšlení, ale netrápit se zbytečnými* snažit se být šťastný je uvnitř..i když i druzí nám mohou pomoci..to ano a hodně *ST :)
24.01.2021 14:35:10 | jenommarie
No vidíš, Marie - v ZDŠ na kružítka bodnutých do, před sebou sedících zadků v lavicích, jsem nějak už zapoměl. Takové to trochu zlomyslné škádlení se. Jo taky jsem dostal a rozdal. Tedy, žáci hranic neznalých.
Je to jen odbočka k SEBEKRITICE. To by se mi tak líbilo, pranýřovat okolní darebnosti! A sám tutlat svoji akční neschopnost konat?
Příroda nezná pojem "spravedlnost." Reguluje si vše po své. Hlavní regulátorku si přibrala na plný uvazek Zubatou. Ale ono se s ní taky dá někdy (!) vyjít. Jsi s ní pokecat o své životosprávě, o adrealinových sportech. O tom že nebudu jančit za volantem, nebo nebudu chodit mimo silniční přechody. Nebudu provokovat infarkt a bouřit se nad marnostmi atd. Je nahluchlá - ale přece jen. Když vidí nějakou tu naší iniacitivu... Momentálně není závislá na kvótách a produktivitě "práce" tak nějaký ten odklad se dá vyžadonit.
Musím Tě moc poděkovat. Máš dobré "trávení" a tvůj apetýt mě konzumovat, je pro mne obdivuhodný* Přeji pěvná rozhodnutí a příjemný nasledující týden*
24.01.2021 16:45:11 | šerý
To já TOBĚ moc děkuji za toleranci milý Šerý*
Jsem ráda zas za tvé vložené dílko.
Pěkné vše i TOBĚ přeji
a v dalších dnech co nejvíce pohody :) a hezký nedělní večer
24.01.2021 19:11:14 | jenommarie
vskutku je ošidný vysmívat se varovným daimonům v nás...na to bacha! ST*:-D*
24.01.2021 04:36:35 | Frr
Žéjo, blízký Barde. Zahrávat si s démony, není vůbec žádná sranda. A kvor je obelhávat! Díky, za vzkaz a trpělivé čtení*
24.01.2021 16:06:08 | šerý
Ach ty středobody, taková nerozvážnost šerý, já už naštěstí všechna kružítka rozlámala, a kroužim si pěkně bez nich, no to by tak ještě scházelo, aby mi vymezovala mé vlastní teritorium, nic rovného v životě nevymyslela a budou kázat o k soběpřímosti, křivota jedna, když už, tak pravítkem, přes prsty, až tě zase napadne podobná pošetilost se auditovat, a navíc absolutně :-)
24.01.2021 03:29:56 | Vivien
Pojuchala si moji mysl Vivien, nakouknutím i s tím pravítkem* To se mi líbí! Sobě tak trochu být terčem neškodí. Ale ty následky procitnutí s vlastních mrtvých činů. Já už si předsevzetí a auditorské počiny raději na sebe nevymýšlím. I když asi před dvaceti léty jsem si dál za úkol přestat kouřit - a gloria! Najednou jsem to dokázal. Ale jakým jsem musel přitom projít očistcem utrpení? No hrůza! Ale jinak má předsevzetí... pšt. Asi mám nějaké přeludy. Jen o tom promluvím, už jsem zahlédnul v předsíni stín kosy. Tak jen šeptem po klávesnici... děkuji, Vivien.
24.01.2021 16:02:19 | šerý