Bella, ta která chce být vždycky jiná II.

Dnes se mi ve škole teda nedaří… Nejdřív bajle z ájiny, to se matka zase zblázní… Profesoroj se zdají asi mezery mezi návštěvami v jeho kabinetu příliš velké, a tak mě při zkoušení totálně vydusil… Ach jo, kámoška mě varovala, že se sexem s tímhle zajíčkam nemám začínat…. No co, asi si s ním o tom budu muset pohovořit!

K tomu ale teď píšeme velkou z IEK, a v tom jsem byla vždycky dobrá. Jenže po včerejším flámu na to zadání prakticky ani nevidím ? Pořád musím myslet na to jak jsem se seznámila s tím fešáčkem. Patrik byl typickej lamač holčičích srdcí, vyspat se a odkopnout. Věděla jsem to, a já sama ostatně nejsem jiná, a tak jsme si spolu prostě užili. Nejspíš o mě taky věděl, že si s náhodnými známostmi hlavu opravdu nelámu… Zkouším vzpomínat….

… Stála jsem opřená o bar, když najednou…. „Ahoj čiči, co takhle sex on the beach?“ podíval se mi zpříma do očí a zaťukal na nabídku s koktejly. Sjela jsem si ho od hlavy až k patě. Vysoký, černovlasý, trošku patka á la emo, modrý oči.. vyloženě čočky … ale byl to kus! Dopila jsem svého Jima Beána, a prohrábla si vlasy… „A co takhle sex támhle na tom mini podiu?“ Pozvedl obočí a pak mě strhnul divokým pohybem ruky k sobě. „Ty jsi teda sakra divoká šelmička!“ V jeho očích se odrážela spokojenost z dnešním úlovkem, sotva jsem odložila svou sklenku, už mi jeho nedočkavý a horký jazyk řádil v ústech. Docela to umí, napadlo mě. Najednou mě nápad na podium opustil, ne že bych ztratila extroverzi, to ne, ale bylo to moc daleko.. a já ho chtěla hned. Hned teď! A taky jsem mu to pěkně na férovku řekla. Vysadil si mě kolem boků, a udělal pár kroků k hracím automatům, kde se to nehemžilo nějak velkým množstvím lidí. Tam jsme si to rozdali… Bylo to… no přinejmenším fajn ? rychlé, divoké, prostě extáze, ale žádná láska, tak proč s ním počítat do budoucna? Chci si užívat. A Patrika ráda uvidím. Třeba na další akci, ale ať s nějakým vztahem nepočítá. Ostatně to jsem mu řekla hned po našem úžasným veřejným sexíku. A on rozhodně nevypadal, že by mu to vadilo. Líbnul mě na tvář a byl ten tam…..

Boha já to snad nenapíšu! Rychle jsem si kalkulovala, jak s mýma dosavadníma jedničkami v tomto předmětu zamává baňatá z velký písemky. Nerovózně jsem okusovala chvílemi tužku, chvílemi nehty u prstů… „Sakra sakra sakra, mysli Belini jedna hloupá!!“ nadávala jsem sama sobě. „Mladá Procházková se nám dnes něučila, nebo co?“ ozval se milý tón naší mladé profesorky. „Ale jó, jen si momentálně ne a ne vzpomenout.“ Snažila jsem se jí mystifikovat.Volám k sobě svý strážný anděli.. "Kde se sakra flákáte, chlapi moji?!"

Klep, klep. Zástupkyně ředitele nám vlezla do třídy. „Proboha, co tady ta tlustá ženská chce?“ zaslechla jsem říkat Tondu, spolužák který seděl za mnou s Matoušem. Naše mladičká prófa poslouchala, co se řediteli zase nelíbí a pustili se s tou tlustou bednou do velký diskuze. Než jsem se nadála někdo mi vzal mou písemku a k nohám mi spadla jeho. „Seber to, Izi, a dělej aspoň, že píšeš!“ slyšela jsem Matyho jak z velký dálky.. No ne, že zrovna on mi bude pomáhat s písemkou? On kterej si hraje na Mirka Dušína? On kterej zásadně nepodvádí, pomáhá doma mamince s večeřema a z alkáče zná nanejvíš šáňo, co pije s rodiči na Silvestra? Teď mě tedy dostal. Sebrala jsem jeho písemku a čtu si odpovědi. Najednou si říkám, jaký jsem pako, tohle bych přeci dala dohromady taky, a nebyla bych teď dlužná našemu Dušínovi. Přemejšlím, co asi tak bude chlapeček chtít…. Čokoládu, jablečnej džus a nebo lístky na Máj? Pochybuju že by totiž šel na něco normálního. Takhle za tím vidí studijní materiál, protože to přeci napsal Karel Hynek Mácha a bla bla.. .Slyšela jsem, jak to vykládá Tonckovi.

V duchu se směju. Je to intoš. Na druhou stranu, místo toho abych mu byla vděčná, vysmívám se mu… Vysmívám se vlastně svému zachránci. „Jsi to ale kráva, Belino!“ říká mi jakoby to mé lidštější já.