nelze černobíle všechny věřící házet do jednoho pytle
14.11.2010 18:31:00 | Lilien
blbost
14.11.2010 18:26:00 | Lilien
Věřím v jednoho Boha a Ježíše Krista a opravdu si nemyslím, že má duchovní víra je Lepší.Kdybych se narodil v Arabské zemi, jistě bych byl muslim
atd.Otázka však je co se Ti na víře líbí, co Ti na ní vyhovuje.Ačkoli se například Budhismus od Křesťanství diametrálně liší, je mému srdci také blízko.Jak říkám stále do kola, zde každý sám za sebe.Ten kdo nám dal život, ten jistě spravedlivě rozhodne co každý z nás zaslouží.
18.10.2010 18:48:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Na to je nejlepší mít ateistickou rodinu,kamarády,milence,šéfy,zákazníky...a hezky si tu zkoušku láska k bližnímu dávat několikrát denně a ono to po čase jde,fakt jo...až na chvíli kdy podlehneš sebeklamu že to máš zmáklý a tvá přítelkyně zapřísahlá ateistka se ani nesnaží lhát že tě podvádí a ještě operuje Tvou vírou že přece láska k bližnímu Tě neopravňuje jí nadávat...Tomu říkám duchovní život...a kdo to ustojí aspiruje na anděla...Já to dycky poseru...:-)
17.10.2010 12:07:00 | la loba
Také neuznávám organizované náboženství. Mám svoji hlavu a přesvědčení.
13.10.2010 20:13:00 | Antares
Ty bohové....Co takhle mít osobního...Jako Depeche Mode...Personal Jesus...Jen nápad,kterej mě napad...(Leoš Mareš)..
15.05.2009 19:53:00 | Sleepwalker
Přesně! Proto jsem se rozhodla, že náboženství nejsou nic pro mě. ST za názor! :-)
05.03.2009 20:34:00 | Anita Buchtová
Pásla jsem hříbátka, lezla po čtyřech, chodila po dvou...Taky jsem si Peťko chvilku myslela, že jsem lepší. Naštěstí je to dávno pryč. Dneska s pokorou a úžasem tajím dech nad přírodními zákony, které na rozdíl od těch lidských fungují milióny let a přijímám ono vím, že nic nevím. Jen chci mít vždycky nataženou dlaň pro ty druhé...
21.01.2009 16:52:00 | Iva Borecká
vždy mi vadilo, že na otázku, či je niekto veriaci sa čakala odpoveď, či patrí k nejakej cirkvi :-/
pravá viera nie je v hlave ale v srdci a srdce má každý ...
17.01.2009 00:23:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Velmi zajmavá diskuse. Ale já chci vyzdvihnout moudrou větu napsanou autorem 6thSun: "Problém je, že každou další větou otevřu x témat k diskuzi (a stejně nikoho nepřesvědčím, neboť to je právě láska ke svým názorům, která brání skutečně objektivní debatě:-))" - jak moudré! To se mi líbí, je to pravda!
16.01.2009 23:19:00 | Marco
vladan: a možná sis všiml také toho, že během asi posledních sto let prochází křesťanství docela rozsáhlou krizí, naopak se jako houby po dešti rojí náboženství nová, či rekonstrukcionalistická, eklektická, atd., která se naopak vrací k předkřesťanským, mnohdy velmi starým, tradicím, nebo prostě z té změti různých systémů a nauk vydestilovat onu "Věčnou filozofii", kterou mají všechny společnou:)
12.01.2009 17:11:00 | Squat_the_world
Mám také podobnou zkušenost s pýchou "věřících", ale také se říká v knize knih, že máme žít pokorně a za vše děkovat a odpouštět....je košaté toto téma stromu životů, ale kdo kritizuje - bude kritizován...ST! za odvahu
11.01.2009 20:23:00 | Veselý Drak
Vladan-2000 let křesťanství nasvědčí o jeho funkčnosti ale o jeho setrvačnosti,která je způsobena silnou psychologickou závislostí na představě-víře.Ale i to se dá vlastně nazývat funkčností,takže máš vlastně pravdu:-)
11.01.2009 11:55:00 | Weylin
Největším omylem je, že se vůbec považují za tělo a mysl a z toho následně plyne to, o čem píšeš a o čem se tu debatuje. Dokud tu bude mysl toužící, bude tu povyšování a soutěživost a budou tu i náboženství, bude tu prostě bolest a utrpení
"Povýšení budou poníženi, poníženi budou povýšeni"
A to už teď, v každém okamžiku našeho života
09.01.2009 23:06:00 | Dao de
Zajímavá debata, zajímavá myšlenka - souhlasim s ní, i když myslim, že se zbytečně škrtí jen v mezích náboženství a duchovna... že je to jenom fragment.
Co je lepší? "Pivo a křupky" nebo "káva a větrník"? To může zaměstnávat spoustu lidí na dlouhý vzrušený debaty, pivaři můžou svorně srážet sklenice, kavaři družně chřestit lžičkama... a nejlepší budou "kupodivu" větrníky ze kterých nejde vítr a křupky co nikoho nekřupou
aneb: přeju vám každou vaší myšlenku, lidi, každá je originální a ta nejlepší, ale zůčastním se jich jen dobrovolně a možná; víc nechci ani po vás
09.01.2009 22:55:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Jako příklad uvedu křesťanství. Jde o to, že věřící si svou cestu kolikrát dobrovolně nevybrali, ale byli k ní vedeni od mala. Tudíž řada z nich má o tom, co je 'Bůh', představu, která nepřesahuje rámec výkladu farářů a Bible. A rodičů, kteří na tom ale bývají z výše uvedeného důvodu častokrát podobně. Toto všechno jsou pro dítě vedené k náboženství autority, které se často vpijou tak hluboko, že už je časem nenapadne ani na chvíli zpochybňovat. Jenže bez otázek není odpovědí a např. Bible je vinou přepisovačů během staletí tak zkreslená, že 'kód' k ní nevede přes stále opakované rituály v kostelech, které ve skutečnosti spíš otupují než očišťují, ale přes osobní cestu, přes osobní zkušenost.
Problém je, že každou další větou otevřu x témat k diskuzi (a stejně nikoho nepřesvědčím, neboť to je právě láska ke svým názorům, která brání skutečně objektivní debatě:-)), takže ve z zájmu zachování jakéhosi konceptu: lidé, pro které je Bůh vrcholnou autoritou, jsou často vedeni STRACHEM z něj a jejich duchovní život je tedy ve skutečnosti velmi zkreslený. Bylo by velmi zajímavý zjistit, jak by se chovali, kdyby nic jako náboženství či Bůh neexistovalo. Pak teprve by se odhalilo, jaký kdo opravdu JE :-)
Ale i lidé, kteří si k náboženství našli cestu sami, si přesto (možná ale spíš právě proto), začasté myslí, že jsou lepší než ostatní, neboť se dokázali částečně odpoutat od materiálního marasmu okolního světa a začali nějak duchovně žít. A začnou soudit mnohem víc. Většinou se tak děje na vnitřní úrovni (která je ale zásadní), na povrchu to jsou lidí šířící 'lásku k bližnímu' každým svým slovem.
Duchovní člověk je pro mě ten, který se snaží najít rovnováhu mezi životem (egem...) a bytím, které je ukryto v každém z nás. Nezatížen žádným náboženstvím, zůstává na tento boj většinou sám, proto je jeho cesta velmi lopotná, právě proto ale přináší největší ovoce. A dřív nebo později zjistí, že pojmy (jako Bůh...), názory či slova stejně nemají žádný význam. On, nervózně nečekaje na další příchod Ježíše (který už je dávno tady), začne prostě neduálně BÝT:-)
08.01.2009 08:39:00 | 6thSun
je těžké definovat nějak pojem "duchovno", bez předešlé definice pojmu "duch". Domnívám se ovšem, že se zde jakýchkoliv pokusů o definici můžeme vzdát, neboť duch začíná tam, kde slovo končí. Stejně tak slova "Bůh" používáme proto, abychom si nějak pojmenovali nepojmenovatelné a zkoušeli pochopit nepochopitelné. Tak je to i s duchovnem, těžko uchopit něco, co je již ze svojí podstaty neuchopitelné, jde za hranice slov a abstraktních symbolů, přímo do podstaty jsoucnosti. Každý skutečně osvícený a seberealizovaný člověk vám řekne, že cestu k Bohu musí najít každý sám, není důležité, jestli bude přitom sedět v kostele, nebo dojit krávy, stejně tak dobře se můžete klanět obrazům, či sochám s náboženskými motivy, ale pokud neproniknete ZA jejich symbolismy, nebude to mít se skutečnou vírou nic společného, ta se totiž vždy zakládá především na sebezkušenosti a sebepoznání. Pokud nerozpoznáte božské Já v sobě, můžete v tom kostele prosedět i miliardu let a nic se nestane. A protože vím, že jsem se moc rozkecal, tak to uzavřu citátem Mistra Eckharta: "Co žvaníš o Bohu? Cokoliv o něm řekneš, je nepravdou".
07.01.2009 17:26:00 | Squat_the_world
:-))Danieli..Sedáváte v kostelích už tisíc let a žádná změna k lepšímu..že by to tatínka až tak nezajímalo?Co třeba místo omílání blábolů zkostnatělé víry začít něco dělat? :-)
07.01.2009 14:13:00 | Weylin
Nejdřív je potřeba napsat, že jsem psal tuto úvahu bez jakékoliv snahy provokovat nebo s jakoukoliv zášti vůči náboženství(m). Jak jsem to zhruba myslel, nejlépe vystihuje komentář Squata o něco níž :-)
07.01.2009 13:53:00 | 6thSun
He he, hezky řečeno, ale bohužel nepřesně. Mimochodem, proč myslíš, že existuje zpověď? Proč celé křesťanské náboženství pořád dokola mluví o hříchu? Myslíš, že sedáváme v kostelích a dšíme síru na hříšný svět? Omyl... Sedáváme v kostelích, protože se sami cítíme hříšní a hloupí. Sedáváme v kostelích, protože si uvědomujeme naše škraloupy a nedostatky. A sedáváme v kostelích proto, aby se to změnilo.
Nejsme žádní dualisté,a bychom rozdělovali lidstvo na ty dobré a ty zlé. Ono by to totiž zcela samozřejmě znamenalo, že my jsme ti dobří. Ne kdepak.
Všichni jsme jako zlobivé děti. Křesťané, ateisté, muslimové, i ostatní. Ale my křesťané jsme si došli za tatínkem, aby se už na nás nezlobil, že už víckrát nebudeme. Ano, budeme, tatínek ví, že zase zazlobíme, ale zlobit se už nebude...
07.01.2009 08:52:00 | Daniel S.
Odpověď je prostá,jelikož nejsou věřící,ale čínící jen svou představu.
Tak jako autor o věřících.
06.01.2009 21:43:00 | fabb
Přesně tak, myslím, že ten pramení z toho, že ti lidé vlastně VĚŘÍ V NÁBOŽENSTVÍ, místo toho, aby věřili v Boha. Potom si neuvědomují, že ten je pro všechny stejný, ačkoliv k němu vedou miliardy miliard cest a přístupů, každý si nakonec musí uvědomit, že je jím a hledat jej uvnitř, nikoli venku:)
06.01.2009 19:14:00 | Squat_the_world
špatná zkušenost? naštěstí v tomto žádnou nemám. doufám. že se v nich nepletu.
06.01.2009 17:59:00 | před zkroucením
Řekla bych, že más svým způsobem pravdu, ale není to pravidlo... někdy se to, bohužel děje...
06.01.2009 13:37:00 | NikitaNikaT.
Mrzí mne, že se do diskuse tady ani u Sia nezapojili literáčtí věřící - vždyť bychom si vzájemně snad hlavu neutrhli, ...plodnou diskusi bych moc rád.
06.01.2009 11:48:00 | Aťan
Nevím jestli to je náhoda, ale velice dobře doplňuješ, co tu napsal Siorak.
06.01.2009 08:56:00 | Aťan