Láska pokaždé jinak

Všichni známe mnoho citátů o lásce... v podstatě nekonečno. Říká je samo srdce a sám život..
Téměř všechny jsou pravdivé, ale každý z nás vidí lásku přeci jinak! Někdo vidí lásku zamilovanýma očima, jiný utrápaným pohledem, někdo neví, co to láska je, jiní ji hledají všude...
Stačí si najít své místo... já osobně lásku už nemám ráda, možná Tě učiní šťastným, ale na oplátku Ti vrazí kudlu do zad, nevýslovně ubližuje. Přát si lásku od člověka, který Vás nemiluje, je zbytečné. Srdci přeci nelze poručit! Nezáviďte lásku druhým, protože závist je ta nejhorší vlastnost člověka. Opravdu zamilovaný člověk nezávidí... zamilovaný člověk se má na světě nejlépe, má po boku lásku a milujícího člověka. Jste-li ale zamilovaní do někoho, který Vaši lásku neopětuje, přijde trápení... za co ale? Jak můžeme tomu srdci poručit, aby se odmilovalo? Nemožnost! Nejde zapomenout na lásku! Láska je všudypřítomná, podle mě se láska oddává jen těm, kteří mají štěstí. Láska a štěstí jsou dvě odlišné věci, které ale logicky patří k sobě. Snad každý člověk v životě pozná alespoň na chvíli opravdovou lásku, která ho bude hřát ve vzpomínkách... protože nejkrásnější ráj, ze kterého Tě nikdo nemůže vyhnat, je ráj vzpomínek...

A nakonec chci akorát podotknout, nepleťte si zamilovanost s 'mít rád'... rádi můžeme mít milion človíčků, ale milovat, milovat můžeme - díky lásce - jenom jednoho...