O skřítcích, skřetech, domácích i přespolních

Víme co, víme proč. Víme dokonce, i kam. A myslíme si, že bychom se mohli dovtípit, nebo alespoň domyslet, komu a jak. Chcete to taky vědět? Tak čtěte dál. Ale pozor, velké vědění znamená velkou moc a s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. Takže preventivně pošlete psa do exilu k sousedce, děti na letní matematický tábor, nakupte si zásobu čaje, zmrzliny a takových těch arabských placek, co vydrží vše a v případě potřeby se z nich dá vyrobit primitivní, avšak útulná chýše. Utěsněte okna, vypněte si telefon, oblečte si maskáče po dědovi a raději i antiradiační oblek. Na krk si navěšte všechny ochranné amulety, co doma najdete a dejte si očistnou koupel ( To jsem vám měl říct před tím antiradiačním oblekem, co? Nesmíte věřit všemu, co se kde dočtete ). Zapalte svíce a pro uklidnění si zahrajte znělku z večerníčku na kostelní varhany. Fajn, máte? Tak tedy, začneme...
Zapomeňte na všechny konspirační teorie o 11. září, Elvisově zlém dvojčeti, spiknutí Hitlera a Zaca Efrona, nekonečných válkách mezi vlkodlaky a upíry kvůli sporu, kdo vymyslel lepší zubní pastu a podobně. To, co se tady dočtete, vám totiž dá odpovědi na několik nejzákladnějších otázek, které si s největší pravděpodobností kladete již od dětství. K těmto otázkám patří ono slavné: „Jak se mi proboha mohly ty sluchátka tak neuvěřitelně blbě zamotat?“, nebo ještě slavnější „Jakto, že ta sekera je tak vysoká? Těch posledních deset piv si vůbec nepamatuju!“ a mnoho dalších. Ano přátelé, jsou mezi námi. Náš tým renomovaný tým výzkumníků strávil dlouhá léta nebezpečnou prací v terénu, aby vám mohl přinést následující údaje. Tak si toho, holomci, koukejte vážit.





Coboldo Echoe aneb Pizdič Sluchátkový

V dnešní době velice rozšířený, zejména ve městech, hlavně v MHD, ve školách, na pracovištích a vlastně všude, kde se vyskytují lidé, používající jakékoliv přenosné hudební přehrávače. Jeho blízkým příbuzným je Coboldo Piattina, neboli Kabelokaz, vyskytující se hojně na zkušebnách kapel jakéhokoliv ražení, spolu se Strunolamem, Blánotrhem a zatím neznámým druhem, po kterém zůstavají propálené koberce, plné popelníky a prázdné láhve.
Pizdičovým přirozeným teritoriem bývají typicky kapsy, batohy, pouzdra, nebo jakákoliv místa, kam lidé odkládají sluchátka poté, co doposlouchají hudbu. Jeho specialitou je poté kabely od sluchátek až neuvěřitelně rychle smotat, splantat, prostě vytvořit z nich takový chaos, že by se i Gordický uzel musel červenat hanbou. Jedinou zatím známou obranou proti němu je, bohužel, vůbec nevytahovat sluchátka z uší, což má samozřejmě řadu drobných nevýhod. Náš tým ovšem v současnosti velmi usilovně pracuje na nějaké účinné zbrani, takže neklesejte na mysli.




Pigmeo Ebrezza aneb Pangejtový Troll


Pokud se vám už někdy stalo, že jste v pozdních večerních ( anebo brzkých ranních ) hodinách vyšli z restauračního zařízení, byste se dali na spořádanou cestu domů, když tu náhle se zničehonic zákeřný chodník před vámi zdvihnul a udeřil vás prudce do obličeje ( a ruku na srdce, komu se tohle nikdy nestalo?! ), může za to právě tento výtečník. Našemu týmu trvalo velmi dlouho, než se jim podařilo přistihnout jej při činu. Vedoucí pracovník týmu, Dr. Ivan Ruměnič, který se statečně přihlásil zároveň jakožto pokusná osoba, přišel při tomto riskantním výzkumu málem o zdraví, poslední zbytky důstojnosti i o manželku. Naštěstí, zveřejnění této zprávy jej jakž takž zachránilo nejen v akademických kruzích. Jako experimentální oblast byla zvolena vhodná restaurace, kterou z blíže nespecifikovaných důvodů odmítl tým výzkumníků ve své správě jmenovat. Po dlouhých týdnech a hektolitrech experimentálního moku všech kategorií se konečně podařilo Dr. Ruměničovi zahlédnout Pangejtového Trolla, kterak zdvíhá chodník před hospodou svými mohutnými pažemi. Při tomto výzkumu byl také objeven jeho příbuzný, Šotek Sekerník. Ano, to je on, ten, který sedí schován mezi pivními tácky a tajně připisuje čárky na lístek.



Nomo Contatoria aneb Kyberskřet

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je možné, že váš supervýkonný počítač, který údajně umí vyřešit a propočítat mnoho tisíc operací za sekundu, se někdy při naprosto banálním požadavku rozklepe jak revmatická stařenka při Velkém dni slev a dlouhé vteřiny se na monitoru neděje vůbec nic, přičemž z mozku stroje se ozývají mírně rozpačité vrčivé zvuky? Vysvětlení je prosté, Kyberskřet se prostě usadí v nějakém temném koutě procesoru a přepadá pokojné kilobajty, které se k němu příliš přiblíží!



Demonieto Scuro aneb Brejlefuč

Vážení přátelé, toto je druh skřítka, který si, spolu se Sluchátkovým Pizdičem, z nějakého neznámého důvodu, nejvíce oblíbil Vašeho pokorného autora, tedy mne. Jeho nejběžnějším teritoriem jsou, těžko říct, proč, lavičky na veřejných prostranstvích, zejméná v parcích. Tohoto nepříjemného škůdce jsme také často zaznamenali v letních měsících v oblíbených turistických destinacích, zejména v blízkosti pláží, nicméně, i ve městě naprosto vnitrozemském, jako například v Zaragoze, se vám může stát, že zatímco spíte na lavičce, Brejlefuč přiběhne a vaše brejle vám šmajzne.
Je velmi šikovný, vy byste sice přísahali, že ty brýle byly ještě před chvílí ve vaší kapse a že jste je nikde nevyndavali, ovšem, oproti všem očekáváním tam nejsou. Až se mi jednoho dne dostane do rukou....



-------------------------------------------------------------------

Tak tedy, to by zatím stačilo. Velké pravdy je lepší trávit po malých kouscích, jinak by Vám mohlo udělat i špatně. Můžete si sundat ten antiradiační oblek, pokračování příště.