Krize s manželkou na obzoru. POMÓÓÓC!
Krize s manželkou na obzoru. POMÓÓÓC!
„Jani, polož ten koš. Já ho odnesu,“ ochotně jsem se nabídl.
„To se chceš BRZO zapojit. Už si ten kousek donesu sama.“ Jana při tom heká, jako když rodila naši Markétku. „Zplavená jsem… ale náš umělec si tu čmaryká. Myslíš taky na něco jinýho?“
Kdybys Jani věděla, na co jsem zrovna myslel, říkám si v duchu pro sebe. Juditu jsem právě vláčel nahou po plátně… a tebe to nezajímá. Zatímco se hrabeš v hlíně, já tu TVOŘÍM! Myslím na naši budoucnost! Třeba někdo odpovědný a vlivný za sto let se na ty moje skvělá dílka podívá - a začneme se topit v penězích! Jenže o tomhle před Janou nesmím ani ceknout. Jak začnu něco o prodejnosti knížek (které nemám), nastane její nekontrolovatelné veselí…
Všichni na Literu píšeme. Všichni máme buďto partnera, rodiče, sourozence nebo děti. A teď přijde HLAVNÍ otázka: JAK SE DÍVAJÍ NA VAŠI TVORBU? Hltají s nadšením každé vaše geniální slovo? Je jim vaše tvorba lhostejná? Hnusí se jim vaše tvorba natolik, že se snaží zvracet někde v ústraní? Nebo přímo před vámi? Jak to u vás vypadá?
____
Abych neskončil tak pesimisticky, řeknu vám, co nás s Janou spojuje. Oba milujeme Cimrmana, máme rádi stejné děti a stejnou muziku. Tuhle skladbu si s Janou a dětmi v autě pouštíme dost často. Existuje víc překladů z angličtiny, ale Katka tvrdí, že tento je nejpřesnější. (Převzato z pampalky.)
Pink: Dear Mr.President
(Zvukovku možno stáhnout na pampalka.blog.cz / Mp3 (moje oblíbené)
Milý pane prezidente,
Pojďte se se mnou projít.
Předstírejme, že jsme jen dva obyčejní lidé
A že nejste o nic lepší než já.
Ráda bych vám položila pár otázek,
Jestli můžeme mluvit úplně upřímně.
Co cítíte, když vidíte
Všechny ty bezdomovce na ulici?
Za koho se modlíte,
Než jdete spát?
Co cítíte když se podíváte do zrcadla?
Jste na sebe pyšný?
Refrén:
Jak se vám spí,
Když my ostatní pláčeme?
O čem stále sníte, když se matka
Nemůže rozloučit se svým dítětem?
Šanci říct sbohem.
Jak dokážete chodit se vztyčenou hlavou?
Můžete se mi ještě vůbec podívat do očí
A vysvětlit mi, proč?
Milý pane prezidente,
Byl jste osamělý chlapec?
Jste pořád ještě osamělý chlapec?
Jste pořád ještě osamělý chlapec?
Jak můžete říct,
Že žádné dítě není samo?
Nejsme hloupí a nejsme slepí.
Oni totiž ještě sedí ve vašich celách,
Zatímco vy si dláždíte cestu do pekla.
Který otec
By upřel práva vlastní dceři?
A který otec by nenáviděl dceru za to, že je lesbička?
Můžu si jen představit,
Co by tomu řekla první dáma.
Ušel jste dlouhou cestu
Od whisky a kokainu.
Refrén:
Jak se vám spí,
Když my ostatní pláčeme?
O čem stále sníte, když se matka
Nemůže rozloučit se svým dítětem?
Šanci říct sbohem.
Jak dokážete chodit se vztyčenou hlavou?
Můžete se mi ještě vůbec podívat do očí?
Nechte mě vyprávět o těžké práci,
Minimálním platu
S dítětem na cestě.
Nechte mě vyprávět o těžké práci,
Rekonstrukce domů po
Bombách, co je zničili.
Nechte mě vyprávět o těžké práci,
Když si vyrábíte postel
Z papírových kartónů.
Nechte mě vyprávět o těžké práci
Těžké práci
Těžké práci
Vy nic nevíte o těžké práci
Težké práci
Težké práci
Jak se vám spí v noci?
Jak dokážete chodit se vztyčenou hlavou?
Milý pane prezidente,
Vy si asi nikdy nevyjdete
Se mnou na procházku,
Že ne?
____
Bin Ládinovi nenadržuju ani omylem. Ale až budu zase s Bushem u mé tchyně pod jabloní, něco mu už fakt řeknu! To si teda za rámeček nedá!!!
Váš Aťan
P.S. Jana souhlasí se zveřejněním, jenom si nepamatuje, kdy jsem jí nabídl odnést ten blbej KOŠ!
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Písnička se mi líbí... v jednoduchosti je krása... a pravda...
Jako Aglája - děti velké, z toho plyne i větší svoboda v domácnosti, práce rozdělena mezi všechny...
Děti o psaní nemají zájem... pokud zrovna nepotřebují psát něco ony... S G.P. jsme stejně naladěni a je to náš velký společný koníček... :-))
30.09.2007 23:27:00 | Levandule
no... rodiče o tom, že píšu nevěděli asi půl roku, než jsem kámošce k narozkám dělala improvizovanou sbírku... potom na to nějak zapomněli... a pak jsem o tom mluvila... a mamka se mě zeptala tímhle stylem - a to jako ty básně píšeš o lásce, nebo o čem vlastně??
Podotýkám, že doteď nečetli ani jednu a nejeví nejmenší zájem... :D.. a je jim docela trnem v oku, že tady trávím tolik času...
11.08.2007 21:50:00 | prostějanek
Starší dceru zajímá jen to, aby ji v mých dílech nikdo nepoznal a manžel pronáší věty: "No jo, zase mě pomlouváš, to zas budu za idiota." Jinak naštěsti děti jsou velké a tak nějak s tou domácností už není tolik práce. Kdyby měly pět, asi bych neměla čas psát...asi určitě. Bushe silně nemusím, jeho zahraniční politiky mi vytváří rudé kroužky před očima, ale písnička Pink mi přijde laciná a populistická. Tož tak.
09.08.2007 15:57:00 | Aglája
Tak tomuhle jsem se moc nezasmála, je to pěkně smutné. K mé tvorbě: když to doma holkám nenacpu pod nos, neřeknou si. Totéž mohu říci o většině kamarádek. Jen jeden kámoš z Ukažse má opravdu zájem a říká si o další-HURÁAAAAA.
30.07.2007 22:26:00 | vandule
to je těžký... vynesu koš, ale neumyla jsem nádobí... umyju nádobí, nevynesla jsem koš.... vynesu koš a umyju nádobí...sakra, zapomněla jsem jít k babičce pro ty zatracený rajčata....to se fakt nedá myslet na všecko! Pak slýchám, že jsem neschopná a líná a bohém.... no co se dá dělat...
a k tomu názoru na tvorbu... naši mají tucha, že něco píšu, neví ale co, a to, že jsem oznámila, že jedu na sraz Literu je lehce šokovalo(ČEHO??)...nechtěla bych, aby mě četli... zato mě vyšňupali spolužáci, ale ti už si myslí dávno, že jsem šílená, tak se to jen potvrdilo... a s jistým člověkem se navzájem nečteme...
28.07.2007 22:19:00 | Trdlo
no jo, co manželka? ale jmelí! ;o)
řeknu ti jenom, co platí na naši mamku, když ji popadne amok a uklízí jak o život - děláme, že uklízíme taky. hlavně nesedět, furt se hýbat - nosíme papírky po jednom přes celej byt z pokojíčku do koše v kuchyni =D
jinak - ženská nesnáší, když chlap sedí a ona kolem lítá jak uragán, takže: všimnout si toho těžkýho koše dřív ;o)
a Pink? miluju. texty jsou sice jednoduchy, ale dohromady s hudbou je to fajn... =)
27.07.2007 13:09:00 | Ágnes
"Zatímco se hrabeš v hlíně, já tu TVOŘÍM!"
Tvůj pohled na věc.
"Zatímco tu makám jako blázen, ty jen sníš a lelkuješ."
Mohla by znít odpověď tvé ženy, ale spíše moje, jako žena a manželky svého muže.
Jinak ta písnička je hrozně fádní, ikdyž s dobrým úmyslem...
A Daniel tu napsal, že nabízí své ženě, že ji pomůže, že jako tu práci nevidí...
HAha...
Není to o tom vidět práci, ale vědět, že tu je, že se práší na okna na zem, že se prádlo samo neposkládá atd.
Takže jen zase chlapská výmluva ;-)
A co se týče té otázky, kdo a jak se dívá na mou tvorbu?
Tak tady mě napadá jen manžel, který o tom ví(můj záměr-naštěstí)
Tak nic, protože se může třeba v klidu večer věnovat přepínání Tv a ví, že ho nebudu otravovat psychologickými výlevy o tom, jak to mám těžký...
Tedy občas mu to sežrat dám ;-))
ahojky :-)
27.07.2007 11:02:00 | Teri Jane
Budu odpovídat podle pořadí data komentářů: Eclipse - Amerikou se zabývat bohužel musíme, i když se ti moc nechce. Je nejsilnější. Text nenapsal vlezdoprdelka Bushe, ale někdo, kdo se stydí za svého šéfa. Ale i tak mám na tebe slabost, ty pacholku, vždyť víš. DanielS - Tenhle trik je dobrej. Já ho ještě zpestřuji tím, že udělám občas něco užitečnýho bez manželčinýho příkazu či svolení. Ať si naivně myslí, že už jsem dospělý, chacháá. Siorak - máme stejný vkus - forbíny s Werichem a Horníčkem. Špica!!! Bíša - nemáš zkušenosti se ženami, chacháá. Tohle nebudu komentovat. Juditu mám jako kamarádku povolenou, protože Judita není Týna. To víš dobře ty, já a ještě pár zasvěcených. Ostatní si pletou, že co je na papíře, to je nutně v charakteru. OMYL jako prase. Judita je hodná holka, ruku bych za ní do ohně strčil. Marsé - moje objevitelka a první kamarádka. U tebe, holka moje, je zajímavé, že tvoje rady ke mně jsou vždycky dobré. To opravdu nemyslím ironicky. Vždy, když jsem se jimi řídil, udělal jsem dobře - jak v začátcích na Literu, tak i teď. Tak zatím. Aťan
27.07.2007 09:29:00 | Aťan
...a máš mě tu zpátky :-))... jsem to nemohla vydržet... ty lidi jsou hrozný... je mám ráda, nebo co... i tebe...a koukej ty Janě pomáhat, nebo ti to zatrhne... jo a manžel nezvrací... jen , když si něco přečte, tak nerozumí...a moc ho to nebaví... prej mě má radši na Zemi ( v ložnici) :-))
26.07.2007 16:34:00 | no
Nemám žádné zkušenosti se ženami. Ale až si to tady vše
přečtou, tak vám to vytmaví. Budete míti oči strachem
až v zátylku, stehna sevřená, dveře ložnic zavřená...
A ty Atku, když budeš u Juditina zadku a předku, nechci
domýšlet ten tanec, to bude mazec...
26.07.2007 13:47:00 | Bíša
Písnička se mi líbí...
Na ženu mám v tomto ohledu jednoduchý trik. Vždycky, když ji vidím něco dělat, zeptám se, jestli nechce pomoct. Platí to u nádobí, žehlení, vaření, uklízení, zahrady, čehokoliv.
Pár týdnů jsem jí říkal, že kdykoli bude něco potřebovat, stačí říct, že občas nevidím, že něco potřebuje. Ale stačí říct... Teď už jí to jen občas připomenu, aby věděla, že nezapomínám.
Většinou mi neřekne a většinou taky nic nechce... Ale když pak lamentuje, že jí nepomáhám, připomenu jí mé nabídky...
26.07.2007 11:04:00 | Daniel S.
Ještě k té písničce : Je to hrozná hovadina ten text ( a to říkám teď protože jsem si ho přečet celý, ona dokonce Bushe kritizuje, jo??? :-D )
... Vůbec bych se nezabýval AMERIKOU, ta už je totálně v řiti. Lepší je song od Madonny, to je alespoň pravá borka ( songem myslím Hey You! ).
26.07.2007 09:04:00 | Eclipse
Já jsem to vyřešil jednoduše:
1) MÁMA : Celý den je sice doma, ale vůbec ji nezajímá, co já si tu furt otloukám konečky prstů o klávesnici. Takže = máma je v klidu
2) OTEC : Celý den v práci, vrací se v 17 hodin, vykopne mě od PC a když tu mám Liter, tak to zavře = jouda, ale v poho
3) BRATR = Ten malej fakan je celý den venku = v poho ( pokud se zrovna nevrátli a nestěžuje si máti že chce na komp )
A to je vše... Všem je jedno co já si tu píšu :-) :-)
( P.S.: K tý Tvý písničce --- podle mě to složil nějaký vlezdoprdelka pro Bushe, když mu zrovna jeblo v hlavě :-D )
26.07.2007 09:01:00 | Eclipse