Zamyšlení..
Zamyšlení..
Dělá jim to lépe? Hýčkají si ego?? Víme to někdo?
Těžko.
Každy z nás bude mít jinou představu o tom proč to děláme.
A děláme to všichni.
Já si třebas často lžu,
říkám si takhle po večerech, jak mám fajn život..
Mám psa, byt, práci, auto.. No nejsem já šťastnej člověk?
Nejsem.
To bych teď tohle nepsala.
Mám nalajnovanej život skvěle - v představách,
Moji rádoby kamarádi mi napřiklad záviděj, že bydlim sama.
Jistě, má to své výhody, ale i nevýhody.
Někdy je ten byt zatraceně prázdnej..
Jde si povídat s prázdným bytem?
Jde. Věřte mi,že jde.
A nedělají to jen blázni...
Já s ním mluvím.. v duchu. A dokonce občas mluvim i se svým imaginárním kámošem.
Říkám mu John. Ale to jen občas, víc si povídám se psem a ta mrcha, veřte nebo ne,
mi prostě neodpovídá, jen vrtí tim svým prťavým ocáskem a kouká hnědýma, chytrýma očima.
A mlčí. Ale mlčí hezky.
Byt mlčí hůř. Hrobové ticho. Ticho samoty.
Je fajn být osamělý?? Sám? Leckdy ano.
Jindy ne. Chci být sama?? Ano chci..
Lež jako věž. Nikdo nechce být sám.
Bojíme se toho, snažíme se dělit se s někým o náš život, ale co když to nejde?
Co když na to nemáme odvahu - dělit se?
Pak nezbývá nic jiného než si lhát..
Jsem silná, jsem silná.
Jsem silná?
Teď ano a co bude zítra?
Komentáře (23)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk
Je to jednuduché, lidi lžou, aby ostatním neukzli nějaké své druhé já, za které se stydí, protože je
to jejich soukromí boj a nechtějí, aby se jejich
pravdivé argumenty (vlastnosti) otočily proti nim.
A tak to v životě chodí a člověk nemusí být psycholog,
aby přišel na to, že život má tolik možností, jen
je v pravý čas a na pravém místě využít, jinak většinou
to v životě dochází obráceně.
Život je kurevsky velká ironie!!
06.10.2010 11:56:00 | jehlaspichlas
Každý lže, ať už k tomu má jakékoliv důvody, ať už je
jakýkoliv.
Jak už jsem se tu kolikrát zmínil, všechno je relativní,
všude nalezneš klady a zápory, a v daném okamžiku svého
osvícení, příjdeš na to, že to nemá cenu řešit, jen
problémy, které se nám postaví momentálně do cesty.
Myslím, že by se o tom dalo velice a převelice dlouze
polemizovat, až sebe analyzovat. To však nevěstí nic
dobrého, protože nakonec najdeš tolik nepodstatných
sraček, až se ti zvedne kýbl.
Určitě máš svoje pozitiva, která vyplňují zbytek tvého
života. Sexy postava, pohodová nátura, skrývající v sobě běsi. Jednou se však víko utrhne a může nadělat fenomenální škodu nejen na sobě ale i na druhých.
Nechci tady však někoho moralizovat. Je to můj prvotní pohled, první subjektivní názor na tebe, nevadí-li že mluvím k tobě(teď píšu) tak otevřeně.
06.10.2010 11:52:00 | jehlaspichlas
Tak to mě překvapilo...Tohle napsala saddova? Ta saddova z literu? Ta víte která? Jo vlastně napsala to, přesně taková ona je...Silná ve své slabosti a slabá ve své síle. :-)
19.08.2009 11:09:00 | PPetrushka
tomu se dá rozumět
a celkem dost (naprosto)
taky chci tu, co nemám a to co mám mě tolik netěší... tak to žití prostě funguje (zní to rouhavě, ale možná si za pět let budem vážit úplně něčeho jinýho... a třeba taky ne - třeba budem šťastný až na věky...)
13.06.2009 00:59:00 | drsnosrstej kokršpaněl
jsi sama, protože chceš být. Až si na to zvykneš nebudeš se chtít dělit a pak si uvědomíš, že nic nemáš, jen proto, zě to chceš.Najdi sebe samou a najdeš i to co chceš..
17.03.2009 21:19:00 | Rbb
Podle mě je člověk sám vždy. Neexistuje nikdo kdo by nebyl sám. A je větší lež když někdo řekne že sám není. V tomhle jsi odvážná že řekneš jsem sama, potom by ovšem mělo přijít uvědomění toho že člověk sám i zůstane. Ideální partener či partnerka není. A i kdyby byli zase zůstane člověk v samotě že má idealního partnera což jiný nemají. Je to věčný kruh ale krásně jednoduchej ve svý složitosti.
26.02.2009 22:46:00 | Edmond Kadad
niekedy rozmzyslam ake je to byvat sama v byte,na jednej strane mozes buchat s cim chces a kedy chces,zariadit si vsetko podla svojho, na druhej,to musi byt smutne,a prazdne....
tato uvaha ma velmi zaujala,pretoze o podobnom uvazujem casto aj sama,aj ked zatial neviem co je to byvat sama v byte xD
16.02.2009 14:25:00 | Terulienka
nejsi sama, mas toho psa, toho pritele co nezradi, vyslechne a svym pohledem dusi pohladi,,, nekteri nemaji ani to
14.02.2009 14:27:00 | strašidýlko-střapatý
máme skoro všechny předpoklady k šťastnému životu - máme dostatek jídla, slušné bydlení, moderní technologie..ale paradoxně se lidé cítí čím dál víc odcizeněji a smutněji...chceme city, krásné, pozitivní a hlavně intenzivní a chceme být oblíbení, neustále obklopení obdivovateli...ale k čemu to vlastně je?
13.02.2009 18:57:00 | Faileen
Zajímavá úvaha. Neříkám to jen tak, možná to tak vypadá, možná ne, ale prostě těm myšlenkám ať chci, či nechci rozumím. O to líp se to čte. Připadá mi jako bych snad koukala do svého obrazu myšlenek na vodní hladině...
13.02.2009 15:38:00 | kikis
Já se na to období docela dost těším..ale zároveň se toho děsím. Domů budu radši chodit jen přespávat a odpočívat :-)
13.02.2009 15:37:00 | Chancer
Aťane, vim, že to nemáš rád, ale já to beru jako součást své samoterapie :), jsem, byla jsem, no jsem asi pořad, ale snažím se to zmenit, hodně uzavrena i když to vypada spis naopak, jsem extrovert, ale jen do te miry co se netýká mne, proto se to snažim nejak dostat ven, dlouho jsem nad tim ani nepremyslela, ale jeden clovicek mi otevrel oci, mel pravdu, jsem nepristupna pac mám z necheho strach. A me uz to nebavi ... Nerikam, ze mam v planu kazdymu vypravovat svý problemy ci dojmy na potkani, to urcite ne, ale nejakym zpusobem delat pokroky bych chtela.
13.02.2009 11:16:00 | saddova
Před 20 lety jsem žil po rozvodu v bytě sám 2 roky. Přesně tyhle myšlenky se mi honily hlavou. Pomohlo mi jediné - dělal jsem všechno možný, abych se nezaobíral svým nitrem, bolestnými myšlenkami. Najednou jsem měl čas na všechno možný - koníčky, společnost, atd.... hlavně dlouze nepřemýšlet nad sebou.
A proto se dost hrozím, když tady osamělí literáci probírají hlavně (anebo jenom) svoji osamělost. Chtěl bych všem vzkázat - mě tahle taktika stahovala stále níž do duševního bahna. Teď už mám 18 let celkem pohodový život, ale kdykoliv se to může zlomit a já budu začínat od nuly, i to je možné.
13.02.2009 10:30:00 | Aťan
Sílu dostaneme z toho,když přestanem být smutný,z toho že jsme tady sami,na všecko...a to sebesama přijmem,tak přijde nějakej ten ON-John a můžem se sdílet...
Je to zatraceně těžký.....tak už žádný odevzdávání(se někomu-platí pro všecky:-))...
Jo a malý lži,když není síla na pravdu se můžou,malý lži,jsou přece lžičky...:-)
12.02.2009 22:31:00 | zvířenka
Hezky napsano, imaginarni kamarad je jen potvrzenim toho, ze je ti proste nekdy smutno...Trosku me to pripomelo jednu z Camperovych povidek. Nevim co bych vic dodal, uz to bylo receno, ma to sve vyhody, ale i nevyhody. Ja taky mluvim se psem, jen na me kouka hladovyma ocima a ne chytryma :P
12.02.2009 22:14:00 | Nergal
Lidé lžou z různých důvodů, každý po svém, komukoliv a jakkoliv. Jj, být, bydlet sama... má jisté výhody, ale také nevýhody, právě tehe, až někdy příliš hrobového, mrazivého ticha... Jednou se někdo objeví, kdo bude chtět to ticho bytové sdílet s Tebou a také si povídat s Tvou fenkou :o)
12.02.2009 22:02:00 | NikitaNikaT.