Můj pohled na staší generaci

Často se zamýšlím nad staršími lidmi, než jsem já. Líbí se mi pozorovat rozdíly mezi mnou a jimi, zkoumat jejich záliby a názory. Nejvíce však mám v merku svou matku.
Je to žena, která se vždy snažila a snaží být dobrou matkou a příkladem pro své dítě. Celý život mě vede ke slušnému chování, pořádku a respektu ke starším lidem či autoritám. Od ní jsem se naučila spoustu užitečných věcí, jako je například vaření a uklízení. Ona sama ráda peče různé cukrovinky, a právě to mi na ní imponuje.
Vaření je však bohužel jedna z mála věcí, v kterých si spolu rozumíme. Není to tím, že bych si připadala, jako nepochopený pubertální jedinec. Tento pocit mám už od dětství. Nejspíš každé dítě předpokládá, že jeho rodiče budou spíše přátelé, než autority, před kterými by se měli třást strachy a poslouchat na slovo, jako zvířata v cirkuse. Má matka se sice snaží být kamarádkou, ale když už se jí pokusím věřit, často udělá něco, co bych od ní nikdy nečekala. Má totiž představu, že její dcera bude podle jakési „šablony“, kterou si vytvořila v hlavě. A právě tato vlastnost mi na ní vadí ze všeho nejvíce.
Většina nedospělých lidí si stěžuje, že jim rodiče nadávají, pokud přijdou domů pozdě. Toto já však naprosto chápu. Vždyť přece každý rodič má starost o to, co je mu nejdražší. Proto obavy o svou jedinou dceru své matce nevyčítám. Spíše mě trápí, že
u spousty důležitých věcí nemám její podporu. Měla by si uvědomit, že pokud dítě matka podceňuje, těžko bude věřit někomu jinému. Zároveň ale chápu, že nechce přijít o svou malou holčičku, o kterou se tak dlouho starala.
Často je mi jí i líto. Já sama bych těžce nesla, kdyby se mé dítě mělo zanedlouho odstěhovat z domu a já bych zůstala sama. Myslím si, že by má matka měla mít více zájmů
a ne jen práci a domácí povinnosti. Člověka velice ubíjí, pokud nemá nějaký odpočinek. Svou matku vnímám jako citlivého člověka, který je často bezradný. Mám pocit, jako by si myslela, že ji v životě už nečeká nic hezkého. A přitom toho může ještě tolik prožít! Život nekončí úderem třicátých narozenin. A právě těmto ženám, jí podobným, bych přála, aby dostaly novou chuť do života a nebály se riskovat. Přece risk, je zisk.