Skvělé! :-) A nejlepší je ten závěr, když zjistíme, že se dá učit i bez těžkostí a žít bez nudy i tak, že nemusíme řešit problémy, můžeme všechen ušetřený čas věnovat něčemu, co nás povznáší, třeba psaní. ;-)
29.12.2013 18:29:15 | Anita Buchtová
Já na ty svoje prožité "T" nikdy nezapomenu. V jejich bezprostřední blízkosti jsem myslela, že jsem v pořádným srabu. Dnes vím, že jsem vyhrála. Jupíííí! Ale taky vím, že to nebylo jen mnou. Tehdy zafungovalo tolik šťastných náhod najednou, že to nemohla být jen náhoda. Někdo se dívá, ať je to kdo je to, jen my ho často nevidíme. Ať žije Veles, Svarog, Dažbog, Perun i Radegast, Chors a třeba svatý Mikuláš, Ježíšek a Claus (Santa), věčně smějící se Buddha, Vinnetou, Manitou, Hašty Vašty, Weise rabe, Bigfoot, Tasmánský tygr a třeba Olgoj chorchoj. Žiju strašně ráda. :D
25.12.2013 23:34:06 | Tichá meluzína
měsíc visí nad domem
jako náhubek na tlamě
melancholického osla
tohle je báseň samo o sobě :o)
25.12.2013 17:26:50 | hanele m.
To se lehko řekne...
25.12.2013 17:18:18 | muchomůrka bílá
Škoda, že můj přítel nečte poezii - po tomhle by snad konečně pochopil, že věčný bor..., pardon - nepořádek, na mém pracovním stole je pořád lepší, než žulový blok v obýváku. Mně bohužel argumenty tohoto typu nějak nevěří... ;-(
Ale vážně - téměř každá překážka se mi zpětně vyjeví jako něco, co mě někam posunulo. Ale skoro nikdy na ni nemám stejný náhled, když mi zrovna vkročí do cesty. A ne a ne se naučit ji vítat s patřičnou radostí řka "konečně zase další překážka, vítej drahá!" ;-))
25.12.2013 13:20:14 | Amonasr
zrovna dávám dohromady statistiku kolik lidí ze 7 miliard nad těžkostmi vyzraje, a kdo ne..
zatím to vychází na vítězství těch prohrávajících
25.12.2013 12:21:46 | Aťan
Zrovna v tomto čase mně ty těžkosti ochucují život,vím docela jistě,
že mě něco chtějí naučit.Doufám,že to rozšifruji,povede se mi na to
vyzrát/dost zralá už bych na to měla být/a budu se cítit skvěle.
Takže DÍKY za připomenutí...Ji.
25.12.2013 11:49:30 | jitoush