Básně autora Levandule
Nalezeno 604 záznamů. Zobrazuji 361-380.
Každý vztah má své slabší dny či hodiny… je dobře, že láska není jen růžová
Můj koncert… mohl by začít rockem a končit Maláskem ve Tvých dlaních…
Schodiště dětských slz ... má nějak ostřejší hrany
Tento školní rok je pro mě živá kniha skutečných dětských příběhů... V sobotu jsem poznala kluka, který nejen svým tělem volá o pomoc. Věnováno Ondrovi...
Slzy z podkořínků touhy…
… prázdné místo v posteli … (vložila jsem úvahu Cizí host-jmelí,sraz,já...)
Výlet na kolech může mít zřejmě mnoho podob… i tuhle niterně rozfoukanou…
Každá krajka potřebuje škrob, aby vydržela její krása…
Sundejme z jádra slupku, nebo oblékněme kabát smutku…
Já a pár teček… až do Tvé náruče lásko… Věnováno: nikomu menšímu než G.P.
Já tady… Ty tam…
Věnováno šéfovi ostrahy mé kanceláře a tomu, jež chrání mou duši, dvěma půlkám jednoho velkého srdce, veverce, jež v dlani přivedla nádherné sluníčko…
V náruči plyše leckdy děti zanechají víc… než v náruči dospělých… Věnováno… (ona to pozná)
Věnováno Katce Z (ze vzpomínek na sraz v Ostravě)
… platí pro všechny druhy vztahů …
... asociace jsou svině ... stejně jako všechny dny ztrát (proč se však prolitá krev stává požehnáním?)
Chtěla jsem napsat báseň o své pracovní přetíženosti, a nakonec to vypadá, jako bych byla přetížená z těch několika minut, které si z celého dne ukradnu pro své snění… ;-)
Někdy se smísí bolest jiných s tou mojí…
Čtyřicet let mi trvalo, než jsem začala vidět ve svých bolestech požehnání (když budu žít, uslyšíte o mě… když odejdu, sejměte pel z mého popelu konečky prstů… třeba z řádků mých básní)
I vztek je zdrojem básnění…