Povídky autora Penzista
Nalezeno 9 záznamů. Zobrazuji 1-9.
Pracoval na horském hotelu. Řev motorů se začal v horách rozléhat až o pár let později. Dovážel jsem s párem těžkých koní zavazadla hostů a proviant.
Vzpomínka penzisty na příběh z šedesátých let minulého století.
Za socialismu nebylo vždy zle. Po splnění vojenské povinnosti jsem si to namířil do Krkonoš. Byl jsem domovníkem, dřevorubcem, kočím, myčem nádobí i zaměstnancem lyžařského vleku. Tento příběh je z roku 1973.
Příběh se odehrál v době kdy vlastnit telefon bylo vzácností a vypráví, jak jsem porušil jedno z deseti Božích přikázání. Já ale výčitky neměl.
Rychle jsem se vyléčil z jistoty, že potkat rodilého Čecha v severní Americe, je málo pravděpodobné. Při jedné z procházek krásným městem Vancouver, jsem si nemohl nevšimnout ženy, která boj s časem již prohrávala.
Stalo se, před padesáti lety. Učitelka biologie a hypnoticky krásná žena, psala na tabuli základní body z dnešní hodiny a natahovala se, jako by věšela prádlo.
Zázraky se dějí, aneb příběh učně Josefa
Ano, zázraky se dějí. Příběh který budu vyprávět se skutečně stal. V šedesátých letech minulého století kdy jsem se učil být jezdcem z povolání v dostihové stáji u trenéra Truhláře. Bylo mi šestnáct let a vážil jsem čtyřicet osm kilo.
Matka jistá, otec nejistý Byla již neděle, dvě hodiny po půlnoci. Oheň ubíral na intenzitě a sním kytara i zpěv. Kruh sedících okolo ohně prořídl a zbývající část, převážně muži, se snažili dopracovat s obdivuhodným úsilím na dno padesátilitrového sudu p
Věřím, že není člověka, kterému se v minulosti alespoň jednou nestal větší či menší trapas. Většina z nás tyto trapné průšvihy tají. Kdo by se chlubil. Je-li ale svědkem více lidí, těžko lze zabránit, aby se veselá historka nešířila všemi směry.