Výběr autora Jiří Hruška

S ostrou kosou chodící

Mé tělo jen kosti jsou a pohled mám hluboký, jen v hábytu chodím a s kapucí potrhanou.
Jsem smrt jen smrt tak mi říkají, žiji v temných hlubiná

Myslím že je to přinejmenším zajímavá báseň

Noci věčná temnotou a stínů plná, vítám tě mé srdce je černé a krev má je síra jsem duše ohně který až k nebesům šlehá.
Noc věčná jen lesy děsi

den a noc, život a smrt

Slunce zachází snad jako by zmíral starý den a krvácel mi nad hlavou.
Po životě přichází smrt tak i po bílým dni následuje černá noc, vždy ráno

Kam po smrti se vydám.

Temnotou pohlcený a nikoliv zlým mužem za živa byl jsem.
V hlubinách temnot a nicotou obklopený putuji zde sám, osamělost je mým prokletím.