Výběr autora jarysadi304

Až se jednou přiblíží svízele integrity,
krize vyžádá si střípky božské kapacity,
až se jednou budem ztrácet v brunátných kořenech haustorie,
upíšeme

Báseň je o lidech, kteří roky věřili, ze mají perfektní rodinu, na kterou se mohou spolehnout, ale postupem času a dospíváním se ukazuje pravda, že to celou dobu byl ochranný mechanizmus mozku, aby to ochránili křehkost mladé duše a naivitu..

Tmavá zákoutí v mysli vidívám,
v nich sklíčen sedávám,
hádky přes zdi slyšet byly,
svět rozpadl se v mé dlani.

Kaž

Plno lidí všude kolem,
jako černá ovce si neustále připadám,
svoji odlišnost jako překážku nechci brát,
jenže posměšky na mě všic