Výběr autora mara539

Je tma, a já jsem ta kdo tady sedí,  
Déšť mi šeptá příběhy v listech, co ví. 
Každá kapka, každý zvuk je známý,  
Plamen svíčky kreslí

Podzim. Vím, že je únor, ale co už.

Podzim je jako malíř, list za listem maluje, tady žlutá, tuhle rudá, kousek dál obě. Jako plátno celý les, když domaluje, list utrhne a ten se k ze

Má nejmilejší

V zahradě tiché pod závojem noci, setkali se dva, láskou spojeni. Ona květinou, on stínem za křovím, sposeni pohledem, co všechno poví   Dlaně se