Elegie
Elegie
Anotace: Nástin poetiky, která bude usilovat o sblížení nejstaršího s nejsoučasnějším, o pojetí stavebných dějin a stálé touhy. V pozadí jsou úvahy o překladech a o studování nemateřských jazyků.
Od té doby, co věčný, strážný oheň
hoří v mé mysli, mě studí bytí
jak trestance či zřícího otroka,
jenž nosí vonné masti, však vidí ve své mysli
všechno jak v zrcadle, jež může být benátské.
Vždyť nemohu se schoulit do Nebytí
v obejmutí lůna,
nýbrž, dospělý a zodpovědný,
musím dělat kariéru
a dbát ó jasných řádů.
Jen ve chvílích radosti
vystupuje ze mě toto vědomí bytí
dělajíc místo jejímu předmětu.
Splněná povinnost nebo úspěch
zbarví mou mysl do barvy krve.
hoří v mé mysli, mě studí bytí
jak trestance či zřícího otroka,
jenž nosí vonné masti, však vidí ve své mysli
všechno jak v zrcadle, jež může být benátské.
Vždyť nemohu se schoulit do Nebytí
v obejmutí lůna,
nýbrž, dospělý a zodpovědný,
musím dělat kariéru
a dbát ó jasných řádů.
Jen ve chvílích radosti
vystupuje ze mě toto vědomí bytí
dělajíc místo jejímu předmětu.
Splněná povinnost nebo úspěch
zbarví mou mysl do barvy krve.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Je smutné, že nejvíc si u tebe všímám slova "bytí" a trochu mě mrzí, že tvoje existence je tak dekadentní. Přesto ST.
09.10.2010 23:29:00 | myší královna
Zřícího otroka,
jenž (sice) nosí vonné masti (=otročí), však "vidí ve své mysli všechno jak v zrcadle..."
Jedná se tedy o otroka, který není hloupý (což je v rozporu podle myšlenky, že ten, kdo je hloupý, musí dělat otroka).
Vykonává tedy otrocké práce a je lidmi za něj považován, ale vnitřně jím není.
09.10.2010 19:31:00 | ludmil