NA KYTARU HRÁT NEUMÍM, tak aspoň...
NA KYTARU HRÁT NEUMÍM, tak aspoň...
Anotace: ...život je zvláštní...
polkla jsem ticho, aby řvalo ve mně,
polkla jsem strach, aby odvahu mi dal
úzkosti kosti přelomila vpůli
a tohle všechno jenom kvůli
jen kvůli jedinýmu úsměvu...
polkla jsem stín,
aby tvým směrem vrhal zlatý prasátka
polkla jsem Hitchcocka
a místo hororu je život pohádka
na chvíli, která vydá za hodiny
na krátkej čas, co najednou je jiný
v něm my dva spolu...
omládnem? zestárnem?
co buď…
na cokoli mám chuť…
a tak teď píšu vzkaz
že chladu v tobě
zlomila jsem
vaz
Komentáře (35)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisk
usmívám se, není to příliš?
krásný, milá capučínko...vm
08.10.2024 03:29:46 | mapato
Dělám, co jde...někdy i nerozumně to, co by jít nemělo...taková su :-)))
Krásnej den, Vláďo*
08.10.2024 08:35:05 | cappuccinogirl
Paráda! Fakt emočně propsané...
03.10.2024 21:53:48 | MartinX
Fakt jsi potěšil...a to je taky paráda:-)
Hned se mi bude líp usínat:-) Díky*
03.10.2024 22:23:11 | cappuccinogirl
Moc krásně napsáno - děkuji cappu...
23.09.2024 03:45:15 | Alala
Já tobě děkuji. Že čteš, že jseš...že máš tu obrovskou kopu la la laskavostí...v sobě...nečetla jsem od tebe jedinej komentář, kterým bys nepohladila**
23.09.2024 12:25:19 | cappuccinogirl
Já nevím, cčíno. Na mě to působí strašně pozitivně. Až sladce i přes ty někde smutná slova...
17.09.2024 08:17:19 | Marcone
Jsem holka, co má ráda čokošku:-))) Sladkosti ke mně patřej:-)))
A tohle má bejt pozitivní...zatraceně pozitivní...vždyť jsem zlý polkla, aby zůstalo to dobrý... cejtíš to naprosto ok!
Všemu zlýmu tady zatínám tipec:-) No Hitchcock je velký sousto, uznávám:-)))
17.09.2024 09:08:14 | cappuccinogirl
Moc hezky napsané, dokážeš do básně dát všechny emoce.
Měj se krásně Cappu...
17.09.2024 00:16:02 | Marťas9
strašidelně propracované
16.09.2024 18:38:09 | agent
až strašidelně???
to ten Hitchcock tam dělá, asi:-)))*
16.09.2024 20:02:07 | cappuccinogirl
ticho, strach, kosti,
stín, zlomit vaz,
je to asi, že lámeš vaz
něčeme špatnému v člověku,
a trochu padesáti odstínů
16.09.2024 20:07:03 | agent
i kvůli jedinýmu úsměvu můžu říct že žiju rád..
16.09.2024 15:41:37 | enigman
úsměv je jeden z pohonů, kterej tě nese směrem k šťastnejm dnům:-)*
16.09.2024 16:03:49 | cappuccinogirl
Bohatě vsazeno umem tvým:*)
16.09.2024 12:39:07 | Dejvis
Dejvi jseš pohlazení,
kterýho si moc cením
tím víc, že vím, jakej jseš psavoborec...
já mám moc ráda zas tvých básní vzorec
někdy čitelný tak až to svírá
a někdy nečitelný...černá díra
hltá rýmy a ty ji necháš klidně dusit
jdeš za čáru, jdeš kam jen chceš, protože víš - všechno se musí zkusit
a ty se nebojíš
polechtat smrtihlava,
jít na dřeň...to je pro tebe cesta pravá
a jdeš jí s hlavou vztyčenou...jak král:-)*
16.09.2024 12:53:23 | cappuccinogirl
Co pro jediný úsměv - udělat se dá?
Vlála jsem nad ní,
když spolykala ticho, strach i stín
i Hitchcocka - jen místo oběda
však - jeho noha zadní
jí chvíli z krku čouhala jak klín
tak vysadila čelist jako had (proč úzkost přelamovat vpůli násilím
jen kvůli lýtku s kotníkem, jen kvůli všemu všeho s vším..?
protože ve chvíli té tísně zacpaného krku
přiletěl holub – zavrkúkal vrkúúú
upustil peří z křídla / pošimral jí nos
a jenom zlehka, jenom radost
drápem sek´, uťal jeho hrot a napsal krví, co jí bude vhod:
že ať si žije mladě nestará a ať se o nic hlavně nestará
protože v sobě, má ten jistý taj
– jít věcem bezděky od hloubky po okraj
16.09.2024 11:21:00 | šuměnka
To je tak krásný...
Ccino se zasní
díky tobě, teď, hned, na chvíli
a tvoje myšlenky změní si v motýly,
co nechá volně létat kolem hlavy
až dokud nesednou si samy, dokud je lítání neunaví...
Pak otevřu se pro ně...dám jim spočinutí
někde tam uvnitř sebe...bude to krásný pnutí
splynutí
šumícího větru a klidu zemitýho ccina...
šuměnko, Hitchcock mi možná čouhá z krku, však s tebou je to jiná
ty se vejdeš celá, kdykoli, když chceš
se mnou/ve mně...JSEŠ:-)))*
16.09.2024 12:43:18 | cappuccinogirl
dobře činíš...
16.09.2024 10:33:24 | jort1
Jseš můj guru... budu věřit:-)
Jen ne bezvýhradně...
páč to by mne nahnalo do ohrady...
a já nechci oplocení:-)
Krásnej den, Jortí měj:-)*
16.09.2024 10:41:20 | cappuccinogirl
Pane jo...
16.09.2024 09:38:34 | Jan Kacíř
Čeho všeho jsme někdy schopní, viď:-)))
A jaký kraviny dokážem:-)))
A co všechno umíme brát s rezervou i když je to o ten vabank:-)))*
16.09.2024 09:58:27 | cappuccinogirl
Na kytaru jsem chtěl vždycky umět hrát,abych na ni balil holky, když to nešlo tak jsem aspoň psal básničky, ale moc to nefungovalo a nebo fungovalo, ale nevěděl jsem o tom, protože jsem byl srab udělat ten druhej krok. :) Máš to pěkně napsaný.
15.09.2024 22:00:07 | Jiří I.Zahradník
Není srabárna neudělat druhej krok...to jsi spíš někde uvnitř cejtil, že todle ještě není vončo, že líp je držet se kytáry:-)))
Když to "vončo" přišlo, a cosi uvnitř tebe ho bylo plný, je mi jasný, že kytára byla rázem v koutě:-)))
Jó básničky, ty se tě držej dodneška a to je moc fajn:-)
Díky, Jiříčku*
15.09.2024 22:07:21 | cappuccinogirl
Ten chlad byl jen dojmem tvého strachu, vždyt v jeho srdci plane žár;-)*
15.09.2024 19:01:35 | Tomcat
Myslíš?:-)))
Myslíš si to krásně...
a o tom nejlíp se píšou básně:-)*
15.09.2024 19:06:18 | cappuccinogirl
Připrav si hasičák :D
15.09.2024 20:28:49 | Asteroid
Ale tyhle silný emoce je přece blbost hasit:-)))
Naopak...já bych přihodila polínko:-)))
Nejedno...:-)))
Živit todle je krásný, no ne???:-)))
Zdravím tě, planetko, ráda vidím, že se směješ:-)))**
15.09.2024 20:36:26 | cappuccinogirl