Malá, trochu depresivní

Kdepak jsi sluníčko?
Kde jsi modré nebe?
Kde jsi, má vzpomínko,
vrátit chci tebe...

Je mi nějak smutno,
už mě to nebaví,
sledovat lhostejnost,
všude jen bezpráví...

Kde jsou pole pampelišek?
Kde je moře radosti?
Kde, ach kde, vy sny mé tajné,
můžeme žít v milosti...? 


Kdepak je to, co mě těší?
Kde je, z čeho radost mám?
Kde je, Bože, na oplátku,
láska, kterou nepoznám?

Mám tě ráda nadevšechno,
nechci za to nikdy nic,
jen mě někdy trochu mrzí,
že mě nemáš ráda víc...


Kde jsi, vymyšlená kamarádko?
Kde jsou milá slova tvá?
Kde - no v tobě někde jsou,
a v mojí mysli napořád...

Věčně se musím ptát,
když mi veselo není,
proč to pěkné odchází,
a jestli se to změní...

Kde důvod žít je?
V tobě, naděje moje...

A v srdci mém,
je zas místo pro mé boje.