Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
IN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
:-)))tohle si směle mohu zařadit do své sbírky..polo-volo-viny..
..něco jako (ne)volné pokračování ostatních poetů:-)))
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
.-))..jako vzduchu..
IN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
Je skvělá jako celek, svým smyslem i atmosférou se znechucením z prosté stádovitosti a slepých očí loutek v rukou loutkařů, a ten závěr, ten si snad někam zapíšu, ten se ti více než povedl.. :)
IN Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ze života
neviděl bych to ale zas tak černě..:)
22.08.2013 21:00:32 | mikrojimboreagovat
VESMÍRNÁ POUŤ Publikoval(a): Amonasr | Poezie v próze » Romantické
Skoro bych řekla, že od Tebe il Maestro opisoval ;))
http://www.youtube.com/watch?v=N3dS5BniKG0
22.08.2013 00:07:24 | La Ragazza con Bandiere Cechereagovat
VESMÍRNÁ POUŤ Publikoval(a): Amonasr | Poezie v próze » Romantické
styl poznám, přesto mi přijde nějaká jiná, ani nevím proč...
21.08.2013 23:01:59 | Robin Marnollireagovat
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
..už by vážně byla potřeba nějaká kvalitní změna..
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
to souhlasím
21.08.2013 08:00:15 | Robin Marnollireagovat
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
Nezažil jsem to, přesto něco o tom vím...
20.08.2013 22:02:22 | Robin Marnollireagovat
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
Dík za připomenutí, Josef, ..dle komentů oživils vzpomínky :-)
Bylo mi čtrnáct, 21.8.1968 s mámou na chatě, v Přelouči kolem mě všichni příbuzní brečeli, tetky naříkaly že bude válka. Byl jsem pěkně vykulenej, ale zpětně mám pocit, že ten den mě nastartoval na věci příští.
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1002/sovetska-vojska-v-cechach
http://atanova-zasuvka.blog.cz/1008/nezapomenme-na-21-srpen-roku-1968
GENERAČNÍ SNY Publikoval(a): Amonasr | Prozaická miniatura » Ze života
Tvůj příspěvek, Amonasre, je vynikající.
Jinak vzpomínky mám na ten den taky velmi smutné. Bydlela jsem tenkrát v Praze, ten neutuchající zvuk jejich letadel do smrti nezapomenu. Pak jsem se vydala do ulic, (tramvaje stávkovaly) a Rusáci najednou z ničeho nic začali střílet ze samopalů. Rychle jsme s kamarádkou padly k zemi a pomalu jsme se odplazily k jednomu odemčenému domu. Tam jsme našly útočiště a až za několik hodin jsme se odvážily vyjít ven. Brzy nám došlo, že jde o neodvratný stav věcí a celá naše rodina to vobrečela.