Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
Vzpomínám si na svá mladá léta, věnovala jsem se poezii tenkrát hlavně při recitaci - a co myslíte, pokud mě někdo starší a zkušenější tu básničku nesebral, byla vždycky k tématu smrti. Přišlo mi to tenkrát tak hodně závažné, že jsem měla pocit, že to musím sdělit - bez ohledu na to, že jsem mladá a že o tom vlastně nic nevím...
Možná mi chyběl pocit důležitosti, CoT už tu použil termín pozérství. Ale nehodnotila bych jiné podle sebe, je to jen jedna z možností výkladu. Nepochybně i mladí lidé mají někdy pádný důvod toto téma uchopit, jen oni vědí, proč do toho jdou. Asi bych nad tím nevrtěla hlavou, možná také proto, že můj syn chtěl asi ve třinácti letech zhudebnit (chodil na skladbu do lidušky) téma Křížové cesty a pan učitel mu to rozmluvil, prý na to nemá dost životních zkušeností. (Až za pár let jsme zjistili, že právě v tomto věku měl velmi silný důvod, na smrt pomýšlet taky.) Co my víme o kříži, který nesou nejen ti mladí, ale kdokoliv jiný?
Dovolila bych si tu uvést na konec drobnost básnířky Procházkové, napsala asi v sedmi letech - omlouvám se, pokud si nepamatuji doslova:
Všichni si myslí
když jsem malá
že mám jen malou lásku
že mám jen malilinkou bolest
a už vůbec žádnou pravdu.
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
Souzním naprosto s tím, co napsal dead-head, pokud jde obecně o téma smrti vers. mladí apod. Nevidím na tom také nic neobvyklého, pamatuji se, že už jako dítě jsem se smrti bál, v dětství a ještě i v pubertě i po ní jsem kolikrát přemýšlel o sebevraždě jako jistém možném východisku v různých emočně vypjatých situacích, při pocitu velké nespravedlnosti, křivdy či nedostatku lásky od nejbližších apod. Téměř jistě bych k ní nikdy nepřikročil, ale jako o jedné z možných alternativ jsem o ní přemýšlel a nemyslím si, že jsem byl nějaký nenormální. Dítě a mladý člověk jsou mnohem citlivější a zranitelnější, než dospělí, zvlášť když jsou silně citově založení (neřkuli ještě introvertní), což u mladých poetů dokonce předpokládám. A je úplně jedno, že někteří dělají svaly a chovají se jako mistři světa, až jsou kolikrát zralí na pořádnou facku - zpravidla nejde o citovou okoralost, ale naopak o jakousi přepjatou a neadekvátní sebeobranu proti necitlivému a otupělému okolí, aspoň si to myslím. A sebevraždy mladých kvůli nenaplněné partnerské lásce nejsou myslím až tak řídkým jevem, nejde tedy o apriori vykonstruované téma.
Jiná věc je, a to máš možná spíš na zřeteli, když si někdo mladý a nezkušený se smrtí v dílech zahrává jaksi lehkovážně, pozérsky, či naopak přemoudřele, a pasuje se do role toho, kdo o ní všechno ví, jako by mu bylo už 80 či prošel nějakým skutečným peklem na zemi. Takové postoje mladých ironizuji i já v některých svých textech, ale spíš se jim usmívám, beru je jako pravděpodobný výraz jakési přetrvávající dětské naivity a nevyzrálosti daného jedince. Pokud ale někdo píše o smrti s příslušným respektem, vědom si toho, že píše o silném soupeři, který si ten respekt nebo i troufalou sebevědomou výzvu (k mládí patří i jistá drzost) zaslouží, tak nic proti tomu, to nemá s věkem či hloupostí myslím nic společného.
Každopádně jsi rozvířil zajímavou a potřebnou diskuzi a je velmi inspirativní číst jednotlivé příspěvky z různých úhlů pohledu, všechny mají cosi do sebe a stojí za zamyšlení.
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
Nevidím na tom nic zvláštního - kolikrát se téma smrti objevilo v pohádkách. Kolikrát je smrt připomínána o Velikonocích. A co třeba, že smrt je taky symbol přerodu - konec dosavadního myšlení a tedy nového začátku. Prostě někdo to tak vidí a někdo ne. Někdo zkoumá smrt, aby dostal dopověď na život a někdo život jen prožívá. Nevidím rozdíl, která cesta by se měla preferovat.
Navíc téma smrti je novodobé tabu. Kdo ví, jak se máme chovat k umírajícímu člověku? (A kdo raději ani za umírajícím nejde z různě ušlech/pošetilých důvodů, že si chce toho člověka pamatovat, ještě jak byl zdravej?) A vůbec, kdo z umírajících ví, jak se má na smrt zařídit? Jaký máme názor například na eutanázii - je to služba, o kterou bychom měli usilovat, nebo si užívat postupné umírání v LDN (léčebna dlouhodobě nemocných)? Prostě o smrti se mluví málo, a na úkor života, a je to špatně - a to že to začínají řešit mladí, je ostuda starých (toto myslím globálně - nic proti vám), že s tím nezačli sami a dřív, protože takhle mají mladí otevřenou cestu pro fantazii a z ní plynoucích omylů.
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
Ráda bych k tomu již včera napsala něco inteligentního, ale možná jsem na takové úvahy moc mladá ...
Možná ale k tomu něco přeci jen řeknu ...
Podle mého názoru (zazní to vyloženě strašně, vím), je smrt jakýmsi "fenoménem" v dnešní době. A nejen v literatuře, ale i ve filmech, v počítačových hrách a v neposlední řadě i v médiích.
A možná to, že to vidíme, čteme, slyšíme denodenně, je jedním z těch faktorů, že si mladí lidé ke smrti nenajdou takovou úctu, respekt, jaký by měli (nebo alespoň mohli). Ale jako cokoliv, co je "právě v módě", téměř každého jednou časem "omrzí" a oni zas za nějaký čas, až si vše uvědomí, budou pohlížet na všechno, na život a na smrt, úplně jinak ... :)
... (Snad jsem se tím nikoho nedotkla, je to jen názor ;) ...
Smrt jako námět básně Publikoval(a): aravara | Úvahy » Ostatní
Čím si to vysvětlit?Pamatuji,jak vypadala děvčata v deváté třídě.Asi jsou srovnatelná s dnešními dvanáctkami.Vyspělost a vnější vlivy činí s dětí přestárlé zrůdy,které se zabývají otázkami,jaké si naše generace ještě dnes nepřipouští.O to pak mají kratší dětství a budoucnost prožijí bez krásných vzpomínek na mládí.Takto se vytváří konzumní společnost.
Olympijská Publikoval(a): aravara | Básně » Láska
Chtěla bych to zažít. ST.
Olympijská Publikoval(a): aravara | Básně » Láska
a co já na to...bronz rozlil se mi kaluží po těle...
Tak jaký tedy? Publikoval(a): aravara | Prozaická miniatura » Filozofické
to je pravda..ale zase jen tupě zírat..a nebo sledovat let zrnka prachu, pak je život natotata v prachu:-)
Tak jaký tedy? Publikoval(a): aravara | Prozaická miniatura » Filozofické
jestli si myslíš vůbec něco?:-)
Nekonečno všemi směry Publikoval(a): aravara | Balady, romance » Filozofické
jsem jen upřímná...usmívám se...
Nekonečno všemi směry Publikoval(a): aravara | Balady, romance » Filozofické
mám tvý básně ráda...
Nekonečno všemi směry Publikoval(a): aravara | Balady, romance » Filozofické
jsi osamělý..Lár
ochránce svého prahu
snad bůžek jdoucí s mágem na popravu
či poustevník se slovy
nocí jak saze na malíku vět
jsi holub, co na okno slét
strážce všech nití
z duševního vlnobití...
Nekonečno všemi směry Publikoval(a): aravara | Balady, romance » Filozofické
..Toť otázka...naděje umírá poslední.....Ji.
Depka sedmého dne Publikoval(a): aravara | Básně » Filozofické
pro naše vzkazy, pro naše lásky...:-)
Antidepresivní Publikoval(a): aravara | Básně » Filozofické
pro mys dobrých nadějí v duši...