Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Tak se usmívám Frráčku. Také jsem nalezla na stromy a snažila se jimi třást, nebo jen nějakou pomoc, jak schodit jednu dvě.
Na malý stromek to ještě šlo a u třešní jsme si vždy nějakou větev přitáhly.
Díky za tvou vzpomínku a krásné sny:)
30.06.2022 20:37:40 | jenommariereagovat
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Víš co jsem zjistila? Že se mi jde líp do kopce, než dolů. Bolí
mne koleno. :) Doufám, že ta moje se bude svažovat nahoru i když do nebe jít nechci...
30.06.2022 20:36:19 | reagovat
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Jsi jen dovolím snad vyloudit tvůj usměv příteli. Měl bych radost*
Kdysi jsem byl u nás se svoji dívkou na Osecké pouti. Na rynku stánek s urostlým "Turkem" který měl mohutný kroucený knír a na pultu obrovitou kostku tureckého medu. V bílé kazajce a šafrované zástěře upnuté u pasu vypadal impozantně. Civěl jsem na tu sladkou kopu nádhery, které obletovalo něklik vos. Turek zpozorněl. "Tak kolik si dáme chlapče do nosu?" pověděl a sekáčkem třímajícím v ruce (připomínající tureckou šavly) naznačil na jejím vrcholu tloušťku výseku. Snažil jsem se zachovat před milou jako grand a rukou naznačil ať nešetří a přidá. "Prima, jdu do toho" a posunul sekáč asi o dva centimety tloušky.Rozmachl se, a mohutným úderem oddělil mohutný blok, který hlasitě plácnul na pult a turek zašveholil. "Dostanu devatenáct korun!" To byl tenkrát majlant a co myslíš Barde, že jsem udělal? Srdce mě bušilo, ale světácky jsem z mé prkrnice vytáhl sežmolené dvě pětky a zaplatil. On dodal. "Moje úcta" a zabalil mi ten mohutný blok do papíru. Tak to máme za devatenáct... cože jste říkal mladíku - že zbytek si mám nechat? Ó vřelé díky a teď přeji od vaší panenky těch nejsladších Ankarských medových políbení!" zapytvořil se mizera, ačkoli jsem o trnkeltu ani nepípl. No co už. S vyjevenou milou jsme se spolu dali do parku... a vosy za náma. Skoro půl hoďinky jsme si ulamoval medového tvrdolínu a usilovně žvýkali. Vosy jak meseršmiti stale nalétávali na nás až moji rozmachující se milou štípla jedna do ucha. Začala ječet a já jako její obránce na ně zaůtočil mohutným šermováním rukou a ... dostal taky jedno žihadlo, do krku. Praštil jsem s tureckým medem do trávníku, popadl dívku za ruku a spolu prchali k blízké fontáně. Nastal klid a já jí chtěl konečně uklidnit a pohladit. No blbec, měl jsem notně prsty upatlané a v tom horku jako lepidlem. To nebyl dobrý nápad!
Umyly jsme si ruce. Milá byla nafrněná a já rozladěný. Tak alespoň francouský polibek - ten Ankarský. Ale ani náhodou! Boleli nás tak z toho usilovného žvýkání panty, že jsme si jen tak malou políbku. Jedno z mých největších zklamání z rande vůbec! Ale dnes už jen mohu vzpomínat. Však kde bych si dnes pochutnal na opravdovém Ankarsko-Francouském polibku?
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
tak ať šťastně vyváznou! ... se zamýšlím co je horší - syrové noci nebo vařená rána ... :) zdravím, znavený hlesající (:))
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Na "pouti" může ti život vystřelit oko - ale i růži, pro návraty milenek z životních řetízkových kolotočů i tvých hmotněných ozvěn.**
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Cesta ozvěny větrnou nocí.
Básnictví představivosti,
kde může být cokoli kýmkoliv a každý čtoucí hlavním hrdinou.
Děkuji.
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Krok sun krok v myšlenkám ulevit
ať větřík nás provází*;)
30.06.2022 09:48:40 | jenommariereagovat
pouť Publikoval(a): Frr | Básně » Ze života
Jirko Jirko Jiříčku
máš na okně jiřičku
než uletí do horka
mžikem něhy pofouká...
30.06.2022 09:39:53 | reagovat