Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Krvavý stín Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Najdi barvy duhy , prozari ti cestu po ktere se vydej.Svet neni jen cernobilej.
Kamenný měsíc Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
čet jsem jedním dechem...
Kamenný měsíc Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Ať Vaše duše dojdou klidu,
snad jenom to Vám mohu přát,
nepoznali jste hlad a bídu
a víte, co je to mít rád.
Přicházím s tímhle přáním pro Vás,
na nebi vidím hvězdy kvést,
tak shazuji Vám dolů provaz,
musíte si pro tu pravou lásku vlést!
Hodně štěstí
Kamenný měsíc Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Na prvním místě je chtíč,správně! ;-) Jenom ten žene člověka k cíli kupředu.
29.08.2007 13:45:00 | reagovat
Kamenný měsíc Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Stačí chtít a srdce bolestí zakleté
začne znovu jasně bít.
Po cestách známoneznámých
láska má touhu opět znít.
Kamenný měsíc Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Tak se přidá ještě snaha...ale i ta nezaručuje "výhru"...:) pěkná báseň
Kamenný měsíc Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
....chtít? .......A když chce?
29.08.2007 05:23:00 | Lucie Terureagovat
Sténání... Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Krásná báseň... škoda že krásná zahrada lásky potřebuje i své tlení... aby pak měla sílu kvést. Ale to je život ;-)
Ranní touha Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Krásná myšlenka, se kterou se krásně vstává...
Sténání... Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
...někdy stačí jenom setřít slzu a je míň smutku, víc úcty, víc vnitřní síly.Stačí nepodlehnout...
27.08.2007 05:52:00 | Lucie Terureagovat
Sténání... Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Holky řeklY! Já vím,v té rychlosti jsem udělal hrubku...ale vím o tom a tak se dodatečně opravuji! :-)
25.08.2007 15:38:00 | reagovat
Sténání... Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Holky už to řekli za mě! :-) Je fakt pěkná,ostatně jako většina tvých básní...
25.08.2007 14:48:00 | reagovat
Sténání... Publikoval(a): vapiti | Básně » Ostatní
Krásná a pravdivá, duše stále někam odcházejí, kde stále brát sílu, aby se vracely, jak dlouho, jakou cestou? Tou Tvou, trnitou a bolavou, posetou poznáváním ... z literu, kdo ví, je naším osudem se trápit navzájem, abychom prozřeli, co pak uvidíme, sebe nebo někoho jiného v našich tělech, proč, bojíme se naší velké lásky, která znamená být silnější než Goliáš, chytřejší než David a dojít poznání stejně hlubokému nebo hlubšímu než Malý Princ. Ještě pořád Tě ve svém nitru potřebuju, ještě pořád Tě hluboko uvnitř miluju.