Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
trnění... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Přála bych si navštívit tu krajinu. Zdá se, že skýtá mnoho inspirace :)
trnění... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Přirozenost to je cennost..
trnění... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Druhá a poslední STrofa... je v nich toliko tajemství :)
22.08.2022 15:50:42 | Malá mořská vílareagovat
trnění... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
jediná volná hodina
kdy jsem nic nedělal
má větší význam
než všechny činné dohromady - to je dobré
pro bdělost... Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života
Klaním se
13.08.2022 01:31:13 | vůně mrakůreagovat
vyvěrající... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Dostal jsi se hluboko, tam nejblíže k podstatě bezpodmínečného přijetí.K uvnitřnění, k podstatě lidské lásky.Nepotřebujeme nic než teď, když jsou si lidé dva.:)
10.08.2022 22:48:23 | Malá mořská vílareagovat
nejasným... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
...V neustálé proměnlivosti,v pohybu...v každém okamžení jinakost......teď...teď...teď...jak okénka v animaci.....Ji./úsměv/
nejasným... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Úžasné, kolik podob. A já si odteď pokaždé vzpomenu na tu napůl rozpuštěnou pastilku ..
nejasným... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Nahmatal jsi...:)
31.07.2022 23:02:48 | Malá mořská vílareagovat
nejasným... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
nejasné
A tolik myšlenek, pocitů..otevře ;)
31.07.2022 20:55:47 | jenommariereagovat
nejasným... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
mám ráda nejasné… úsměv.z
nabíraná... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
a tak s tím vůbec nesouhlasím... nic není marný!!! :-)))
všechno má svůj smysl, svůj dojem, svůj zázrak... a bez toho bychom možná byli marní. :-)
23.07.2022 00:35:48 | zelená vílareagovat
světélkování... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
naučme se takto vnímat... dívat...
23.07.2022 00:31:39 | zelená vílareagovat
rozjitření... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
lechtivá záležitost... kdo by ji neznal.. :)
23.07.2022 00:29:29 | zelená vílareagovat
mantendré siempre... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
možná takovéhle závrati nás tvarují...
když na oddělení onkologie byl pan Petr... říkal mi princezno a to mi zůstalo dodnes... byl to velkej proutník a velkej sympaťák.... potkávali jsme se dlouho, já začínala... on se hnal situací nevábnou... nosil mně a primáři jitrnice, polévky, jelita a tlačenky... a já jde dávala sestřičkám, které zbrojily, žen jsem mladá a pitomá a mám takový zásluhy... směju se tomu dneska...
když naposledy z oddělení odcházel, byl smutnej, že je v pyžamu a nejde mu se obléknout... požádala jsem ho o tanec, že je to jako v kvádru... tančili jsme spolu uprostřed jednoho smutného oddělení, kde se sice hodně plakalo, ale hodně získalo... tančili jsme jako blázni a bylo nám dobře... byli jsme neodolatelní všem těm hrůzám kolem... doprovodila jsem ho k synovi, ten mi vrazil velkou kytku do ruky, děkoval.... a já tehdy věřila na zázrak... přijel, rozloučit se, odejít... brečela jsem jako želva... stála u okna a nerozuměla jsem ničemu , nechtěla jsem a i pak, když jsem chtěla rozumět,,, něčemu nikdy neporozumíš... přišel na oddělení syn a zavolal si mě a primáře a poděkoval nám, hlavně mně... já vykulená, ubrečená... a jednou, jednou později jsem pochopila... ještě chvilku jsem na onkologii zůstala, pak se odpojila dál... nikdy nezapomenu, tam se třepil čas, tam nebyly chvíle nicoty i když ta tam vládla... tam nebyl čas, ale byl nejvíc prožitej, byla jsem mladá a nezkušená, odsud jsem se vrátila, mladá a zkušená vším... a pan Petr mi provází dodnes...
jak žít? uvěřitelně, každou vteřinou...
23.07.2022 00:19:41 | zelená vílareagovat