Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
K očím lidí Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Ostatní
Spíš jsme jeli přes Zábřeh a dále na Jeseník, takže jsme těsně minuli i Šumperk ;-)) Stejnou trasou, jako jezdíval Alois Nebel ;-)
K očím lidí Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Ostatní
Na Tebe nezvykle pozitivní, i když oSTen vůči těm líným (neboť je to podle mne lenost, co mnohým brání vidět, ne se jen dívat), tam je taky - to bys ani nebyla Ty :-D
A na základě jedné Tvé poznámky v některém z Tvých nedávných komentářů jsem si i vybavil svou cestu ve čtrnácti s kamarádem na kolech z Jeseníků na Českomoravskou vrchovinu, která díky přetíženému nosiči kamarádova Favorita skončila neplánovaně v Uničově, takže jsme se ještě ten den večer vrátili vlakem. Třeba jsme jeli i přes to Tvé nádraží...? :-) Tenkrát se největší magie dostavila až přede dveřmi u kamarádova rodného domku - jeho máma, když ho viděla po zazvonění u dveří neskutečně špinavého (přeci jen jsme na těch kolech ujeli asi 90 km), tak si zcela vážně myslela, že to je jeho duch a on tu jízdu nepřežil - málem z toho měla sama smrt, omdlela a museli ji křísit... ;-)
K očím lidí Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Ostatní
Nezbývá než souhlasit. :) Jen si myslím, že zarovnané do bloku by text působil líp. :D
03.11.2013 12:14:20 | reagovat
Úsměv Publikoval(a): Anjesis | Poezie v próze » Ze života
Co se v mládí naučíš.... to se Ti bude vždycky hodit ;-))
Úsměv Publikoval(a): Anjesis | Poezie v próze » Ze života
Zpočátku jsem se bál, že to bude o sebelítosti - naštěstí hloupě, vždyť už bych Tě měl trošku znát ;-) Sice ten smutek nad nepochopením v rodině tam je stále přítomen mnohem víc, než by bylo nutno, ale přesmyklo se to naštěstí v něco, co to víc než bohatě svou hloubkou převažuje... :-)
P.S. Nevím jak u Tebe, ale na mně už od mala lidé často nepoznají, že se ve skutečnosti usmívám, a podezřívají mě ze smutku. Dívají se totiž na ústa, místo do očí... ;-)
Úsměv Publikoval(a): Anjesis | Poezie v próze » Ze života
Ty se mi omlouváš ??? No to spíš mě je líto, že neumim pomoct víc než jen ... slovem, nebo úsměvem na dálku. Ale ten si zasloužíš, za lidskost, za to jak umíš cítit a prostě zasloužíš... Neomlouvej se a já děkuju .-)
Úsměv Publikoval(a): Anjesis | Poezie v próze » Ze života
Ten název zněl tak hezky, myslel sem že se budu opravdu smát a ouha... Ale to nevadí, nesměj se na povel, protože to chtějí... Přijou jistě chvíle a koutky se roztáhnou jen tak, samy... A u mě máš jeden velkej úsměv, moc by Tě asi nepotěšil, ale proč to nezkusit...
Ps: Lze ho vybrat kdykoliv .-)
Odcizení Publikoval(a): Anjesis | Básně » Smutné
Kurňa, to je dobré. Přesně toto jsem hledal. Perfektní, výstižné, ... teda pro mě o mě. Nedovedl bych to tak napsat. Je pravdou, že sám v sobě mám guláš. Díky.
30.10.2013 18:00:41 | VEDz RVAHEsreagovat
Rozpolcenost akátů Publikoval(a): Anjesis | Poezie v próze » Smutné
:-)
Rozpolcenost akátů Publikoval(a): Anjesis | Poezie v próze » Smutné
Vím, že víš - občas je dobré si ale některé věci připomínat a ověřovat si jejich platnost. Vlastně celý život ;-)
Rozpolcenost akátů Publikoval(a): Anjesis | Poezie v próze » Smutné
Přibývající roky mě naučily, že připustit si hluboko k srdci je dobré jen to, co můžu nějak sám ovlivnit. A učí mě to samozřejmě stále znovu - není to snadné a leccos se musí naplno odžít, mnohé je dobré se naučit nevnímat nebo to vnímání alespoň umenšit, bagatelizovat. Každý odpovídá plně sám za svůj život a nikdo jiný ho za něj žít nemůže - ani v dobrém, ani ve zlém...
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
Omyl, jen jsem odklonil ten nesprávný vítr - popusť stavidla tomu správnému, máš ho v sobě na rozdávání ;-))
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
Chytrý nápad, ale na takové triky neskáču. :-P Moje vrozená lenost mě tomu už dávno naučila :-D
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
To se mi ulevilo, že to nemusím skladovat... :-D Jo, to by chtěl každý, přijít rovnou k hotovému - já koneckonců taky :-P