Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
ÚSMĚV Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Pro samý shon a stres se zapomínáme usmívat a z toho je pak ještě větší stres, takže se ještě víc zapomínáme usmívat a máme ještě větší stres a... :-D Máš pravdu, úsměv a někdy i přímo smích to dokáže postavit zpátky na místo - jen se na sebe na chvíli podívat z odstupu... ;-)
ÚSMĚV Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
:-D Ber to jako průpravu na život - ten není žádná procházka růžovou zahradou... ;-)) My, co jsme prošli ještě vojenskou základní službou, víme, že "těžce na cvičišti, lehce na bojišti" ;-)
O všem Publikoval(a): Bakchus | Experiment » Filozofické
Myslím, že zkušenost nás oba učí, že chamtivost je zpravidla přímo úměrná výši nahromaděného (resp. nakradeného) majetku, nikoliv naopak, jak se nám leckdo snaží věšet bulíky na nos ;-) Takže polemiku v tomto případě přenechám jiným :-D
O všem Publikoval(a): Bakchus | Experiment » Filozofické
Jak v čem :-D Třeba s tím natřením mám i jiné zkušenosti - ti, co mají všechno, si to sice většinou myslí, ale občas se ke svému údivu spletou. Jak se říká, nikomu nerostou stromy až do nebe ;-)
Včelín Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Příroda
Půvabný příběh, půvabně podaný :-)
ÚSMĚV Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
To mám radost :-) Mimo jiné i kvůli tomu jsem to psal - abychom tolik nezapomínali… ;-)
ÚSMĚV Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Tak to je krásné, sluší Ti to – a já se usmívám na Tebe :-) …žádná iluze… ;-)
Vzpomínka na nádraží Publikoval(a): Kubský P. | Básně » Ostatní
:-D Já se z Tebe po... To je dnes ale mládež! Kam se poděla nějaká úcta ke stáří...?! Kam ten svět jenom spěje...?! No jo, určitě k záhubě, kam jinam! :-D
Vzpomínka na nádraží Publikoval(a): Kubský P. | Básně » Ostatní
Jsi nějaký chytrý, ne? :-D A drzý k tomu! :-D :-P
ÚSMĚV Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky, Hříšnice :-) Tak hlavně, jestli se taky usmíváš - nejlépe na někoho ;-)
Vzpomínka na nádraží Publikoval(a): Kubský P. | Básně » Ostatní
Nostalgická atmosféra téhle Tvé zdařilé básně mi připomněla atmosféru slavné Kočičí hry – tak to je jasné ST, protože Medřická v této hře je pro mě jedním z vrcholů mistrovského herectví vůbec, které by ale bez kvalitní Örkényho předlohy nebylo možné. Jen nechápu, jak osmnáctiletý kluk může podat nostalgii stejně přesvědčivě, jako stárnoucí dáma, i když jsi to udělal pěkně klukovsky a po svém. Až překvapivě výstižně jsi v závěru zachytil odhodlaný zlom mezi dětstvím a dospělostí – jen pár slovy, ale s naléhavou sugestivní silou. Jen tak dál, Petře :-)