Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
osmého dne... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života
Moc slova je skrytá za jeho pouhým významem...
JAK JSEM SE NEUTOPIL Publikoval(a): Amonasr | Experiment » Láska
;-))
Naboso Publikoval(a): Radhuza | Miniatura, hříčka » Ze života
:-)
JAK JSEM SE NEUTOPIL Publikoval(a): Amonasr | Experiment » Láska
Tak jistě ;-) Ale ono někdy je těžké, i když už tušíme, si to chtít přiznat. Zamilovanost strašně nerada odkládá růžové brýle :-D
Naboso Publikoval(a): Radhuza | Miniatura, hříčka » Ze života
Radhuzo, píšeš sice možná až moc sporadicky a čím dál úsporněji, ale když už sem něco zavěsíš, tak to pokaždé stojí za to! :-)
476. Vlak do stanice smutku Publikoval(a): Robin Marnolli | Básně » Smutné
Však já vím. A nechat se inspirovat je vždycky dobré, to nikdy neškodí ;-)
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
Ale kuš ;-)) I když jak znám svého kocoura, tak to je právoplatný člen rodiny se vším všudy. Rozhodně je mazanější, než já i s přítelem dohromady. Sice hlavní postavení si úplně nevydobyl, ale až ten třetí vzadu jsem jednoznačně já :-D
476. Vlak do stanice smutku Publikoval(a): Robin Marnolli | Básně » Smutné
Vázané - nevázané, vždyť je to úplně jedno. Hlavně to musí mít nějakou kvalitu a něco sdělovat. Forma je naprosto podružná, pouhá módní záležitost a navíc i móda už je dnes prázdný pojem. Jakákoliv historie umění už v současnosti neexistuje, je v troskách - myslím současného umění. Rozkmitaly a rozmetaly se jakékoliv hodnoty tak, že se v podstatě začíná z bodu nula.
Kdo se snaží být za každou cenu "in" ohledně formy, tak je vlastně v zajetí klišé a tím i mimo podstatný rámec umění. Vykašli se na formu - piš jak píšeš, podle nálady a podle svého - vždyť Ti to jde bezvadně ;-)
P.S. Ta vázaná forma zrovna tady právě umocňuje tu krásnou nostalgii :-)
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
Já vím, že víš a že se jen vypisuješ. Však já taky jen tak podotýkám - nemoralizuju, aspoň bych nechtěl, aby to tak vyznívalo ;-)
A propos, i dva už můžou být rodina - to plně stačí k tomu, mít vlatní život ;-)
476. Vlak do stanice smutku Publikoval(a): Robin Marnolli | Básně » Smutné
Tahle melancholie má na mě až léčivé účinky :-) Připomnělo mi to mé vlastní dětství, kdy jsme o prázdninách s mámou utíkávali z jednoho ostravského nádraží na druhé, abychom stihli další vlak k babičce. Tos ještě hodně hodně dlouho nebyl na světě, přesto tu tehdejší atmosféru z toho úplně cítím :-D
o emocích kytkách a tak... Publikoval(a): enigman | Úvahy » Ze života
Příjemné počteníčko - jako by z něj cosi vyzařovalo ;-)
Hřbitovní Publikoval(a): Anjesis | Úvahy » Smutné
Původní rodinu si člověk na rozdíl od přátel nevybírá, proto je důležité umět dělat kompromisy. A není nutné vždy řešit s nimi to, co je může zraňovat - trocha taktiky nikdy neuškodí. Nejlépe s rodiči vychází zpravidla ti, co od nich zavčas odejdou - co oči nevidí, srdce nebolí, a při občasných návštěvách není tolik času strkat nos do soukromí, převládá spíš radost nad setkáním a rozdílnost názorů se upozadí. Až se od původní rodiny vzdálíš a budeš mít svůj vlastní vztah či rodinu s tím, koho si sama vybereš, i Tvoje priority nakonec budou jiné a budeš se na vše dívat s větším odstupem a pochopením pro ty, kteří jsou víc ukotveni v tradicích... Vlastně opakuju jinými slovy totéž, co už uvedla Inna...
Líbí se mi, jak ses vypsala ze svých pocitů a nevidím v tom nic "nenormálního" nebo nepřekonatelného, řekl bych, že to může být dost běžná situace tam, kde se lpí ještě hodně na tradicích, přičemž ty se svou nekonformitou z toho logicky vymykáš. Zkus se na to podívat shovívavě trochu jejich očima a třeba si někdy leccos nechat pro sebe - to není pokrytectví, ale ohleduplnost i k nim. Jsi citlivější a vnímavější, proto věci asi prožíváš víc, než druzí - možná by Ti nějaká změna prostředí opravdu neuškodila, aby ses mohla víc nadechnout... ;-)
v ohni Publikoval(a): poeta | Básně » Smutné
Už jsi jí dal dost prostoru, teď ať si zase dá nějakou dobu pohov :-D