Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
NA VLNÁCH Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Není nad bezpečný střed - jenže to kolem něj stejně furt jenom osciluje... ;-)
čas nevolný Publikoval(a): Marten | Básně » Ze života
Čím rychlejší setrvačník, tím hůř se zastavuje... ;-)
Dvě mini o životě Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Jj, i dobrého se člověk přejí, když je ho až příliš... ;-)
kovidománia Publikoval(a): LV | Aforismus, citát, říkanka » Ze života
:-D) Možná kvůli nim to všechno... :-))
NA VLNÁCH Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Někdy se z toho pak houpe i pevná zem pod nohama... ;-))
NA VLNÁCH Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Ano, být v souladu s přírodou je důležité, stejně jako se svou lidskou podstatou :-)
NA VLNÁCH Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Díky za pěknou veršovanou odezvu, Marie, a příznivý vítr do plachet i Tobě ;-)*
Poznámka k Jesenicku Publikoval(a): kudlankaW | Fejetony, sloupky » Ze života
Ano Marty, je to tak! Krásný večer! :-)
Poznámka k Jesenicku Publikoval(a): kudlankaW | Fejetony, sloupky » Ze života
Jako rodák jen malou glosu. Jesenicko, jako zřejmě i jiné oblasti v tzv. Sudetech, dostalo vysídlením Němců po válce, které nahradili z velké části přistěhovalci ze všech možných koutů Československa, poměrně velkou ránu, ze které se vzpamatovává dodnes. Novoosídlenci si budovali vztah k místu často několik generací, což bylo znát ještě poměrně donedávna nejen na chátrajících nemovitostech, ale i na nevzhlednosti a zanedbanosti mnoha přilehlých dvorků a zahrad. Prostě to neměli v krvi, jako je tomu třeba na Hlučínsku, což je z hlediska pořádkumilovnosti úplně opačný extrém, jak mi dáš Marty jistě za pravdu ;-) Teprve v posledních desetiletích místní obyvatelstvo už snad opravdu zakořenilo a na vzhledu krajiny (když nepočítám kůrovce) se to už také zřetelně projevuje, a kromě přirozené drsnosti, která k Jeseníkům neodmyslitelně patří, je už podle mne možné mluvit i o jisté malebnosti, hodně se vztah lidí k prostředí, včetně vlastního majetku, proměnil. A nové generace se již také víc zajímají o místní historické tradice, o zdejšího genia loci, mnohé se i daří až překvapivě oživovat. Stále je to ale ve srovnání se zbytkem republiky poměrně chudá a odlehlá oblast, kde na kdysi výstavných vilách je znát, že jde o zašlou slávu z dob, kdy to byl i hospodářsky poměrně kvetoucí kraj, byť osídlený převážně Němci. Totéž je zřejmé i na polské straně hranice, kde to bylo po válce ještě zanedbanější, ale už nás možná v té péči o krajinu i předbíhají. Víc než 40 let už tuto proměnu pozoruju spíš jako návštěvník, o to zřetelněji ji ale vnímám. A jen malou doušku na závěr - máma se v domku, který postavil můj děda a kam už jezdím jen jako na chalupu, před válkou narodila, dokonce ji v české menšinové škole učil stejný učitel, jako v šedesátých letech potom i mě. A než museli po záboru Sudet Hitlerem odejít do vnitrozemí, měli s místními Němci dobré vztahy, žádná národnostní animozita mezi nimi, tak jak to máma alespoň coby dítě vnímala, nebyla, rodiny se spolu stýkaly, děti kamarádily apod. Pár německých obyvatel v městečku zůstalo i po válce a s mámou se k sobě i poté hlásili jako dřív. Z pohledu obyčejných lidí nebyl důvod k vzájemné nenávisti, velká politika a velká historie a běžný život se zkrátka vždy nekryjí tak, jak si podle naučených schémat někdy myslíme, je to naštěstí mnohem pestřejší...
PANÍ LÁSKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Díky za souznění :-)