Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Je mi ctí :-)
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Děkuji za tak empatickou reflexi :-)
A tu písničku jsem našel na facebooku kamaráda, tak jsem ji s chutí použil - mám radost, že se líbí i Tobě :-)
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Já vlastně taky - jen mi bylo asi o rok víc :-))
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Naprosto Ti rozumím - sám se o tom snažím sebe taky přesvědčit :-)) Ale faktem je, že už se mi stalo v životě několik situací (2-3), které při špatném vyústění mohly být těmi posledními v mém životě. Jen u jedné jsem ale měl čas nad možným koncem déle přemýšlet a byl jsem sám ze sebe překvapený, jak jsem byl při tom až klidný a "smířený" s možným osudem, žádná přehnaná úzkost a panika. Ale nevím samozřejmě, jak to jednou bude "naostro"... :-)
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Ano, smrt blízkého člověka je často tím impulsem, který nás nutí snažit se nahlížet "za zrcadlo"... :-) Děkuji :-)
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Díky - mám radost, žes to takto okomentoval už ve chvíli, kdy jsem teprve dopisoval odpověď na komentář SlunečniceJ. Myslím, že se to docela hezky sešlo :-)
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
No, myslím, že ani Ty sám sis na to špatné kolem sebe nezvykl, i když někdy jsme už asi z mnohého trošku otupělí všichni - někdo víc, někdo míň :-)) Tvá občas sžíravá ironie a sarkasmus ale jednoznačně svědčí o tom, že k těm "lhostejným" rozhodně nepatříš - skepse asi jinak nutně musí patřit k základní výbavě přemýšlivých lidí... ;-))
JEDNOSMĚRKA Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska
Vždycky (už od mala) jsem se rád hrabal v lidském nitru - přitahuje mě pronikání do hlubších vrstev psychologie člověka, jeho pohnutek, motivací, vnímání světa, osobnostní determinace, způsobů vnitřního prožívání apod. Pokud mé texty vzbudí chuť k podobnému zamyšlení se i u druhých, mám z toho vždycky radost. Nikdy mi nejde o vyčerpávající postižení toho kterého aspektu či jediný "správný" úhel pohledu (svět je mnohorozměrný), spíš právě o to vybuzení otazníků i u čtenáře. Často i ve vlastním myšlení totiž operujeme s pojmy, jako jednou danými a neměnnými (k nim podle mě patří i strach ze smrti), aniž bychom se snažili je víc rozklíčovat a pochopit. Smrt byla postupně i společensky odsunuta mezi jakási tabu, vytěsněná z běžného života, a tím se nám i stále víc odcizuje. V mém věku už je ale namístě se s ní začít vyrovnávat, připravovat se na její přijetí (je-li to vůbec možné). Jedním z mnoha "oťukávacích" seznamovacích doteků jsou tak asi i tyto verše... :-)