Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
ŠANCE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Ano Pamíno - nepochybuji o tom, že cestou bhaktí jdeš i Ty a ještě ji navíc dokážeš ukázat i druhým... Děkuji :-)
eleven Publikoval(a): LV | Aforismus, citát, říkanka » Ze života
:-)
Tam kde svět začíná a končí Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Láska
Přesně tak ;-)
ŠANCE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
Umím si představit takto nesobeckou lásku, kdy pro štěstí milovaného se vzdám toho svého, ať to zní sebevíc idealisticky - neumím si ale představit, že by to nebolelo... ;-)
konečně šel do sebe Publikoval(a): Frr | Aforismus, citát, říkanka » Ze života
No, to nevím... ;-))
Nevratné změny Publikoval(a): kudlankaW | Poezie v próze » Smutné
:-))
leden neděl na led a den Publikoval(a): Philogyny1 | Básně » Ze života
;-))
leden neděl na led a den Publikoval(a): Philogyny1 | Básně » Ze života
Ve všem je skrytý koloběh... :-) ST
Nevratné změny Publikoval(a): kudlankaW | Poezie v próze » Smutné
Odzbrojující, jak je to napsáno... :-) ST
Tam kde svět začíná a končí Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Láska
Pohádka dětství - ještěže se dá někdy aspoň na chvíli schovat do pohádky... :-) ST
konečně šel do sebe Publikoval(a): Frr | Aforismus, citát, říkanka » Ze života
To musí být svým způsobem i slastný pocit, uniknout od všech ostatních... Sobě samému se ale prý utéct nedá... ;-)) ST
ŠANCE Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní
O lásce se dá psát nekonečně mnoha způsoby a žádný ji nikdy nemůže úplně popsat nebo vyčerpat, to je pochopitelné. Tuším možná, o čem píšeš, Gábino – sám mám vynikající zkušenost třeba s Bhaktijógou (jógou lásky), která mi i významně pomohla zvládnout ne tak úplně dávno složitou životní situaci. Ale i to jsem si musel meditacemi „zasloužit“ a zdaleka jsem nedošel až tam, kam bych mohl, kdybych nebyl tak líný a nepřestal ve chvíli, kdy už jsem byl z nejhoršího venku… :-))
Pokud jde o bolest, myslím si, že k lásce patří, stejně jako ke všemu, co je opravdové. Co nebolí, co je takříkajíc „zadarmo“, samozřejmé, toho si nevážíme, často si to ani neuvědomujeme. Tak třeba, pokud někoho miluju, je podle mne vždycky někde v pozadí skrytý i jakýsi (možná i jen podvědomý) doprovodný strach – že se mu něco může stát, že mi ho někdo může „přebrat“, že mě může přestat mít rád, že v něčem neuspěje, bude ho něco trápit, co bude bolet i mě, a nevím, co ještě. Určitý strach, ona latentní bolest, je možná i pro lásku potřebný a motivující – kdo se přestane o svou lásku bát, koho přestane „bolet“, přestane o ni permanentně usilovat, položí si každý večer nohy na stůl, otevře lahváče, zapne fotbal v televizi s tím, že se o nic snažit nemusí a že „máma“ mu k tomu vždycky automaticky a láskyplně naservíruje tlačenku s cibulí a bude ho při tom hladit po jeho pivním bříšku, ten se možná bude časem divit. A nebude ani to divení se nakonec bezbolestné… ;-)) Je to navíc asi jen jeden z mnoha možných úhlů pohledů na vztah bolesti a lásky… :-)