Komentáře odeslané

KRÁSNÁ ZLATÁ Publikoval(a): Iva Husárková | Experiment » Sci-fi

Jsi mě rozesmál. Mí Znojmáci mi rozumějí. Děkuji. Krásný den.

26.08.2016 08:11:36 | Iva Husárkováreagovat

V hlavě Publikoval(a): FaDom | Poezie v próze » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné

FaDome, hlas, co k Tobě mluví shůry, je hlas zlé noční můry. Kdyby ses zabil, což je čistě Tvoje věc, někdo by pro Tebe plakal? A co když bys přece jen ještě jednou chtěl ochutnat řízek se salátem? Probudit se do dalšího dne s možností, že zažiješ něco krásného? Kdyby ses přece jen rozhodl, odpočívej v pokoji. Jinak krásný den.

26.08.2016 06:38:22 | Iva Husárkováreagovat

KRÁSNÁ ZLATÁ Publikoval(a): Iva Husárková | Experiment » Sci-fi

Chi... děkuji. Krásný den.

25.08.2016 13:40:13 | Iva Husárkováreagovat

Tanec Publikoval(a): jitka.svobodova | Básně » Ostatní

Jitulinko umíš zamilované, tanec, souznění, tělo na tělo a zase laň, když to čtu, prožívám, cítím velmi opojně a úplně se mi motá hlava. Děkuji. A krásný den.

25.08.2016 13:37:43 | Iva Husárkováreagovat

=Pastelky Publikoval(a): Květka Š. | Básně » Ostatní

Květko, máš pastelky v duši a je to moc krásné pohlazení. Děkuji.

25.08.2016 13:29:02 | Iva Husárkováreagovat

zesnulé kamarádce Publikoval(a): Frr | Ostatní » Smutné

Je mi to strašně líto.

25.08.2016 13:26:04 | Iva Husárkováreagovat

Bezesná Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Sex, erotika

Malá mořská vílo, bezesná je něžná, utkaná z mořské pěny jako Ty. Vždycky jsem Tě milovala. A když ses obětovala pro prince, který dal přednost té druhé, mé srdce krvácelo. Tolik jsi ho milovala... jak jen jen to bylo - hráz se bortí, zvony znějí, už nevěstu přivážejí, závoj jako z mořské pěny... Snad jsi šťastná. Krásný den.

25.08.2016 04:29:04 | Iva Husárkováreagovat

LÍBAL JAKO BŮH Publikoval(a): Iva Husárková | Experiment » Ze života

To víno bylo bílé nebo červené? Po bílém mívám chvíle střelené. Po červeném su švihlá... a říkám si, že bych si ještě přihla. Děkuji za Tvé vtipné komentáře. Třešnička byl zjevně střelen. A srdce je nesporně choulostivá část. Nádherné zvíře je jelen. On ten chlast dělá s lidmy divy. To máš jako s osmi pivy. Jednou jsem jich dala šest. To bylo za hluboké totality. Tak práci čest. Zdraví E.T. Krásný den.

25.08.2016 04:10:40 | Iva Husárkováreagovat

zpověď archiváře Publikoval(a): Frr | Ostatní » Humor

Co jsi udělal pro ty masařky Tě zapíše do dějin.

24.08.2016 10:21:15 | Iva Husárkováreagovat

JOHANA Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Ze života

Děkuji moc... a na co Ty hned nemyslíš.

24.08.2016 10:02:15 | Iva Husárkováreagovat

BÍLÍ NOSOROŽCI Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Ostatní

Děkuji, Jorte. Jsem jako bazarové zboží. Ale Ty jsi boží. Krásný den.

24.08.2016 09:57:11 | Iva Husárkováreagovat

BÍLÍ NOSOROŽCI Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Ostatní

Jakože si připadám nehodná něčeho, co přirozené jako dýchat vzduch, někde jsem četla, že se narodily děti porostlé srstí a rodiče je vyhnali do pralesa, bo naznali, že jsou zvířata, nehodná lidské společnosti. Trochu nadsázka, ale když život kopne a kopne, člověk čeká, kdy přijde další. Tak snad je to trochu srozumitelné. Děkuji.

24.08.2016 09:55:18 | Iva Husárkováreagovat

BÍLÍ NOSOROŽCI Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Ostatní

Hanele, to je úžasné, moc Ti to přeju. Měla jsi štěstí a to je skvělé. Musí to být neobyčejné a asi to změní Tvé vnímání, hodnoty. Mi taky odstraňovali srůsty laparo, ale bylo mi řečeno, že jsou neodstranitelné. Sem tam ti něco uříznou, sem tam ti vezmou iluzi a člověk kupodivu pořád fachá. Měla jsem v práci na přespání kotě, po operaci, které přišlo o oko. Zkoušela jsem si to svoje zakrývat jednou rukou, abych zjistila jak se s takovým handicapem dá vůbec žít. Připadalo mi to nemožné. Ale pak mi někdo řek: vždyť má další smysly, má ocas, tím vyváží nerovnováhu, má vousky, těmi si ohmatá okolí. A najednou se mi to už nezdálo neřešitelné. Tuhle jsem četla, že Čínani jako snad jediní dokázali nahradit vejcovod a dávali tak ženám šanci mít dítě přirozenou cestou. Kdo by se s tím ale piplal? Umíme nahradit srdce, klouby, vypěstovat vlastní zuby... No... na co si sypat do rány sůl. Často jsem vymýšlela jména svých dětí, ale nejspíš bych se stejně nedokázala rozhodnout, jen Honzou jsem si jistá. Jan mi připadá neobyčejně krásný a taky je to náš český, který sic vypadá naivně, ba prostince, ale vždycky vyhraje a stane se králem. A pak ty buchty... obrovské makové a kouzelný dědeček... a už sem zase mimo. Ale věřím, že co se má stát, se stane. Hanele, jsem šťastná s Tebou a děkuji, že jsi se mnou sdílela své zážitky. Nejsem zatrpklá a raduju se jako blázen, protože i já své štěstí potkala - v lidech. Krásný den a vše jen dobré.

22.08.2016 10:16:34 | Iva Husárkováreagovat

BÍLÍ NOSOROŽCI Publikoval(a): Iva Husárková | Básně » Ostatní

Překrásné. Ano, plakat není řešení. Není to konstruktivní. Jak říká jedno (myslím anglické) přísloví: neplačte nad rozlitým mlékem, je v něm vody dost. Přináší to úlevu, ale jen na chvilku. Jenže bolest se vrací periodicky už navždy. Je třeba ji přijmout jako naší součást. Kdopak ví, k čemu tohle všechno je a jaký to má smysl? Můj muž zemřel mlád, 34 let. A jak léta běží a roky přibývají, vždycky si řeknu: panebože, o tolik jsem tady víc, zase další rok a vyděsí mě to, jak narůstá ten propastný rozdíl, o tolik víc krásného a zajímavého mohl prožít, a bylo mu to upřeno. Jsem se trochu roznostalgičtila (tj. ale hrozné jak mrším slova). Ale tvůj puoblém, Uďo, je úplně noumální... tedy můj puoblém. Prostě s tím se nedá nic dělat. Zase když se dostaneš na dno, je od čeho se odrazit. A ruce přátel, rodiny, Tě drží a tahají vzhůru. A pak - kočky. Vždycky, když mám chuť to zabalit si řeknu: tohle jim nemůžu udělat. Ony vědí, cítí, jsou nádherné, dokonalé a tajemné bytosti. Dokud jsou tady dávají mi sílu a pak je tu Kichot, který mi dodává odvahu a už to nevidím tak černě, ale zeleně a modře, jako moře, který nemáme, což mi nevadí, bo neumím plavat... vlastně stačí Dyje, nádherná, divoká a naše, kam se hrabe móře... a už sem zase úplně mimo, což se mi stává pořád. Ale abych dokončila myšlenku, existuje-li... vidím stádo bílých nosorožců, valí se krajinou, oblaka prachu, dunění, už nejsou oběti, jsou odhodlaní, nádherní a nebojí se ničeho, života. Díky, Kichote. Jsi moje jistota. Krásný den.

22.08.2016 09:40:18 | Iva Husárkováreagovat

Zase nic . . . Publikoval(a): Fany | Povídky » Humor

Chachá... taky nechápu, vo co jim jako furt de? Šak moh zůstat svobodnej jako pták, šak ho nikdo nenutil, nebo jo? Ale s kým by vedl tak podnětnej dialog? No a Ty sis, taky mohla vzít třeba Pištu Hufnágla, když na to přijde a mohlas bejt Štastná. Voni to teda maj těžký, to jo, voni musej, takový vnitřní pnutí. No ale když to chce mít každej den, moh by Ti někdy vyjít vstříc a udělat si to sám, šak jak má taky chudák ženská furt tahat ty basy piv... pěkné.

22.08.2016 09:10:32 | Iva Husárkováreagovat